Nebeská mechanika v příštím roce otevře další startovací okno pro let k Marsu. Vstříc rudé planetě má odstartovat hned několik sond z Číny, Indie, Arabských emirátů, USA a Evropy. Bude mezi nimi i rover, který jsme dosud znali pod názvem ExoMars.
Vědci hledali název pro rover ExoMars a nakonec vybrali Rosalind Franklin. Pojmenován byl na počest britské vědkyně Rosalind Franklin (1920-1958), která se věnovala především rentgenové krystalografii a významnou měrou přispěla k objasnění molekulární struktury DNA.
První část odstartovala v roce 2016
Evropsko-ruský projekt odstartoval už v roce 2016. Ruská raketa Proton vynesla na cestu k Marsu sondu ExoMars Trace Gas Orbiter, která se na oběžné dráze Marsu věnuje výzkumu atmosféry planety. Zaměřuje se především na studium metanu, jehož přítomnost v atmosféře Marsu zůstává stále velkou záhadou. Metan může mít biologický nebo geologický původ a v atmosféře nevydrží příliš dlouho.
Druhou částí první fáze byl malý přistávací modul Schiaparelli, který měl demonstrovat schopnost přistání na povrchu Marsu a na palubě měl i několik drobných vědeckých experimentů.
Během sestupu atmosférou došlo k chybě, sonda špatně vyhodnotila svou výšku a provedla několik osudných manévrů včetně předčasného odhození padáku a krátkého zážehu motorů. Výsledkem byl náraz do povrchu rychlostí 540 km/h. Po sondě zůstal pěkný impaktní kráter.
V červnu 2020 se má na cestu k Marsu vydat další část projektu ExoMars a vědci doufají, že tentokrát bude výsledek podstatně lepší.
Pokud půjde vše dobře, vstoupí sonda do atmosféry Marsu v březnu 2021. O zbrzdění se kromě tepelného štítu postará také systém padáků. Hlavní má průměr 35 metrů.
Na palubě bude i český přístroj
Rusko dodá přistávací plošinu a povrchový modul. Staví je z velké části firma NPO Lavočkina, která má se sondami bohaté zkušenosti, i když převážně ještě z dob Sovětského svazu.
Na povrchovém modulu bude na 13 přístrojů pro průzkum atmosféry a okolí. Chybět nebudou ani kamery či seismometr. Jedním z přístrojů bude také vlnový analyzátor WAM (Wave Analyser Module) z dílny Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Český přístroj ověří mimo jiné to, zda se v prachových bouřích a větrných vírech vyskytují bleskové výboje.
Z přistávací plošiny pak na povrch sjede evropský rover Rosalind Franklin. Jeho hlavním úkolem bude hledat důkazy současné i minulé přítomnosti života na Marsu. Zaměří se také na hledání podpovrchové vody.
Rover bude mít na palubě kamery, vrták, rameno pro odběr vzorků nebo balíček experimentů Pasteur – pojmenovaný po francouzském mikrobiologovi a chemikovi Louisi Pasteurovi.