Petr Vojvo
24. 4. 2025 • 1:58

Zajímavé by bylo využívat potenciálu náboje mezi zemským povrchem a ionosférou.
Proč se má ionosféra vybijet jen pomocí blesků?
Potenciál náboje mezi ionosférou a zemským povrchem, známý jako atmosférický elektrický gradient, by teoreticky mohl být využit k získávání energie, ale v praxi je to velmi složité a dosud neefektivní. Tady jsou klíčové body:
Princip: Mezi ionosférou (cca 50–1000 km nad Zemí) a zemským povrchem existuje elektrické pole o intenzitě přibližně 100–300 V/m v blízkosti povrchu za klidného počasí. Tento gradient vzniká díky rozdílu náboje – ionosféra je kladně nabitá oproti zemskému povrchu.Možnosti využití:
Sběr energie: Teoreticky by bylo možné zachytávat energii pomocí vysoko položených vodičů (např. balóny, drony nebo věže) spojených se zemí. Náboj by proudil přes vodič a generoval elektrický proud.Historické pokusy: Byly provedeny experimenty, například s vysokými anténami nebo balóny, ale získaná energie byla minimální (v řádu mikrowattů až milwattů).Omezení:
Nízká hustota energie: Proud vytvořený atmosférickým gradientem je extrémně malý (pikoampéry na m²), což znamená, že i přes velké napětí je výsledný výkon zanedbatelný.Technické výzvy: Zachycení energie vyžaduje extrémně vysoké struktury nebo zařízení, která jsou nákladná a obtížně udržovatelná. Například balóny nebo drony by musely být stabilní za všech povětrnostních podmínek.Rušení blesky: Blesky a bouřky mohou náhle změnit elektrické pole a poškodit zařízení.Ekonomická nevýhodnost: V porovnání s jinými zdroji energie (solární, větrná) je vývoj a údržba takového systému neefektivní.Současný stav: Vědecké studie a experimenty pokračují, ale žádná komerčně životaschopná technologie na bázi atmosférického elektrického gradientu zatím neexistuje. Některé koncepty zkoumají kombinaci s jinými technologiemi, například využití laserů k vytvoření vodivých kanálů v atmosféře, ale jsou ve fázi výzkumu.

Lukáš Černý
23. 4. 2025 • 16:02

Může mi někdo polopatě vysvětlit jak je to možné? Měl jsem za to, že magnetické pole je stabilní - sever a jih se nehýbe. Nebo se trochu hýbe a využívá se tohoto kolísání? Nebo jak je to myšleno? Díky

Bobanowicz
23. 4. 2025 • 15:25

Ovsem je treba byt si vedom faktu, ze vyuzivani elektriny ziskane diky rotaci Zeme tuto rotaci nutne zpomaluje. :P

vzach
23. 4. 2025 • 11:25

Kdoví, jak by mohla souviset ta velikost válce s velikostí proudu a napětí?
Mohlo by být výhodnější stavět naopak obrovská zařízení místo těch miniaturních verzí zmiňovaných v poslední větě článku?

Ondrej Riha
23. 4. 2025 • 10:33

Takže ak sa to volá povedzme odstredivá gravitácia :), tak keď čistou náhodou má galaktická loď medzi Saturnom a Neptúnom najprv zistiť vsťažné sústavy a ako je medzi nimi zaháhnutá v rámci Newtonových zákonov o tom, že keď človek ide vo vlaku tak nevníma rýchlosť.. :), tak možno vraj vie zistiť, že aké teda sily na ňu pôsobia ak o tom nevie... :), čiže ako v tom vlaku zistiť ako zatiahnuť ručnú brzdu a prípadne tú silu nejako využiť... Lenže potom treba dávať aj pozor, či nejde revízor a nebude pokutovať to, že loď nemá pohon a teda si musí tu malú silu, čo udržiava loď vo vzťažnej sústave, premeniť na inú sústavu v nabíjačke... :)offtopic, ale keď už tu sú výmysly, o jeden naviac neuškodí gebuli a sekere na myšlienky.... :)

pozitkar
23. 4. 2025 • 10:15

Pokud to bude v úrovni "chyby měření" vzhledem k celkové velikosti Země, tak to bude fajn. Pokud by se to vymklo nenažraností zúčastněných, může to mít vliv na rotaci s patřičnými následky na počasí, ochranu před slunečním zářením atd.

Katikakus
Katikakus
23. 4. 2025 • 10:10

BS. Země je plochá a nerotuje. Jak bychom se asi v rychlosti 1600 km/h udrželi. Flat-earther society spreads across the whole globe.

radon
23. 4. 2025 • 9:53

měl jsem v plánu postavit takhle elektrárnu. kde by fungovala Země jako rotor a Měsíc jako stator, ale stopla mně to NASA, že prý by do pár let Země přestala rotovat ... no a co, blbci, přitom zelená energie 🙁

Určitě si přečtěte

Články odjinud