Jedním z nejskloňovanějších termínů na sociálních sítích se dnes staly slovíčka ICBM a MIRV. Vše souvisí s ruským útokem na Dnipro, do kterého se měla podle některých vyjádření údajně zapojit i (mezikontinentální) balistická střela RS-26 či něco podobného.
Názory se různí
Nutno podotknout, že názory se různí včetně toho, o jaký typ zbraně se opravdu jednalo. Jiní experti podobný typ zbraně rezolutně odmítají i vzhledem k malé vzdálenosti mezi starem a cílem. Pravdu znají v Moskvě a Washingtonu, jakýkoliv výstřel podobného zařízení by totiž okamžitě zaznamenala americká síť detekčních družic.
V kontextu současného konfliktu nicméně nejde ani tak o případný dostřel (střela kategorie RS-26 by v praxi pravděpodobně ohrožovala jen Evropu), jako spíše o charakter munice a rychlost, které podobné zbraně používají. RS-26 může při letu překonat až Mach 20 (24 500 km/h), takže si s ní neporadí žádná protiletecká ochrana, kterou má Ukrajina k dispozici.
Už samotné použití podobné zbraně – i bez jaderné nálože – má tedy odstrašující účinek.
Multiple Independently targetable Reentry Vehicle
Tyto střely jsou zároveň často vyzbrojené systémem hlavic MIRV (multiple independently targetable reentry vehicle), což v praxi znamená, že na cíl nedopadá jedna dílčí bojová hlavice, ale celé hejno nezávislých zařízení, z nichž každé může nést (termo)nukleární nálož s relativně nižší ničivou sílou.
Systém MIRV pro americký LGM-118A Peacekeeper
Jednotlivé hlavice po uvolnění z nosiče zasáhnou buď různé cíle, anebo jeden plošný, díky čemuž mohou způsobit mnohem větší škody než jedna jediná hlavice s mnohem silnější termonukleární náloží. Hejno zároveň zahltí případnou protiraketovou obranu.
Přesnost zásahu je sice relativně nízká, vzhledem k ničivému charakteru při použití termonukleární technologie ale nemusí být zase až tak podstatné, jestli bude dopadová rozteč MIRVu činit pár set metrů, nebo kilometr.
Série zvláštních dopadů
MIRVu, případně MRVu, se zdánlivě podobají i mnohá videa, která se dnes šíří na sociálních sítích a znázorňují údajný dopad jednotlivých zařízení na ukrajinské Dnipro.
Zpomalený a přiblížený záběr dopadů několika sérií objektů na Dnipro:
Oproti běžným zásahům je v obrazu jasně vidět synchronizovaný a prakticky kolmý dopad několika skupin těles, což by mohl být podle některých komentátorů doklad použití právě některého z raketových nosičů s technologií MIRV/MRV. V tomto případě pochopitelně bez nukleární nálože.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o první bojové použití podobné zbraně v jakémkoliv dosavadním válečném konfliktu.