Do střední Evropy přichází dramatická změna počasí. Stávající meteorologická situace přináší nejen tolik očekávané ochlazení, ale také velmi vydatné deště.
Podle meteorologů se k nám blíží masy vlhkého vzduchu ze Středomoří, které v kombinaci s dalšími faktory mohou vyvolat záplavy v Česku i okolních zemích. Jak ale k tomu všemu dochází? A je situace tak vážná?
Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu ze středečního poledne
Pro vznik tohoto extrémního počasí jsou důležité vody Středozemního a Jaderského moře. Obě tato moře jsou letos výjimečně teplá, což vytváří podmínky pro masivní vypařování vody. Když se vzduch nad teplým mořem nasytí vlhkostí, začne stoupat do vyšších vrstev atmosféry, kde se ochlazuje. Výsledkem je kondenzace vodní páry a tvorba dešťových mraků. Čím teplejší je voda, tím více vlhkosti se může vypařit, což zvyšuje potenciál pro vydatné srážky.
Komplikovaná meteorologická situace
Do hry ovšem vstupuje i chladný vzduch z vyšších vrstev atmosféry, který se v současné době šíří z Atlantiku nad severní Evropou směrem k jihu. Když se studený vzduch setká s teplým a vlhkým vzduchem ze Středomoří, dojde k prudkému teplotnímu kontrastu, což podněcuje vznik bouřek.
Tento proces je naprosto zásadní – pokud nad určitým územím dochází k takovému střetávání mas vzduchu opakovaně, mohou být srážky velmi intenzivní a dlouhotrvající.
Současnou situaci navíc komplikuje vývoj tlakové níže. Níže neboli oblasti nízkého tlaku vzduchu mají tendenci „nasávat“ vzduch z okolí, což je přesně ten případ, kdy vlhký středomořský vzduch míří směrem na sever. Tato níže se pohybuje pomalu, což znamená, že počasí v zasažených oblastech může zůstat nevlídné několik dní. Ve střední Evropě se proto očekávají dlouhotrvající a silné deště, které místy mohou dosáhnout až extrémních úhrnů.
Jedním z hlavních rizikových faktorů je geografické členění terénu. Horské oblasti, jako jsou Alpy, Karpaty nebo Jeseníky, mají specifický klimatický režim, který může v takových situacích způsobit obzvláště silné deště. Když totiž vzduch nasycený vlhkostí narazí na horskou bariéru, začne se zvedat a ochlazuje se. Tento jev, známý jako orografické zesílení srážek, často vede k vydatnějším srážkám na návětrných stranách hor, kde se aktuálně předpokládá, že během několika dní spadne i více než 300 milimetrů srážek.
Co to znamená v praxi?
V Česku by se situace měla zhoršovat od čtvrtka 12. září, kdy dorazí první vlna dešťů. Nejhorší situace je očekávána na východě země, především v oblasti Jeseníků, kde by mohly deště dosáhnout úhrnů až 400 milimetrů během několika dní. To může přinést výrazné zvýšení hladin řek a riziko záplav. Podobné scénáře hrozí i v Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku, ale situace je stále značně nejistá.
Co to všechno znamená v praxi? Kromě možnosti záplav na některých řekách, především v horských oblastech, se musíme připravit i na další komplikace. Značně podmáčený terén zvyšuje riziko sesuvů půdy, zejména na svazích. Pokud by navíc došlo k silnějším větrům, které jsou očekávány, pak kombinace mokré půdy a větru může vést k pádu stromů, což může zkomplikovat dopravu i energetiku.
Tisíciletá voda. Není to přehnané?
V titulcích článků už můžete číst, že Německo se připravuje na tisíciletou vodu. Neznamená to, že se v příštích dnech dočkáme situace, která tady nebyla od 11. století. Jde jen o pravděpodobnost.
Je to největší průtok v metrech krychlových za sekundu, kterého by měla konkrétní řeka či potok v daném místě dosáhnout pravděpodobně právě jednou za deset, sto nebo právě tisíc let. Ale stejně jako můžete dvakrát po sobě hodit na kostce šestku, tak se může leckde objevit stoletá povodeň klidně tři sezóny po sobě. Na druhou stranu pravděpodobnost tisíciletého průtoku je už skutečně velmi nízká a počasí bude extrémní.
O tomto meteorologicko-statistickém pojmu podrobně píšeme v samostatném článku.
Velký podíl na stávající situaci má probíhající klimatická změna. V posledních letech zaznamenáváme zvýšený výskyt podobných extrémních událostí. Teplejší moře znamená více vlhkosti v atmosféře, a tudíž větší potenciál pro intenzivní deště. Odborníci varují, že podobné situace mohou být v budoucnosti stále častější.