mungo
mungo
12. září • 17:42

"Jedním z hlavních rizikových faktorů je geografické členění terénu."
Kromě toho je také důležité brát v úvahu nové překážky vybudované člověkem na velkých plochách, jako jsou říšské větrné farmy v Severním moři a na pevnině lány fotovoltaických panelů.

jtach
12. září • 15:47

Pár dní prší a je z toho kalamita. Několikrát jsem jako dítě zažil, že propršely celé prázdniny a nikdo se nad tím nepozastavoval.

našinec
našinec
12. září • 10:25

Nevím, zda to také cítíte, ale tenhle déšť smrdí. Něco jako po rybině.

Franta M
12. září • 8:29

Teď jsem poslouchal ČRO1, kde mluvil nějaký pan RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. oddělení meteorologie Ústavu fyziky při ČVUT. Vysvětloval jak tento jev - jižní cyklón - v atmosféře vzniká a řekl, že se to tak prostě někdy stane a v našich končinách to není nic výjimečného.
Na otázku, zda můžeme čekat častější povodně odpověděl redaktorovi, že si nemyslí, že jsou tyto extrémní jevy nějak častější oproti minulosti, kdy třeba na přelomu 19-20 století byly velké záplavy mnohem častější, byl např., poničen Karlův most.
S názorem tohoto odborníka se plně ztotožňuji.

Mi.Chal
12. září • 8:14

Problem je, ze vsichni doma chladi klimatizaci a tim dal ohrivaji venkovni vzduch, ale vodu v mori a oceanu nikdo nechladi 🙂

frantaN47
11. září • 20:15

Za všechno můžou zemědělci. Kdyby se o krajinu lépe starali místo ježdění na demonstrace, tak se voda bude lépe vsakovat a povodně nebudou. Většinou jsou ale vidět velké lány prosycené pesticidy a herbicidy, kukuřice na svahu nad vesnicí apd. Půda není zdravá a nemá schopnost vláhu zadržet - to vede k obcím zaplaveným tunami bahna a chemie spláchnutá do řeky. Když se o půdu neumějí starat, měly by jím být odebrány veškeré dotace. Ať je podpořen jen ten, kdo se starat umí.

Jamil
11. září • 20:02

Všetkému sú na vine kravy. Keby viac prdeli (alebo menej), nič by sa nestalo.

Bobanowicz
11. září • 19:45

Neměla být minimálně z Jižní Moravy už pár let poušť? Není to tak dávno, kdy jsem četl jednu poplašnou zprávu za druhou o tom, kterak na Jižní Moravě klesají podzemní vody, srážek je rok od roku stále méně a méně, všechno vysychá a mění se v poušť.
A teď se na nás řítí pro změnu jiná kakastrofa - vlhko a časté povodně.
A za to všechno -za nedostatek i nadbytek dešťů může jak jinak - klimatická změna způsobená zlounem CO2 vypouštěným lidma. A jedinou záchranou je víc solárů a větrníků, které do EU nataháme z Číny a pochopitelně taky víc dotací, regulací a dražších emisních povolenek v rukách spekulantů.
Holt pořád se něco děje, furt je nějaký důvod proč se bejt vyděšenej.
Tak hlavně si uvědomit, že ta nejpitomější smrt je smrt z vyděšení.

Názor byl 1× upraven, naposled 11. 9. 2024 19:46

jirik66
11. září • 17:03

Která obec si ještě nevybudovala suché poldry má smůlu, času bylo dost 😀

vzach
11. září • 14:58

V čem by se to mohlo lišit od povodňové situace v r. 1997 nebo v r. 2002? 😉

Určitě si přečtěte

Články odjinud