Extrémní hvězdná erupce mladičkého trpaslíka mohla ovlivnit tvorbu planet

  • Astronomové pozorovali červeného trpaslíka, který odpálil skutečně masivní erupci
  • Byla to jedna z nejintenzivnějších erupcí, jaké jsme zatím zaznamenali u hvězd tohoto typu
  • Zatím nevíme, jaký vliv takové erupce maji na tvorbu hvězd

Červení trpaslíci, tedy hvězdy spektrální třídy M, jsou velice běžné, a také malé a relativně chladné hvězdy. Přesto právě oni dovedou spustit velice extrémní hvězdné erupce, před nimiž bledne vše, co jsme zatím viděli od našeho Slunce.

Astronomové britské Univerzity ve Warwicku pozorovali červeného trpaslíka, který odpálil skutečně masivní erupci. Byla to jedna z nejintenzivnějších erupcí, jaké jsme zatím zaznamenali u hvězd tohoto typu. Ohromná masa energie a plazmatu této erupce asi deset tisíckrát překonala největší zaznamenanou solární erupci.

Dotyčným červeným trpaslíkem byla mladičká hvězda s nestravitelným jménem NGTS J121939.5-355557, kterou pozorujeme ve vzdálenosti 685 světelných let. Je to teprve hvězdné mládě, které vzniklo asi před 2 miliony let a zřejmě ještě nedosáhlo své definitivní velikosti.

Už ale neroste, ale naopak se zmenšuje a chladne. Jak ale známe červené trpaslíky, tak ho s velkou pravděpodobností čeká velice dlouhý život, který by mu naše Slunce mohlo jen závidět. Budou to desítky miliard let.

Co se děje při hvězdné erupci?

Při hvězdné erupci vzniká intenzivní záření v optické a infračervené oblasti, a také rentgenové a gama záření. James Jackman a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že by rentgenové záření z takových extrémních hvězdných erupcí mohlo ovlivnit materiál v protoplanetárním disku a také tvorbu chondrulí, kulových částic, z nichž se slepují základní stavební kameny planet.

Vědci si zatím nejsou jistí, jestli takové hvězdné erupce tvorbu planet urychlují nebo naopak narušují, prý je ale určitě musíme brát v úvahu.

Stejně tak není zatím jasné, jestli hvězdné erupce červených trpaslíků spíše blokují anebo naopak usnadňují vznik života. Obojí bychom si dokázali představit.

Tyto otázky jsou přitom velice aktuální. Přinejmenším v Mléčné dráze jsou právě červení trpaslíci daleko nejběžnější hvězdy. A již spolehlivě víme, že se u nich běžně nacházejí planety podobné Zemi, které obíhají v obyvatelných zónách těchto trpaslíků, tedy tam, kde na povrchu planety alespoň teoreticky může existovat kapalná voda.

Váš názor Další článek: Mark Zuckerberg bilancuje: Jsem pyšný na Facebook

Témata článku: Vesmír, Země, Výzkum, Astronomie, Slunce, NGTS, Mléčná dráha, Záření, Vznik života, Spektrální třída, Ohromná masa, Hvězda, Rentgenové záření, Erupce, Planeta, Hvězdná erupce, TV +, Dlouhý život, Astronom, Červený trpaslík, Univerzita, Mládí, Trpaslík, Warwick, Maja