Výsledky výzkumu, publikované koncem minulého týdne, poukazují na jeden z děsivých dopadů, které má změna klimatu na lidské zdraví. Extrémní výkyvy teplot, ať už směrem nahoru, nebo dolů, mohou přispět ke zvýšenému počtu úmrtí.
Studie odhaduje, že počet úmrtí v důsledku extrémních veder a mrazů v posledních několika desetiletích stoupá a v příštích letech se bude pravděpodobně nadále zvyšovat. Odborníci odhadují, že v roce 2019 zemřely v důsledku nebezpečných teplot téměř dva miliony lidí.
Extrémní teploty zabíjejí
Tato studie je jednou z několika vědeckých prací, které byly v uplynulém týdnu zveřejněny v odborném časopise Lancet v rámci série článků zabývajících se souvislostmi mezi teplotou a lidským zdravím.
Vědci z Washingtonské univerzity zkoumali údaje o úmrtnosti v osmi zemích za několik desetiletí zpět. Data vycházejí ze studie Global Burden of Disease, což je dlouhodobý projekt, jež se snaží odhadnout roční dopady hlavních zdravotních problémů na zdraví a délku života.
Tyto údaje byly porovnány s informacemi o teplotě v příslušných oblastech v průběhu roku. Odborníci počítali, jak často se extrémní horko nebo přílišný chlad podílí na 17 příčinách úmrtí, o nichž se na základě předchozích výzkumů předpokládá, že nějak souvisejí s extrémním počasím. Mezi tyto příčiny patří srdeční infarkt, chronické plicní onemocnění, cukrovka, a dokonce i vražda. Své modely následně extrapolovali na zbytek světa, aby získali globální odhad.
1,7 milionů mrtvých
Podle odhadů se v letech 1980 až 2016 počet úmrtí v důsledku horka celosvětově zvýšil o 74 %. Počet úmrtí v důsledku extrémního chladu vzrostl v letech 1990 až 2016 o 31 %. Z modelů vyplývá, že v roce 2019 došlo k 1,7 milionu úmrtí spojených s extrémním počasím.
Rozděleno do skupin: přibližně 1,3 milionu z těchto úmrtí bylo spojeno s chladem a více než 300 000 s horkem. I přes tento nepoměr extrémní horko v již tak horkých oblastech daleko předčilo průměrnou obvyklou zátěž.
Autoři studie uvádějí, že se jedná o vůbec první odhad, který měří smrtelnost extrémního počasí na celém světě. Upozorňují, že jejich modelování závisí na mnoha předpokladech, takže údaje nemusejí být zcela přesné. Tvrdí však, že jejich čísla jsou pravděpodobně konzervativní, tedy nižší než skutečnost.
Ano, bude hůř
Jen v USA dochází podle odhadů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ročně k přibližně 600 úmrtím v důsledku horka. Počítána jsou přitom pouze úmrtí oficiálně spojená s horkem v úmrtních listech. Jiné výzkumy však naznačují, že počet úmrtí může být až dvakrát vyšší. Jen v červnu letošního roku zemřelo v důsledku vlny veder, která koncem června zasáhla oblasti severozápadního Pacifiku v USA a Kanadě, podle odhadů více než 500 lidí.
Nárůst v čase pozorovaný v nové studii je také znepokojivou předzvěstí toho, co bude následovat. Aktuální data ukazují, že klima se stále otepluje a způsobuje intenzivnější a delší období extrémního počasí, zejména vlny veder v nejteplejších částech světa.
„Naše analýza zjistila, že škodlivé účinky extrémních veder mohou daleko převýšit účinky způsobené chladem v místech, kde je již nyní horko, jako je jižní Asie, Blízký východ a mnohé části Afriky,“ uvedla pro CNN spoluautorka studie Dr. Katrin Burkhart. „To je velmi znepokojující, zejména vzhledem k tomu, že riziko vystavení vysokým teplotám se zřejmě neustále zvyšuje.“
Zjištění přicházejí v návaznosti na poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která vykreslila budoucnost lidstva. Pokud se nyní nepodniknou zásadní kroky k omezení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, dopady klimatických změn se v příštích několika desetiletích exponenciálně zhorší. Mimo jiné budou nepochybně zahrnovat mnohem více mrtvých v důsledku extrémního počasí, zejména extrémních veder.
