Vesmír | Slunce

Extrémní sluneční bouře mohou být častější, než jsme si mysleli

  • Silné sluneční bouře jsou častější, než jsme si mysleli
  • V současnosti přitom představují značné riziko
  • Dnešní svět je totiž velmi závislý na citlivých technologiích

V září 1859 zasáhla Zemi velice silná sluneční bouře, které se říká Carringtonova událost. Slunce tehdy odpálilo mohutný výtrysk plazmy, který pak narušil zemské magnetické pole, spustil ohromující polární záře, poškodil telegrafní síť a dokonce způsobil požáry. Telegrafní dráty prý tehdy jiskřily, jako kdyby hořely a v některých telegrafních aparátech shořel papír.

Tehdejší civilizace ale naštěstí ještě nebyla závislá na elektronice, satelitech a dalších sofistikovaných technologiích, takže škody nebyly tak nedozírné. Dnes je to ale úplně jiné.

Kdyby dorazila podobná bouře, tak by zřejmě způsobila velmi rozsáhlé a nákladné škody, jejichž náprava by trvala dlouhé měsíce, nemluvě o možných četných ztrátách na životech. Proto by bylo velmi dobré odhadnout, kdy by k tomu asi tak mohlo zase dojít. A nejnovější zprávy nejsou příliš optimistické.

Riziko je větší, než jsme se domnívali

Hisashi Hayakawa z japonské Osaka University a britských laboratoří Rutherford Appleton Laboratory se svými spolupracovníky důkladně prozkoumali dostupné údaje o Carringtonově události a tvrdí, že podobné sluneční bouře jsou ve skutečnosti častější, než jsme si mysleli. A jejich riziko je tedy větší a akutnější.

Odborníci se doposud domnívali, že takové sluneční hurikány jsou dost vzácné a mohou zasáhnout Zemi tak jednou za století nebo i méně často. Hayakawa a jeho tým vylepšili rekonstrukci Carringtonovy události a výsledek porovnali s ostatními známými silnými slunečními bouřemi.

Vycházeli přitom především z historických pozorování polárních září, která rozšířili o doposud málo zpracovávaná data z Iberského poloostrova a východní polokoule. Zároveň také analyzovali několik nepublikovaných skic slunečních skvrn, které se nalézaly na Slunci v době Carringtonovy události.

Z jejich výzkumu vyplývá, že Carringtonova událost byla ve skutečnosti součástí celé série slunečních bouří, které tehdy Slunce odpalovalo od počátku srpna do počátku října 1859. Zřejmě i kvůli tomu byla Carringtonova událost na Zemi tak intenzivní. Badatelé také dospěli k závěru, že ve skutečnosti byly s Carringtonovou událostí srovnatelné minimálně dvě další podobné sluneční bouře, k nimž došlo v letech 1872 a 1921.

Hayakawa s kolegy jsou přesvědčeni, že podobné sluneční bouře by mohly udeřit několikrát za století. A je podle nich jenom otázkou času, kdy dojde k další takové události. Dnešní svět je ale velmi závislý na citlivých přístrojích a infrastruktuře, což je ohromné riziko. Vědci doporučují, abychom urychleně toto riziko přehodnotili a hlavně abychom se v co největší možné míře na takový scénář připravili.

Diskuze (14) Další článek: NASA chce podpořit budování soukromých vesmírných stanic

Témata článku: Technologie, Vesmír, Výzkum, Země, Astronomie, Slunce, Katastrofy, Sluneční bouře, Dnešní svět, Bouře, Riziko


Určitě si přečtěte

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

** Waze není jen navigace – je to i sociální síť s dopravními informacemi ** Mobilní aplikace skýtá široké možnosti nastavení ** Vybrali jsme pro vás 16 nejzajímavějších tipů a triků

Karel Kilián | 48

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

Jan Láska, Vladislav Kluska | 24

Co zabírá nejvíce místa na disku? Těchto 10 nástrojů odhalí největší žrouty dat

Co zabírá nejvíce místa na disku? Těchto 10 nástrojů odhalí největší žrouty dat

** Je vhodné jednou za čas zanalyzovat, co vám leží na disku ** Poradíme vám nástroje, kterými zjistíte, jaká data uchováváte ** Podle výsledků můžete optimalizovat svá data či úložiště

Karel Kilián | 49