Podle nejnovější zprávy Global Carbon Budget, kterou vypracoval mezinárodní tým složený z více než 100 vědců, je znečištění oxidem uhličitým ze spalování fosilních paliv na nejlepší cestě k překonání předpandemických maxim stanovených v roce 2019. Světu tak hrozí, že pokud bude pokračovat v dosavadní praxi, překoná klíčovou hranici klimatických změn již za devět let.
V tomto časovém horizontu máme bez zásadního omezení znečišťování, které ohřívá planetu, šanci zhruba půl napůl, že globální teploty vystoupí o více než 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. V tomto bodě se vyhlídky na schopnost obyvatel a ekosystémů přizpůsobit se stávají poměrně hrozivými.
Je to i politická otázka
Pokud se do tohoto bodu skutečně dostaneme, pak do roku 2050 bude dvakrát více velkoměst vystaveno „tepelnému stresu“, čímž bude nebezpečně vysokými teplotami ohroženo až o 350 milionů lidí víc než dnes. Až o polovinu více lidí na světě se bude potýkat s úbytkem vodních zdrojů. Vědci očekávají, že se zvýšením globálních teplot o 2 °C zanikne 99 % korálových útesů.
Proto se tento týden do Egypta sjíždějí (či přesněji řečeno slétávají) delegáti téměř všech zemí světa na každoroční summit OSN o klimatu. Letos bude kladen velký důraz na to, aby bohaté země, které jsou za znečištění nejvíce zodpovědné, zaplatily za „ztráty a škody“ způsobené klimatickými změnami.
To se týká zejména nevratných škod, kterým čelí země nejvíce ohrožené klimatickými změnami, jako je ztráta půdy kvůli stoupajícím hladinám moří a rozšiřujícím se pouštím. Jednání o klimatu mají také přimět čelní představitele, aby posílili závazky ke snížení znečištění v rámci Pařížské dohody, která stanovila cíl omezit globální oteplování na přibližně 1,5 °C.
Očekávaný, ale nežádoucí rekord
Jak ukazuje nejnovější zpráva Global Carbon Budget, náš svět rozhodně není na cestě k dosažení stanovených cílů. Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv vzrostly v roce 2022 oproti předchozímu roku o 1 %. Největším viníkem tohoto nárůstu je rostoucí spotřeba pohonných hmot v důsledku oživení letecké dopravy.
Zatímco v Číně a Evropské unii se podle odhadů letos podaří snížit emise oxidu uhličitého, ve Spojených státech, Indii a jinde na světě rostou. I díky tomu nejnovější údaje potvrzují, že tempo růstu emisí CO2 z fosilních zdrojů zpomaluje, a to ze 3 % ročně v průběhu roku 2000 na přibližně 0,5 % ročně v posledním desetiletí.
Zpráva uvádí, že aby země dostály svým závazkům z Pařížské dohody, musely by každý rok výrazně snižovat emise. Ty by přitom měly klesat přibližně o tolik, o kolik klesly v roce 2020, kdy si pandemie vynutila snížení znečištění z dopravy a průmyslu. V roce 2020 emise oproti předcházejícímu roku poklesly o 5,4 %.