Falešné zprávy vytvářejí falešné vzpomínky na události, které se nikdy nestaly

  • S nebezpečnou ochotou uvěříme tomu, co chceme slyšet
  • K falešné zprávě si můžeme i „vybavit“ detaily
  • Vytváříme si tak „falešné vzpomínky“ na události, které se nikdy nestaly

Falešné vzpomínky jsou zrádné. Dokážeme si je za určitých podmínek podvědomě nasadit do paměti a následně jim věříme natolik, že bychom s nimi bez potíží prošli i při výslechu na detektoru lži. Ani si neuvědomujeme, že to, co si pamatujeme, se nikdy nestalo. Falešné vzpomínky už sehrály děsivou úlohu při vyšetřování některých kriminálních případů. Nevyhneme se jim však ani v běžném životě.

Irsko-americký tým pod vedením Gillian Murphyové z University College Cork využil k zajímavému sledování zrodu falešných vzpomínek irského referenda, v kterém se 28. května 2018 hlasovalo o zrušení striktního zákazu interrupcí. Referendu předcházely velmi intenzivní kampaně zastánců i odpůrců potratů. Ve sdělovacích prostředcích však byly informace prezentované ve prospěch obou protichůdných názorů vyrovnané. Tak to vyžaduje irská legislativa.

Irové vzali referendum vážně a k volebním urnám se dostavily bezmála dvě třetiny oprávněných voličů. Odborníci čekali těsný výsledek. Pro zrušení zákazu interrupcí však překvapivě hlasovalo 66,4 % voličů.

Irští vědci ve spolupráci s týmem přední světové expertky na falešné vzpomínky Elizabeth Loftusové z University of California v Irvinu oslovili před referendem více než tři tisíce voličů, kteří byli odhodlaní jít k referendu a měli už jasno, jak budou volit. Těmto lidem pak vědci prezentovali šest zpráv.

Dvě z nich byly čisté „fake news“. Jedna obviňovala z ilegálního jednání zastánce potratů, druhá pak házela špínu na odpůrce interrupcí. Poté se vědci zeptali dobrovolníků, jestli už se s některou ze zpráv dříve střetli. Pokud si dobrovolníci na zprávu vzpomněli, byli požádání, zda by si nevzpomněli na nějaké detaily, které ve zprávě nezazněly.

Vědci upozornili dobrovolníky, že některé zprávy mohou být smyšlené a dobrovolníci dostali za úkol určit, které zprávy jsou podle jejich názoru pravdivé a které nikoli.

Falešné vzpomínky na „fake news“

Výsledky shrnuté ve studii publikované ve vědeckém časopise Psychological Science byly zajímavé. Bezmála polovina lidí si vzpomněla na další detaily k nejméně jedné „fake news“. Mnozí uváděli celou řadu doplňujících informací ke zprávě, kterou nikdy předtím nemohli slyšet, protože byla od základu vycucaná z prstu.

Šlo tedy o klasickou ukázku falešných vzpomínek. Odpůrci potratů si přednostně vytvářeli falešné vzpomínky k pomluvám o zastáncích interrupcí a naopak, zastánci potratů dávali k lepšímu detaily k „fake news“ o odpůrcích interrupcí. Na tom se nic nezměnilo, ani když se dobrovolníci dozvěděli, že některé zprávy jsou lživé.

„Naše studie demonstruje, jak snadno lze do paměti dobrovolníků vnést falešné vzpomínky a to navzdory upozornění, že zprávy mohou být falešné,“ konstatuje Gillian Murphyová.

Všichni dobrovolníci prošli také testem inteligence. Ale neprokázalo se, že by k vzniku falešných vzpomínek byli náchylnější lidé s nižším IQ. Tito lidé si však lépe pamatovali zprávy, které souhlasily s jejich názorem na interrupce.

„Lidé konají na základě falešných vzpomínek a často je těžké je přesvědčit, že zprávy jsou falešné. S tím, jak lze vytvářet stále přesvědčivější fake news, se ocitáme před naléhavým úkolem, jak zabránit klamání lidí,“ říká Elizabeth Loftusová a dodává, že dneska už se falešné zprávy neomezují jen na texty nebo fotky, ale využívají i zfalšovaných videí.

Týmy Gillian Murphyové a Elizabeth Loftusové se chtějí podívat na to, jak se mohly falešné vzpomínky promítnout do výsledků britského referenda o vystoupení z Evropské unie nebo jak mohly poznamenat kampaň MeToo.

Pramen: Psychological Science

Diskuze (23) Další článek: Británie stále nemá aplikaci pro brexit na iOS. Majitelé iPhonů si mají půjčit Android

Témata článku: Výzkum, Evropská unie, Mozek, Psychologie, Lidé, Fake News, Murphy, Referendum, Vzpomínka, Americký tým, News, Detail, Gillian, Kter, Dobrovolníci, SAGE, University of California, Polovina lidí, Falešná zpráva, VZP, Eliza



Tohle není videohra, ale skutečný závod NASCAR. Řidič ohobloval mantinel a předjel pět soupeřů
Karel Javůrek
Závodní
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2