Falešné zprávy vytvářejí falešné vzpomínky na události, které se nikdy nestaly

  • S nebezpečnou ochotou uvěříme tomu, co chceme slyšet
  • K falešné zprávě si můžeme i „vybavit“ detaily
  • Vytváříme si tak „falešné vzpomínky“ na události, které se nikdy nestaly
Falešné zprávy vytvářejí falešné vzpomínky na události, které se nikdy nestaly

Falešné vzpomínky jsou zrádné. Dokážeme si je za určitých podmínek podvědomě nasadit do paměti a následně jim věříme natolik, že bychom s nimi bez potíží prošli i při výslechu na detektoru lži. Ani si neuvědomujeme, že to, co si pamatujeme, se nikdy nestalo. Falešné vzpomínky už sehrály děsivou úlohu při vyšetřování některých kriminálních případů. Nevyhneme se jim však ani v běžném životě.

Irsko-americký tým pod vedením Gillian Murphyové z University College Cork využil k zajímavému sledování zrodu falešných vzpomínek irského referenda, v kterém se 28. května 2018 hlasovalo o zrušení striktního zákazu interrupcí. Referendu předcházely velmi intenzivní kampaně zastánců i odpůrců potratů. Ve sdělovacích prostředcích však byly informace prezentované ve prospěch obou protichůdných názorů vyrovnané. Tak to vyžaduje irská legislativa.

Irové vzali referendum vážně a k volebním urnám se dostavily bezmála dvě třetiny oprávněných voličů. Odborníci čekali těsný výsledek. Pro zrušení zákazu interrupcí však překvapivě hlasovalo 66,4 % voličů.

Irští vědci ve spolupráci s týmem přední světové expertky na falešné vzpomínky Elizabeth Loftusové z University of California v Irvinu oslovili před referendem více než tři tisíce voličů, kteří byli odhodlaní jít k referendu a měli už jasno, jak budou volit. Těmto lidem pak vědci prezentovali šest zpráv.

Dvě z nich byly čisté „fake news“. Jedna obviňovala z ilegálního jednání zastánce potratů, druhá pak házela špínu na odpůrce interrupcí. Poté se vědci zeptali dobrovolníků, jestli už se s některou ze zpráv dříve střetli. Pokud si dobrovolníci na zprávu vzpomněli, byli požádání, zda by si nevzpomněli na nějaké detaily, které ve zprávě nezazněly.

Vědci upozornili dobrovolníky, že některé zprávy mohou být smyšlené a dobrovolníci dostali za úkol určit, které zprávy jsou podle jejich názoru pravdivé a které nikoli.

Falešné vzpomínky na „fake news“

Výsledky shrnuté ve studii publikované ve vědeckém časopise Psychological Science byly zajímavé. Bezmála polovina lidí si vzpomněla na další detaily k nejméně jedné „fake news“. Mnozí uváděli celou řadu doplňujících informací ke zprávě, kterou nikdy předtím nemohli slyšet, protože byla od základu vycucaná z prstu.

Šlo tedy o klasickou ukázku falešných vzpomínek. Odpůrci potratů si přednostně vytvářeli falešné vzpomínky k pomluvám o zastáncích interrupcí a naopak, zastánci potratů dávali k lepšímu detaily k „fake news“ o odpůrcích interrupcí. Na tom se nic nezměnilo, ani když se dobrovolníci dozvěděli, že některé zprávy jsou lživé.

„Naše studie demonstruje, jak snadno lze do paměti dobrovolníků vnést falešné vzpomínky a to navzdory upozornění, že zprávy mohou být falešné,“ konstatuje Gillian Murphyová.

Všichni dobrovolníci prošli také testem inteligence. Ale neprokázalo se, že by k vzniku falešných vzpomínek byli náchylnější lidé s nižším IQ. Tito lidé si však lépe pamatovali zprávy, které souhlasily s jejich názorem na interrupce.

„Lidé konají na základě falešných vzpomínek a často je těžké je přesvědčit, že zprávy jsou falešné. S tím, jak lze vytvářet stále přesvědčivější fake news, se ocitáme před naléhavým úkolem, jak zabránit klamání lidí,“ říká Elizabeth Loftusová a dodává, že dneska už se falešné zprávy neomezují jen na texty nebo fotky, ale využívají i zfalšovaných videí.

Týmy Gillian Murphyové a Elizabeth Loftusové se chtějí podívat na to, jak se mohly falešné vzpomínky promítnout do výsledků britského referenda o vystoupení z Evropské unie nebo jak mohly poznamenat kampaň MeToo.

Pramen: Psychological Science

Diskuze (23) Další článek: Británie stále nemá aplikaci pro brexit na iOS. Majitelé iPhonů si mají půjčit Android

Témata článku: Výzkum, Psychologie, Evropská unie, Mozek, Lidé, Fake News, Eliza, Dobrovolníci, Murphy, News, Falešná zpráva, Detail, Vzpomínka, Referendum, University of California, Americký tým, SAGE



Fjorden je MagSafe doplněk, který iPhonu dodá fyzické ovládání fotoaparátu
Martin Miksa
KickstarterFocení mobilemPříslušenství
Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

** Firma Exit International chce usnadnit proces asistované sebevraždy ** Jako řešení nabízí „kapsli“ Sarco vytištěnou na 3D tiskárně ** S důstojným odchodem pomůže dusík a umělá inteligence

Karel Kilián
ŠvýcarskoSebevraždaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

** Uběhlo 35 let od tragické nehody v černobylské elektrárně ** Celá oblast je událostí stále silně poznamenaná ** Z Černobylu ale znovu teče elektřina – tentokrát solární

David Polesný
Elektrárna
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína