Když se řekne Ferrari, většině z nás se vybaví spíše řev dvanáctiválce než tiché šumění vln. Oznámení projektu Hypersail tak působí jako blesk z čistého nebe. Nejde přitom o další licencovanou jachtu pro miliardáře, ale o plovoucí laboratoř a závodní stroj.
Už samotný název, odkazující na veleúspěšný program Hypercar, jasně signalizuje, že Maranellu jde i na vodě o jediné: o extrémní výkon a technologickou nadvládu. Inspirace supersporty je patrná i v aerodynamice a použitých materiálech, zejména v karbonových kompozitech.
Létající plachetnice
Pro takto smělý úkol v Maranellu sestavili skutečný tým snů. Do jeho čela se postavila legenda oceánského jachtingu, Ital Giovanni Soldini. Designu se ujal Francouz Guillaume Verdier, v současnosti považovaný za absolutního génia v oboru „létajících“ plachetnic. Na projektu se kromě úzkého specializovaného týmu podílí i desítky dalších zaměstnanců z různých oddělení Ferrari.
Jak vlastně takový třicetimetrový kolos „létá“? Monotrupová jachta se při dosažení určité rychlosti vznese a klouže po hladině opřená o tři body. Revoluční inovací je použití podvodního křídla neboli foilu, přímo na výkyvném (canting) kýlu. Tento stabilizační prvek, který se vychyluje do stran proti síle větru, se tak mění z pasivního závaží na aktivní prvek, který generuje vztlak a pomáhá zvednout celou loď z vody.
Technologie ze supersportů
Největším oříškem je udržet letící jachtu stabilní na neklidné mořské hladině. A právě tady přichází ke slovu DNA značky Ferrari. Řídicí systém letu je totiž přímou adaptací softwaru pro aktivní odpružení z jejich supersportů. Algoritmy, které udržují vůz přilepený k asfaltu, tak v reálném čase dávají kapitánovi absolutní kontrolu nad letem nad vlnami, což je řešení, které na moři dosud nemá obdoby.
Propojení světa supersportů a jachtingu je vidět na mnoha detailech, například na aerodynamice přídě. Designéři se totiž nesoustředili jen na hydrodynamiku, ale i na minimalizaci odporu vzduchu. Přední část jachty je proto velmi úzká a nízká, což výrazně zlepšuje její aerodynamické vlastnosti. Podle zástupců Ferrari je tato designová filozofie přímo sdílena s novým supersportem F80.
Ferrari si klade za cíl demonstrovat technologickou nadvládu v extrémním prostředí oceánu, kde není prostor pro kompromisy. Hypersail není stavěn pro regulované závody typu America’s Cup, ale pro překonávání rekordů a testování inovací bez omezení pravidly. Tím si značka zajišťuje svobodu a minimalizuje reputační rizika neúspěchu v tradičních soutěžích.
Energeticky soběstačná jachta
Na palubě byste marně hledali jakýkoli spalovací motor. Hypersail je od základu navržen jako zcela energeticky soběstačný. Všechny palubní systémy napájí pouze solární, větrná a kinetická energie z vlastního pohybu. Jachta nemá ani záložní dieselový generátor či jakýkoli elektrický pohon – vše je skutečně pouze na obnovitelných zdrojích. Jde tak o první jachtu této velikosti s úplnou energetickou autonomií.
Podvodní hydrogenerátory přeměňují kinetickou energii plavidla na elektřinu, což je princip, který dobře známe ze systémů rekuperace KERS (Kinetic Energy Recovery System) ve Formuli 1 a vytrvalostních speciálech. Mimořádně náročné je řízení energetické bilance, kde software musí v reálném čase rozhodovat, kdy rekuperovat energii, jak ji rozdělit a kdy ji šetřit pro klíčové manévry.
Skutečným cílem Hypersailu tak primárně není dobývání oceánů, ale spíše zajištění budoucnosti značky na souši. Jedná se o unikátní testovací polygon pro technologie, které budou klíčové pro první plně elektrické Ferrari, jehož příchod se očekává v roce 2026. Stejně tak spuštění jachty je plánováno na rok 2026, kdy mají začít první zkušební plavby.