Lukáš Černý
8. 4. 2024 • 14:01

Teď ještě otázka jak levná je ta levná energie....protože stavět takovou infrastrukturu jen abych využil třeba 3x levnější energii mi nedává vůbec smysl, když to bude baterka jen na teplo. To už můžu rovnou vzít tu drahou energii na pohon tepelného čerpadla a být na stejné částce...A s nějakým inteligentním řízením můžu využít akumulační schopnosti třeba podlahového topení a natopit při levné elektřině....

avit
8. 4. 2024 • 12:17

Co kdyby dali do každého bytu malou pískovou baterii. Nemuseli by tam tahat trubky s teplou vodou, ale stačili by elektrické kabely. Tepelné ztráty by nevadily, protože by topily v tom bytě. Když by to nestačilo, tak by ventilátorem foukali dovnitř vzduch, který by vycházel ven teplý.V časech laciného proudu by by to nahřáli a pak tím několik dnů dopili.Možná něž písek by byly lepší cihly. Netřeba pak konstrukci (sud) co by to držela v požadovaném tvaru.Ano takto fungují akumulační kamna - vynález starý 50+ let.

Petr Zaloha
6. 4. 2024 • 13:36

Az se to bude stavet ve velkem pro velka mesta, tak to bude jeste vyhodnejsi. Obsah zasobniku roste s treti mocninou rozmeru a plocha potrebna na oplasteni s druhou mocninou. Cim vetsi obsah, tim relativne mensi spotreba oceloveho plaste. A do zasobniku se muze nasypat kde co. Treba ve Finsku bude pisku z more docela dost. Staci proplachnout vodou aby se odstranila sul kvuli korozi a "baterka" je hotova.

Marek Hrabalu
Marek Hrabalu
5. 4. 2024 • 18:00

Hoďně obnovitelne energie (u finskych větrna) má za nasledek vykyvvy, přebytek elektriky v někere hodziny čy ďny, proto je elektrika v toto obdobi łacna a vypľati sa ju taktok akumulovať. U naz dokonca było ze 100 z 200 hodzin v roku, hdy była cena elektřiny na energ. burze zaporna, tj. byli zmy płaceni za odebirani elektřiny..

Jana Nová
5. 4. 2024 • 15:52

a co budou dělat druhý týden? připojej další, nebo jim mezitím vychladne?

Určitě si přečtěte

Články odjinud