Dostal jsem ještě zajímavější nápad. Proč stěny domu neizolovat pískem? Přeš den by se písek ve zdech domu roztopil teplem ze solárních panelů a v noci by celý dům fungoval jako velká akumulační kamna. 😀Přes léto by stačilo jen panely přepojit a vyrábět z nich elektřinu do sítě (nebo do vlastní klimatizace) a od podzimu do jara můžete akumulovat teplo.
A aby nam v létě při spaní nebylo horko, pustíme si na noc klimatizaci . V zime klimy potřeba nebude, jelikož je sluneční svit slabý a moc energie nepředá.
velká vnější plocha, velké ztráty tepla. Lepší je akumulovat do kostky 2x2 metry, než celý ten objem rozsypat do 30 cm stěn s vnějšími rozměry 5x50 metrů.
Teda ty schémata mi fakt připomněli starý časy vs škole... no každopádně doufám, že už konečně nějaký ty experimenty v této oblasti vyjdou. Zní to slibně přinejmenším na teplo 🙂
Holandsko ma uplne iny problem, ato ze je pod urovnou hladiny mora a tuto energiu pouziju na odcerpavanie vody. a zadalsie kto bol pri hociakom mory tak prudenie vzduchu je od mora k pevnine alebo naopak. Nemoze sa to stat precedensom pre vnutrozemne krajiny. Aj ked eko blbovia postavia par veternikov ktore vyrobia ani ne 30% energije z tej ktoru musia pouzivat na vlastnu reziu. A to nehovoriac o udrzbe.
Jak se horky pisek da vyuzit na odcerpavani vody? A proc by kvuli odcerpavani vody, ktere se da delat narazove, kdyz je zrovna dost energie, staveli akumulator?
Pokud by třeba v Holandsku sypali tak horký písek přímo do té vody, asi by se začala velmi rychle odpařovat. A kdyby tam pak ten písek nechávali, tak by se postupně ta místa dostala nad hladinu moře, a nebylo by z nich nutné vodu odčerpávat ani odpařovat ... 😀
Ked chcu kurit veternou energiou, tak toto je asi najlepsie mozne riesenie. Jednoduche, efektivne, lacne. Chcelo by to ekonomicke a prakticke porovnanie s tepelnymi cerpadlami a uloziskom elektriny. Pod -20 maju na juhu krajiny malokedy, aby tepelne cerpadlo preslo na zalozny ohrev.
Njn, když bandaska plná písku není takovej kšeft jako ty "tradiční" baterie. Takže pochybuju, že se to chytne 😀
Obecně nižší cena může znamenat mnohem vyšší poptávku. Takže se to rozhodně chytnout může.
Akumulace tepla do hmoty? To není žádná novinka.Proto naši předci nestavěli jenom ze dřeva ( izolace). Používali k akumulaci tepla například kachlová kamna, …
Akumulace tepla v pevném materiálu opravdu není novinka a snad se to ani nikde nepíše. Kromě těch kamen i třeba elektrický akumulačky, to je hodně podobná a stará věc, ale článek je o novince a to je pískový akumulátor efektivní díky vysoké teplotě a použitelný pro solární a větrné elektrárny a pro regulaci elektrické sítě, teda vše s omezením na využití tepla.
Tak pro přírodu asi všechno lepší jak lithium elektrické akumulátory.
Myslel jsem si, že to je něco jiného než bojler. To už lepší mi přijde kyvadlová baterie (pokud to ještě nikdo nevymyslel, tak není zač.). Obří závaží by se zvedlo levnou energií do polohy 12h a pak v případě potřeby elektrické energie by se uvolnilo a houpalo jako kyvadlo, což by točilo alternátorem (v jednom směru) a vyrábělo elektřinu. Až by se dohoupalo, tak by se zase zvedlo až by byla energie levnější. Možná abych si na to taky založil startup. 😀
A kolik týdnů se tak asi dokáže houpat?
Musel jsem dohledat kolik energie tahle blbost uchová na netu, díky LUPO!The storage has 100 kW heating power and 8 MWh capacity. The full-scale utilization of the storage will begin during the year 2022. We also have a 3 MWh running test pilot in Hiedanranta, Tampere. It is connected to a local district heating grid and it provides heat for a couple of buildings.Takže tu máme uchovanou energii zhruba na 1/3 roční spotřeby rodinného domu s plochou 100m2 v případě většího úložiště. Potřebujete na to však 100kW přímotop a dokážete využít jen teplej vzduch. Kolik že to stálo peněz?Navíc písek o teplotě 500°C je naprosto nevyužitelnej pro výrobu elektřiny. Každá parní turbína potřebuje kotel o teplotě s řádově 1000°C.Další investiční scam pro thunderfoota.Účinnost mi nepřijde nereálná, ale pouze v situaci, kdy jste to před hodinou nahřáli na těch 500°C a ta účinnost je počítaná pro vyhřívání baráku když je okolní teplota v mínusovýchhodnotách.Pokud budete chtít to teplo skladovat půl roku, tak ta účinnost půjde rapidně dolů. Viz chladnoucí termoska za týden. To nemluvím o tom, že když to na "konci topné sezóny" vychladne třeba na 70°C. To už víc seženou ventilátory, co tím budou hnát vzduch, než se získá tepla z písku...
Názor byl 1× upraven, naposled 20. 3. 2023 08:39
😄👌 ver mi, ze na tom pracuji mnohem větší kapacity než ty a tvoje lupa…
Nenech si to pro sebe, uvedom o tom tvurce.
Vztah účinnosti a doby akumulace je trochu popsaný v článku.
Akurat ze ta kapacita nebude vyuzavana po dobu jedneho roka ale 1-14 dni. Ak pocitam 5kW na jeden dom, tak to je 100kW na 20 domov. 8MWh je potom 400kWh/dom. To je dostatocna kapacita na 3 dni vykurovania tych 20 domov. Ked chcu kurit veternou energiou, takto to moze byt celkom ekonomicky pouzitelne. Bolo by dobre to porovnat so systemom s redox-flow (alebo litiovou) bateriou a tepelnymi cerpadlami. Tym sa v naozaj velkej zime znizuje efektivita a pod -20°C uz nepracuju.
má to ještě rezervy, obálka by šla určitě vyřešit lépe, s lepší izolací (vakuové přepážky), ohřev odporovými spirálami z fotovoltaiky, tedy částečně dobíjení i během krátkých zimních dní. V kombinaci s pasivním domem by určitě stačil menší objem nádrže, takže debata jestli to je na 1/4, 1/3 nebo 1/2 sezóny ztrácí smysl.
Kolik že té energie uchová? 😝
tepelna kapacita vody je 4,2kJ/K/kg, piesok ma 0,84. a kedze stavebny piesok ma hustotu 1,5t/m3, tak pri rovnakom objeme uchovas vo vode 3.3 krat viac energie. lenze leby pouzili vodu, tak by finski vedci vymysleli vlastne obycajny elektricky bojler. ale ked tam daju piesok, uz je to startup.
Rvát do vody 500°C? Tak to hodně štěstí....
Záleží na tom, jestli takovou teplotu potřebujete. Pro výrobu eletřiny standardními postupy je 500° málo a na využití k akumulaci tepla zase budou vznikat velké tepelné rozdíly, aby energie byla získatelná rovnoměrně v celém rozsahu. Díky více než trojnásobné kapacitě vody stačí teplotu hnát na stejném objemu jen do nějakých 150°C. A pokud byste pracoval se skupenským teplem odpařování, tak je ta teplota lehce nad bodem varu. Na využití skupenského tepla k akumulaci jsou ale vhodnější jiné materiály, jako je hydrát síranu sodného nebo parafíny.
Přesně tak, písková baterie na rozdíl od vody umí při normálním tlaku 650°C a s tím je potřeba počítat při schopnosti akumulace energie na m3, tím se kapacita zvýší.
"Finové mají funkční pískovou baterii" - som zvedavy, kedy nieco tak technologicky narocne dokazeme zvladnut aj na Slovensku.naozaj treba na naplnenie nejakej nadrze pieskom a jeho nasledne zohriatie odporovym elektrickym ohrevom "tym finskych vedcov"? a co uz na tom moze byt nefunkcne? navyse co cakali, ze sa stane, ked cele sa to da spocitat velmi presne a na to netreba viac ako stredoskolske vzdelanie?vobec sa nedivim, ked tu coskoro uvidim clanok, ako tym vedcov objavil teplu vodu ako vysledok zohrievania hrnca naplneneho dihydrogenoxidom.
Názor byl 2× upraven, naposled 19. 3. 2023 21:24
Holt tam nejsou tak chytří jako u vás na Slovensku.
Mě teda středoškolské vzdělání nestačí na výpočty jak rychle se bude šířit teplo pískem.
Tak pokud to byla konzervator...Kazdopadne problematiku vedeni tepla neni slozite nastudovat. Modelovat ale vedeni tepla v pisku je uplne jina disciplina, a jsem si jisty, ze snazsi bude spojit to s experimenty a tim konkretnim piskem. Takze pokud byste takovou vec stavel doma, vystavite si se siti infrateplomeru a excelem. Tech poslednich 10% efektivity (materialove, teplotni, ekonomicke...) vyresi vysokoskolaci, ktere si najmete, az investorum ukazete proof of koncept 🙂
Rekneme ze je to takovy kombinovany bojler. Ucinnost 95% mi prijde jako pitomost. Vzhledem k nadvyrobe el energie z OZE v casech, kdy ji nikdo nepotrebuje a obrovskym vykyvum a vypadkum v zavislosti na pocasi to muze vypadat na prvni pohled zajimave. Skoda jen, ze kdyby se z toho tepla mel zpetne vyrabet el proud, kdyz je ho opravdu potreba, spadla by ucinnost stezi na 60%Vytapeni vypada zajimave, az na to, ze v zime je vykon vetsiny OZE minimalni oproti letu. Proto i potreba uskladneni energie je nejvetsi v lete. V zime navic muze jit nizsi vykon OZE na topeni primo, a prebytky spotrebovavat v noci. Cili skladovani v radu mesicu je idiocie, protoze tepelne ztraty v horizontu pul roku (letni prebytek na zimni topeni) tu ucinnost srazi kamsi pod 60%Proste nestavte debilni vetraky a solarni panely s vykony, ktere ve dne a v lete neumime spotrebovat, a v noci a v zime nemame kde brat. Nebo pockejte, az tu nadbytecnou energii ve forme elektriny budeme umet nejak rozumne uskladnit.
Článek o této pískové baterii už tady byl vloni. Teď je vylepšený o nějaké popisy a obrázky, ale první půlka článku je dost ujetá, protože optimisticky vypadá jak kdyby písková baterie dokázala nahradit Li-ion baterie. Levná akumulace pískové baterie vznikla obětováním elektrické energie a omezením na vytápění a jiný ohřev a navíc se tím obětovala účinnost tepelných čerpadel napájených solárními kolektory, které další teplo berou ze vzduchu, vody, země. Jinak mě se ten nápad líbí, jen by se o tom mělo psát bez toho dojmu že to nahradí akumulaci elektrické energie.
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 3. 2023 16:17
Velký akumulačky, naštěstí bez skelné vaty 😀
Tím pádem to tedy otepluje atmosféru ... takže škodlivé, přispívá ke globálnímu oteplování ...
To ano, protože solární panely světlo ze slunce pohlcují víc než jiné povrchy (hlavně když nejsou na vodě) a méně ho tak odrážejí zpět do vesmíru, ale když se tím nahradí jiné druhy vytápění, tak to ve většině případů stav zlepší.
desítky let se místo skelné vaty používá čedičová a ta je určitě i tady a asi hodně tlustá vrstva, protože i když má akumulační nádoba teplotní spád od středu k vnější stěně, tak podle obrázku to u vnější stěny vypadá na 200°C a to by byli velký ztráty bez izolace. Navíc se v článku o izolaci píše.
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 3. 2023 16:18
Může být jako izolace také vakuum. Taková větší termoska.
Teoreticky asi jo, prakticky se to nevím proč nepoužívá, asi to má nevýhody. Třeba jak vyřešit přenos tepla na spoji vnější a vnitřní nádoby, musí to být tlaková nádoba, ta má svý nevýhody a bezpečnostní normy a bylo by tam asi potřeba vakuum rozdělit na několik vrstev slabým plechem, nebo alobalem jako stínění proti přenosu tepla zářením, vata to dělá sama, protože je pro IR záření taky neprůhledná a každá další vrstva vaty má menší teplotu a tím vyzařuje méně IR záření.
A poměr kapacity k hmotnosti, popř. velikosti, ja jaký? To v článku chybí 🙂
no, iste to bude viac ako v prípade tých švajčiarskych gravitačných akumulátorov, lebo tam sa neuchováva tepelná energia, ale mechanická alebo skôr potenciálna gravitačná. Na druhej strane nespornou výhodou tej švajčiarskej je vysoká spätná účinnosť výroby elektriny ... To zjavne chýba a nejako sa mi nedá uveriť, žeby to efektívne vedeli vyriešiť v tej fínskej ... Ale na centrálny ohrev tepla vynikajúce v krajinách, kde sú pasáty, teda veterné elektrárne produkujú elektrinu rovnomerne a v noci treba na vykurovanie omnoho viac energie ako cez deň ... Prípadne sem tam pasáty na pár dní ustanú ...V našich končinách mám obavu, že nepoužiteľné alebo použiteľné veľmi obmedzene ...
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 3. 2023 15:38
Proč u nás nepoužitelné? Lidi používají solární panely na ohřev vody v bojleru, tak myslím že z části je to využitelné a jiná část je potřeba zachovat v podobě elektrické energie, nebo dobře přeměnitelné na elektrickou jako ta potenciální energie.Další využití by bylo zlepšení parních elektrokotlů používaných nárazově pro regulaci sítě. Místo okamžité výroby páry dodávané do parovodů po městě a rychlé regulace dalších parních kotlů jako plynových, by se elektricky topilo do pískové akumulační nádoby a výroba páry by mohla být plynulá s pomalými změnami, které budou dobře zvládat ostatní připojené kotle.
Baterie je něco co je složeno z článků - dělostřelecká baterie (články = děla), vodovodní baterie (články = kohouty na studenou a teplou vodu) 😉
Mělo patřit k příspěvku Skipper007 🙂
podstatné? Alebo si bolo treba kopnúť, však ako inak? Dnes to tu vo VTM "diskusiách" je tak v móde?
Ne, myslim ze prave proto ty komentare existuji. Slovo baterie je opravdu zvoleno nevhodne, urcite si to autor spletl s akumulatorem, a kde jinde, nez v komentarich na to upozornit?
Takže je to písečný radiátor, žádná baterie, když produkuje teplo na vytápění.
Radiator ma teplo vyzarovat, toto je zarizeni na akumulaci, tedy akumulator.
A neni to spis akumulator, nez baterie? Vzdyt to jen akumuluje teplo 🙂
Pro zelené je všechno baterie. Vzhledem k úrovni jejich vzdělání a IQ víc pojmů nespolknou.
Spíše písečný radiátor.
Zadani soudruhu z EU znelo jasne, propagovat greendeal i kdyby to nedavalo smysl.
pane, patrím k tvrdým kritikom vždy zelených, ale- táto myšlienka nie je zlá, momentálne nie je problém výroby energie, ale jej akumulácie z čias hojna do čias hovna ...Tento návrh sa snaží riešiť tento problém, a to pokladám za viac ako prínosné bez ohľadu na vami boľševikmi farbenie na červeno, zeleno, modro, fialovo ...Má svoje problémy, najväčším je, že spätná výroba elektriny je dnes krajne neefektívna, ale na druhej strane napríklad sa dá použiť aj na akumulovanie a následné zásobovanie tepelnou energiou z jadrových elektrární, ale asi po dobu kratšiu, teda nie povedzme 3/4 roka, čo by asi v tom prípade bolo ideálne ...Takže naozaj, toto zhovädiť len preto, že "zelení" boľševici sa rozhodli si tú myšlienku nejako privlastniť a oháňať sa ňou, no sorry ...Toto patrilo pytlíkovi a myslím leninovi. Voči poznámke skippera a toho druhého pána nemám námietky, len upresňovali pojmy, aj keď ten názov radiátor nie je aktuálny názov ...
Názor byl 3× upraven, naposled 19. 3. 2023 15:50
Jenomze cele je to o efektivite. Kdyz vynalozite na vyrobu solarniho panelu treba 10MW(ne, tezba ruznych kovu opravdu neni zdarma i kdyz ji delaji deti), za celou zivotnost to vyprodukuje 5MW a z toho 3MW ulozite do tepleho pisku tak se jedna o naprostou pitchovinu ktera by mela byt zrejma i slabsimu zakovi ZS. Ohrivat pisek prebytecnou energii ma smysl leda v situaci kdy nejste schopen prebytecnou energii vyuzit ale musi to davat smysl po ekonomicke strance a efektivnosti. Tohle je na urovni betonovych baterii nebo “baterie” kde kamiony vozi vodu do kopce a z kopce.
A study by the National Renewable Energy Laboratory conclusively demonstrates that energy payback for photovoltaics (PV) is generally less than 4 years.
Leda tak s dotacemi a bez zapocteni vsech vyrobnich nakladu. Zkuste si nekdy precist o tom kolik nakladaku hornin potrebujete vytezit k tomu aby jste ziskali trochu vzacnych kovu, nebo ze energeticka narocnost taveni hliniku je 17MW na tunu hliniku, atd. Studie vyjde dle vule zadavatele, jiz vzhledem k nazvu uvedene instituce bych necekal nic jineho nez ze obnovitelna energie je hitem.
Na druhou stranu, s tím, jak začnou vznikat nefunkční panely, začne (doufejme) i jejich recyklace ve velkém. Pokud pak bude možné panel z 90-95% recyklovat, tak získání třeba 1kg hliníku z 1 tuny panelů bude x krát efektivnější, než získávání 1kg hliníku z 1 tuny vytěžené zeminy.
Nevznikají nefunkční panely. Těm panelům zejména klesá výkon.A spousta panelů po konci životnosti už na světě je, v devadesátých letech měly boom ve Švýcarsku 😉
energeticka narocnost taveni hliniku je 17MW 😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀B-]A můj kotel topí 137 km/h a kočka umí skočit až 2,1 tun daleko.
Chce to trochu představivosti.17 MW je výkon cca 233 fábií. To znamená 1165 lidí a 699 bas piv. Teď už by vám to mělo být jasné 😀
Názor byl 1× upraven, naposled 21. 3. 2023 13:06
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.