Dobře, v létě z přebytků výroby elektřiny ohřejí nádrž. Ale co v zimě? To nejsou přebytky, ale naopak nedostatek. My máme aktuálně tři dny po sobě spotřebu od distributora 0 kWh, jsme 100% soběstační. Je to letos poprvé. Ovšem v zimě jsme v lednu vyrobili 158 kWh, takže soběstačnost byla 10%. Nevím z jakých přebytků chtějí v zimě tyto nádrže ohřívat, ale jistě mají nějaký levný a spolehlivý zdroj, ve Finsku je docela zima.
Přebytky energie byly dávno před tím než se rozšířily sluneční elektrárny.... Protože, ani spotřeba není konstantní a má své špičky a propady během dne....Takže akumulace se používá hodně dlouho... Ať už ve velkém měřítku jako jsou přečerpávací elektrárny nebo v malém měřítku v domácnostech kdy slouží k ohřevu vody nebo akumulaci tepla(akumulační kamna) v době kdy je energie přebytek. Lidově "noční proud".
V létě těžba BTC a v zimě prodej BTC, jak jednoduché, jen to umět. ..
Naštěstí hodnota bitcoinu nekolísá a furt roste, žejo. Naprosto jednoduchý počty. Nebo koupit trumcoiny, to je teprve pevná měna!
Nejušlechtilejší forma energie je elektřina, která se snadno rozvádí na místa spotřeby - ale obtížně se skladuje, takže je nejlepší jí vyrobit tolik, kolik se spotřebuje.Akumulace do jakékoliv formy zásobníku je možná, ale nutno uvážit omezenou účinnost: 1) na nabití zásobníku2) na vybití zásobníku,přičemž nikdy ze zásobníku na výstupu nedostanete tolik energie, kolik tam přiteklo na vstupu.Pokud do výroby zapojíme občasné zdroje, mají význam jen v ostrovním provozu. Hromadné velkoplošné nasazování občasných zdrojů do rozvodné sítě má za následek její nestabilitu, degradaci průběhu proudu a masivní rušení.
Akumulace má nízkou energetickou účinnost, ale je stále lepší než takovou energii, nějakým způsobem, mařit. Lepším řešením je elektrickou energii, prostě, spotřebovat, například při elektrolytické výrobě kovů a dalších chemikálií. ..
"Nejušlechtilejší forma energie je elektřina" to je ale hezoučké. A které jsou ty neušlechtilé, až by se chtělo říct podlé, formy energie?
Třeba teplo odcházející z chladících věží ... a různá rozptýlená nízkopotenciální energie (třeba sluneční vítr). Dohromady je toho hodně ...Ostatně každá hmota je podstatě energie (E=mc²) - jenom třeba v hlubokém vesmíru je téměř vakuum a moc hmoty tam není, sem tam nějaký vodík.
Názor byl 1× upraven, naposled 14. 6. 2025 20:42
Tak ta nízkopolotenciální (a navíc rozptýlená) energie slunečního větru mi fakt přijde naprosto podle zbytečná. Ňáké větrníky vesmírné by to chtělo a přeměnit ji na ušlechtilou energii eletrickou, elektrovéhikly použitelnou.
Musíte to brát ve vesmírném měřítku. Sluneční plachetnice by fungovaly - s plochami plachet řádu km² - viz SF literatura.A sluneční vítr může taky zesílit, jak je popsáno tady na VTM: Před 14 300 lety zasáhla Zemi největší sluneční bouře historie. Byla 500× silnější než ta letošní ...https://vtm.zive.cz/clanky/pred-14...fault.aspx
"Baterie má tepelný výkon 1 MW a celkovou kapacitu 100 MWh."Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně: elektrický výkon 650 MW, akumulovaná energie 3700 MWh.Zde se ale bavíme o čisté elektrické energii a ne o tepelné energii, která má asi tak 3x menší hodnotu...Proč obdivujeme ve světě něco takového, když doma máme daleko efektivnější zařízení pro uchovávání el. energie, to opravdu nechápu.Pište o možnostech výstavby dalších přečerpávacích elektráren a ne o těchto předpotopních pokusech...
Ovšem Dlouhé stráně maji přece jen trochu větší rozměry, než 13 metrů na výšku a 15 metrů na šířku. Asi by se jim do toho finského městečka tak snadno nevešly? 😉
To by nebylo o cem psat, protoze neni mnoho mist, kde by slo novou precerpavacku placnout...
No jo. Ale koukněte na mapu Finska. Tam moc přehrad nepostavite.
rozdil bude v tom ze ta baterie nezamrzne, coz se nadrzi ve finsku stane v zimne snadno
Pamatujete na "akumulačky", kde se na noční proud nahřívaly šamotové cihly a ve dne se pak ventilátorem chladily a ohřívaly místnost? Nebyly náhodou efektivnější, než tohle?
Ty jsou fajn na planovani odberu podle vykyvu v prubehu dne. Za normalnich casu tak spotrebitele "pomahali" energeticke siti dalkovym spinanim a na oplatku meli v tento cas vyrazne nizsi cenu za kWh(To uz dnes bohuzel z nejakeho duvodu neni, prestoze ty nestability zpusobene OZE jsou jeste vyssi, ale smetanu za regulacni energii a dalkove rizenou spotrebu slizne nekdo jiny a domacnosti to jenom zaplati). Jenze to je jenom na pokryti par hodin, tady se resi nestabilni vyroba OZE v prubehu tydnu.
Nějaké akumulačky si pamatuju, že byly jednom pokoji v patře na pronajaté chatě, kam jsme kdysi jezdili na zimní prázdniny. V podstatě nešly nijak rozumně regulovat. Sálalo z nich teplo, i když to nebylo zapotřebí, a když vychladly, tak už žádné teplo nebylo, i když by se zrovna hodilo. Naštěstí dole byla kamna na uhlí, které šlo přece jen o něco lépe regulovat podle toho, jak bylo potřeba. Tohle bude z hlediska možností regulace asi podobné? 😉
Tak ony by šli udělat tak aby byly lépe regulovatelné. Tepelně je izolovat aby se omezily tepelné ztráty, a jen ventilátorem hnát vzduch skrz ně. To by zajistilo že by nesálaly tolik a výhřev místnosti by pak šel lépe regulovat nastavením ventilátoru
Tak nejlepší izolace je nejspíš vakuum, jako v termosce. Jen aby se pak kvůli nadměrným přebytkům nepřehřála ta ohřívací soustava natolik, že by se spálila, a přestala fungovat úplně.
Je to trochu smysluplný mařič eee. Nic jiného.
Je to trochu smysluplný mařič ee. Nic jiného.
Vygooglené předpoklady:Měrná tepelná kapacita mastku je přibližně 0.98 J/g.KHustota mastku je zhruba 2,5-3 tuny/m3.-------------2000 tun je tedy zhruba kvádr 10x10x7m + nějaká ta hodně kvalitní izolace. 2000 tun drceného mastku tedy dokáže uložit zhruba 500KWh tepelné energie na každý jeden stupeň Celsia (Kelvina).Pokud by bylo využitelných, řekněmě 500C, tak to už dokáže uložit pěkných 250MWh tepelné energie, což by se dokázalo postarat o celoroční vytápění zhruba tak 10-15 rodinných domků v našich českých podmínkách.Otázkou je kolik asi by byly náklady spojené s dlouhodobou údržbou, provozem a "nabíjením" takové baterie. Nicméně, za předpokladu, že by mi výstavbu zadotoval stát (tedy úplně všichni občané - tj. i ti, kteří by z dotyčného projektu neměli žádný užitek kromě hřejivého pocitu, že mi zaplatili levné topení. :) ), tak v takovém případě bych o takovou baterii asi projevil zájem.Pro můj rodinný dům by mi stačila velikost 5x5x3m + izolace. 😃 Pochopitelně, výpočty platí pouze pokud jsem se nikde neseknul zejména v řádech. :)
Názor byl 3× upraven, naposled 12. 6. 2025 22:48
Kontrolovat hodnoty a vypocet nebudu, na to jsem linej. Ale... Tohle zarizeni ma smysl v pripade prebytku energie, takze v lete na ohrev vody asi v pohode. Jenze v zime na vytapeni potrebujes tech prebytku 4x vice, nez v lete. A rekni mi, kde je u nas chces vzit? 😃
Nevyznám se v tom a jsem asi naivní, ale v současné době a do budoucna budeme mít obří problém se stabilitou sítě. I před obnovitelnejma zdrojema byly potřeba systémy, které pokryly špičky. Takže různé vodní/přečerpávací elektrárny, plynové elektrárny atd. Nahodí se na dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer, kdy je největší špička. Tohle ale stojí dost peněz a elektrárna většinu doby stojí. Lze to ale i otočit. Zvednout výrobu, která pojede pořád a pokryje relativně i špičky a zbytek můžem ukládat. Moc svítí a fouká? Šup s tím do baterky. Je noc a není taková spotřeba jako přes den? Šup s tím do baterky. Na trochu podobném principu fungují i zásobníky plynu, ne? Mít stabilní zdroj, kterej jede pořád tak nějak stejně a přebytky hodí do baterky (nebo třeba vyrobí vodík atd.), nebude dražší, než dělat rychlý zdroje, které většinu doby stojí. Bude to ale užitečnější.Celej systém by měl mít taky větší setrvačnost, mělo by se dát líp plánovat atd. Přes léto se můžou dělat odstávky a oprava/údržba a v zimě jet na větší výkon. Ale není potřeba ho měnit skokově, během vteřin, ale v podstatě stačí dny. Regulace nabijení/vybijení těchto baterek pak bude sloužit k tomu rychlému vyrovnávání sítě.Přehnaně řečeno tak může mít každej barák/vesnice vlastní Dlouhý Stráně, který se ale třeba zakopou pod zem a není na to potřeba srovnat kopec.Nebrat to doslovně, jen jako nástřel. A stejně teda jako vždy, rozhodne cena.
To je celá podstata OZE. Ne výroba, ale akumulace. Akumulace je alfa a omega celého systému a kdyby byla (až jednou bude) použitelná akumulace, solární panely budou ta poslední drobnost. Už teď je to nejlevnější část každé fve. Jenže akumulace je obtížná, uspokojivě nevyřešená a ještě mnoho let nebude dostatečná. To o čem je článek je jen taková legrácka, na překlenutí zimního výpadku OZE by bylo potřeba pro celý stát milión takových.
Ale to není jen kvůli OZE. Jak píšu, Dlouhé Stráně, vodní přehrady, plynové elektrárny, to vše tu bylo dřív a fungovalo to místo akumulace. Jenže lidi často nejsou schopni se odtrhnout od současných věcí a lpí pořád na starých. Tady třeba na tom, že řídit se musí výroba. A právě přechod na to, že bude něco na vyrovnání a že výroba pak může jet ve větším měřítku a přesto být levnější.To, že je to demonstrátor, kterej ukáže schůdnou cestu a nebo slepou uličku vím. Taky vím, že by takovejch zařízení bylo potřeba obrovský množství. Ale kotle nebo tepelný čerpadla jsou taky potřeba ve velkém množství. Stejně tak transformátory a spousta dalších věcí. Jde hlavně o to nebát se přenastavit si to v hlavě a přijmout nějakou technologii s tím, že nebude fungovat, jako ta stará.
Tenhle problem ma 2 urovne. Obdobi stabilni energetiky a pak obdobi, kdy se politici zblaznili do OZE. Ono stale plati, ze nejefektivnejsi je vyrobit jen tolik elektriny, kolik se spotrebuje, protoze konverze vzdy znamena ztraty. Beze ztrat to nejde, protoze fyzika.Drive platila zasada, ze do verejne rozvodne site se nesmi pripojovat nestabilni vyrobni zdroje. Prirozena nestabilita na strane odberu nebyl problem, protoze za ta leta byly zpracovane odberove diagramy, takze se vyroba prizpusobila a drobne odchylky snadno resily vyrovnavaci elektrarny. Budeme na to vzpominat jako na zlate obdobi, protoze elektrina byla tim padem levna. Spotrebitel nesl naklady pouze za vyrovnavku na strane spotreby a nestabilita dodavky sla na vrub dodavatele.Pak prislo obdobi OZE, kdy politici nejen, ze povolili pripojovat nestabilni zdroje, ale navic sejmuli z vyrobce odpovednost za stabilitu svych dodavek. K nestabilite na strane spotreby se pridala nestabilni vyroba, kdy se musi vyrovnavat rozmary pocasi, ale nestabilita odberu s nestabilni dodavkou mohou jit i proti sobe, takze naklady na vyrovnavku prudce rostou. Politici navic nestabilitu na strane vyroby nedavaji k uhrade vyrobci, kam by to logicky patrilo, ale vicenaklady na vyrovnavku nechavaji zaplatit spotrebitele. Privatizace zisku, socializace ztrat. Tim nas dohnali do stavu, ze mame zbytecne 3x drazsi elektrinu, nez jsme meli drive.Pokracovani...
Sorry, ale nesouhlasím s tím, že dřív to bylo stabilní. Bylo to víc předvídatelný, ale rozhodně ne stabilní. V UK málem shodil rozvodnou síť The Doctor, protože si před ním všichni vařili čaj a byl to obří nápor během krátké doby. Sám píšeš o vyrovnávacích elektrárnách atd. Nesouhlasím ani s tím, že je nejlepší vyrobit jen tolik elektřiny, kolik je potřeba, protože přesně na tyhle špičky potřebuješ vyrovnávací elektrárny. A takový Dlouhý Stráně fakt nejsou za hubičku. Ani vodní elektrárny.Jo, OZE do toho hází vidle víc, ale prodražují se právě díky tomu, že případně není kam dát elekřinu a platí se za ni i když není potřeba. Proto by bylo super mít stabilní zdroje tepla a tyhle nestabilní využívat na dlouhodobou akumulaci, kde se výkyvy ztratí.
Ale vzdyt to pisu... nejaka vyrovnavka je, byla a bude potreba. Mame zde jaderne elektrarny, ktere jsou velmi stabilni, ale s omezenou moznosti regulovat vykon, pak uhelne, ktere jsou flexibilni a jadro perfektne doplnuji a nakonec vyrovnavaci, coz jsou kvuli drahemu plynu treba ty paroplynove. Dlouhe strane maji presne tento ucel, na nic jineho, nez vyrovnavku se pouzit nedaji. Smyslem ale je nutnost vyrovnavky minimalizovat a ne lepit jednu vyrovnavacku (akumulator) za druhou.
A bohuzel, nelze to otocit, protoze dlouhodoba akumulace elektriny neni zatim technologicky mozna a nikdo nevi, jestli vubec v budoucnu nekdy mozna bude. Navic kazda akumulace znamena dalsi naklady a prinasi ztraty pri konverzi energie, takze s vetsim mnozstvim akumulace logicky roste i cena. Kratkodobou akumulaci mame dobre zmaknutou, ale hodi se jen na vyrovnavku v radech hodin. Cena sice postupne klesa, ale stale to neni nic levneho. Zvednout vyrobu a vyrabet stale na maximum proto neprinasi zadny uzitek. Narazi totiz na sezonni problem, kdy mame v zime skoro o polovinu vyssi spotrebu, nez v lete, takze na leto by bylo potreba ohromne mnozstvi akumulace, ale to nam stejne neudrzi energii az do zimy, takze ta energie by byla ztracena. Tento model by byl vubec nejdrazsi. Snizovani vykonu zdroju zabranuje plytvani. Stale tak plati, ze vyroba ma byt co nejblize spotrebe.Ano, je mozne jit cestou, kdy v zime budeme mit zdroje, ktere pojedou na plny vykon, ale na leto se vykon snizi a naplanuji odstavky. Jenze to uz jsme tu preci meli, lze to totiz realizovat jen za pomoci stabilnich zdroju. FVE jdou principem proti tomuto systemu, protoze v zime, kdy je spotreba nejvyssi, tak FVE maji vykon nejnizsi... tedy presne naopak toho, co skutecne potrebujeme. Pak k nim musime delat zdroje, ktere jsou instalovanym vykonem duplicitni, ale vetsinu doby stoji, protoze zastupuji neschopnost majitelu FVE vyrabet v dobe, kdy je to nejvice potreba... Majitele OZE tak nevyrabi kdy je to potreba, ale kdy se jim chce. A za tenhle vrtoch musi platit spotrebitel. Logiku to sice postrada, ale jak hledat logiku v necem, o cem rozhoduji politici?
Ale ty nemusíš akumulovat elektřinu, stačí akumulovat energii 😉 A pokud máš energii v podstatě zadarmo, tak tě ty ztráty zase tak moc netrápí.
Třeba na el. akumulačkách i ty ztráty v zimě na chatě byly docela nepříjemné. Nabíjely se přes noc, nízký tarif končil třeba v 6:00, kdy šamot byl už hodně zahřátý. Takže kolem 8:00 bylo v místnosti horko, ale šamot byl pořád tak horký tak, že se na kamna nedalo šáhnout. V tu dobu se už v zimě rozednilo, takže se šlo někam ven, a topilo to tam celkem zbytečně. Kolem poledne při návratu na oběd, už byly akumulačky normálně teplé, takže pohoda. Jenže pak se šlo zase ven, a při návrat kolem 17:00, kdy byla tma, ty akumulačky byly úplně studené, takže nebylo ani teplo pro sušení mokrých věcí. A samozřejmě byly ještě studené i po 22:00, kdy se zapnul noční proud, tedy se teprve začaly nahřívat z nízkého tarifu. Takže nejméně do půlnoci vůbec netopily. Zkrátka i takové ztráty ze špatně regulovatelného úložiště mohou třeba z hlediska požadavků na tepelnou pohodu docela slušně potrápit. 🙁
Ale tady není řeč o akumulačkách na chatě.
V podstatě je to to samé. Je to nějaké úložiště, které se musí nějakou dobu něčím nahřívat. Pokud v něm nebude dost tepla v době, kdy budou požadavky na vytápění z tohoto zdroje, tak to nic neohřeje. Pokud se to bude nahřívat v době, kdy by to mělo topit, tak to taky nic neohřeje. U těch akumulaček bylo aspoň jasné, kdy, čím a jak dlouho se budou nahřívat. To u nahřívání z přebytků bude asi mnohem neurčitější. Ovšem pokud to bude nutné v zimě nahřívat aspoň nočním proudem, a to teplo se pak využije k vyhřívání přes den, pak to odpoledne a v noci nejspíš moc topit nebude, asi tak stejně, jako kdysi ty akumulačky? 😉
Ehm, ne. Tohle je spíš jako Dlouhý stráně. Naplníš je a klidně můžou bej měsíc plný. Jo, trocha vody se odpaří, ale pak zbytek využiješ, až chceš. Kdežto u akumulaček to vůbec neřídíš. Nahřeješ a pak chladnou poměrně rychle.Jo, kdybys měl akumulačky izolovaný a odebíral z nich teplo jen když pustíš kohoutek, pak jo, pak by to bylo stejný.
Co se stane s tímto úložištěm v zimě, když se z toho vyčerpá to akumulované teplo za 1 týden? Jak dlouho a čím se to pak bude dohřívat, aby to mohlo dodávat teplo aspoň 1 den nebo 0,5 dne, pokud nebudou přebytky? V podstatě se to v topné sezoně může lišit od těch akumulaček jen délkou času, za jak dlouho se to teplo odebere, než to vychladne, a jak dlouho to pak bude nutné znovu nahřívat pro další dodávky tepla.
Takhle to fungovalo před OZE. Zaklad - průmysl a dlouhodobá spotřeba- jádro a uhlí. Na léto se nějaké ty uhelky vypnuly. V noci se nahřívaly bojlery a akumulační kamna a plnily přečerpávačky, ve špičce pomáhaly vodní elektrárny s přečerpáváním i bez.OZE sice mají palivo zdarma, ale potřebuji pekelně drahé zálohy. Všimněte se, že ani tady nikdo neuvádí cenu. Jedině toho mastku, a to se obávám, že voda je levnější a na přerostlý bojler a topení teplou vodou nepotřebujete start up. Mmch - voda má 4x větší tepelnou kapacitu než ten mastek.
Ale vodu bezpečně neohřeješ na 600 °C.
Ano voda je skvělá ale jsi omezený bodem varu a to v nepříjemně nízké teplotě 100 stupňů Celsia. Ano dá se to při zvýšeném tlaku posunout ale obávám se že to nechce nikdo z běžných smrtelníků z pochopitelných důvodů realizovat.
Koukal sem se kolik spotřebujeme v zimě elektřinu a je to cca 7MWh za všechno včetně ohřevu vody a elektrického kotle. Ale do toho musíme počítat ještě nabíjení auta, které má přes zimu 3MWh s nájezdem 25-30 tisíc ročně.Takže 10MWh. Ono to není úplně přesně, protože do toho ještě něco vyrobí sluníčko, ale +- to sedí. Co to máš sakra za barák, že to má takovou spotřebu? To sis postavil hrad ne?
Jinak já se baterek nebráním a pokud by někdo vymyslel jak se odstřihnout od elektřiny úplně, tak do toho půjdu i za cenu snížení komfortu a i kdyby to bylo nevýhodný. Něco jinýho to bylo v době, kdy 1kWh stále se vším kolem 2.5Kč, ale teď je to zlodějina.
Názor byl 1× upraven, naposled 13. 6. 2025 00:00
😁)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Řeč je o tepelné energii - jedná se o akumulátor tepelné energie. Převod tepelné energie na energii elektrickou by měl natolik malou účinnost, že by taková přeměna postrádala smysl.Tedy, za předpokladu, že by se našel někdo, kdo by vám výstavbu a provoz takového zařízení zadotoval, tak by to pro vás smysl začalo mít. :)
Proč tedy stavíme jaderné, uhelné a plynové elektrárny, když postrádají smysl. Zajímavé.
Postrada to smysl u zarizeni nabijeneho teplem. Elektrarna ten problem nizke ucinnosti prekonava neustalym prisunem paliva.
Tohle je ale baterie na ohrev vody a vytapeni... elektrina z toho nepoleze.
Tak ono poměrně dost lidí v tom nevidí rozdíl a možná si myslí že maj auto na páru, třeba... žejo, piňďo.
Názor byl 1× upraven, naposled 13. 6. 2025 05:40
Však taky (nepřímo) má, vždyť i ta jaderka je jenom trochu vylepšenej parní stroj... 😃
Tak, pravdu máš, to nemužu řict...
Zatím je to o ničem-https://www.youtube.com/watch?v=z5HH0cViGaI
Není to o ničem v případě, že se najde zoufalec/naivka, který je ochoten vám výstavbu této hračky zadotovat. V takovém případě to pro vás může být zajímavé. Pochopitelně, pokud byste si to měl kompletně celé financovat sám, tak je to naprosto o ničem.
velice spatna ucinnost a trvanlivost, takovy sodikovy reaktor + uzavreny palivovy cyklus, to muze byt na cca 85 let provozu taky pomerne obnovitelna a VYuzitelna energie
Taková tepelná baterie může být zajímavá, pokud vám realizaci zadotuje stát - tedy úplně všichni občané. :)Rozdávání peněz na projekty, které za tržních nedotovaných okolností nejsou životaschopné, je dnes v módě.
Super vec. Do kazdy vesni a 8 mesicu nemuskme resit elektrarnu
To by musela být hodně malá vesnice, aby ji jedna taková baterie stačila.Spíš počítejte jednu až dvě takové baterie na každou ulici té vesnice. :)
Protože máme v domě různé chytré měřáky, tak vím, že mezi tím kdy v podvečer končí výroba FVE a začíná výroba ráno, tak náš RD spotřebuje něco okolo 5-20kWh. Je to o tom, co zrovna děláme. Jestli něco pečeme, jak dlouho vaříme, jestli vyhřejváme vířivku, pereme prádlo, jestli hraju do noci PSko (ono se to nezdá, ale s velkou telkou, zapnutým hdr a KKD2 to žere jako blázen). To je tedy zhruba 15kWh na rozmazlenou domácnost. V naší části města (asi 5 ulic) je cca 60-70 domů. Pokud by byli všichni doma, tak spotřebují zhruba 1MWh energie. Baterie má kapacitu 100MWh. Samozřejmě jde o to, že největší energie se vydá mezi 18-21. hodinou a zbytek spotřebují jen boilery a ledničky, tak jestli to zvládne ve špičce obsloužit. Já bych tomu malému městu tu baterii věřil.
Je fajn, ze jinak bezcenna elektrina z OZE se da alespon nejak vyuzit, ale nikde jsem nenasel, jakou to ma cele ucinnost. Kdyz jsem hledal v clanku slovo efficiency, tak jsem nasel akorat tenhle komicky ekohujersky blabol: "we need new cross-sectoral solutions to use resources more efficiently and turn the circular economy into practical reality across more industries"
Účinnost v tomto případě není jedno číslo, protože záleží na tom, jak dlouho energii v té baterii skladujete. Ztráty jsou dané jejím chladnutím.Každopádně díky velikosti bude účinnost daleko vyšší než třeba účinnost domácího elektrického bojleru.
Bojler ohříváš na cca 70st. Tohle budou nahřívat určitě na víc, mnohem víc. A větší tepelný spád = větší ztráty (pokud budou mít stejnou izolaci). Navíc mají větší plochu, kde ke ztrátám dochází.
Příště své myšlenky zkuste dotáhnout do konce. Větší teplotní spád zcela jistě ta baterie má. Ale plocha je v poměru k objemu daleko menší než u toho bojleru. Dále samozřejmě izolace takovéto nádoby nebude těch pár cm vaty, jako u bojleru.
Mluvi o vytapeni petitisicoveho mesta po dobu tydne(ano, je to nesmysl, ale od toho ted ohledneme). No a ucinnost muzeme vyjadrit jako pomer energie, ktera se za tu dobu dostane do tech domacnosti a energie, kterou do toho vlozili. Ze takova vec muze fungovat je jasne, ale chybi spousta informaci, ze kterych by se dalo odvodit, jak je toto reseni smysluplne v porovnani s alternativami.
Pokud něco vytápíte dálkově, tak stejné ztráty budete mít i když místo téhle baterie budete mít teplárnu.Tedy nemá smysl do účinnosti baterie počíta ztráty při rozvodu tepla.
Ale for je v tom, ze to dalkove topeni vubec byt nemusi. Oni na to ohrivani pouzivaji elektrinu, ktera se da velmi dobre transportovat s malymi ztratami a infrastruktura uz vsude je. Kdyz uz topime elektrinou, tak je lepsi mit primo doma tepelne cerpadlo, nebo aspon primotop, nez tu elektrinu nekde palit ve velkem a pak rozvadet teplo. Kdyz na ten ohrev pouzivaji elektrinu, tak samozrejme dava smysl to srovnat treba s efektivitou akumulatoroveho uloziste.
Nevím, jak to mají Finové, ale v našich městech je dálkové teplo celkem běžné. A troufám si tvrdit, že ten finský projekt není o tom, že přesvědčí lidi, že místo toho, aby si to teplo vyráběli elektřinou doma, budou budovat nové rozvody po celém městě a baterii za ním. Spíše je o tom, že ta baterie doplní už existující zdroj a rozvody budou pořád stejné.
Tohle nema smysl, ty zcela ignorujes co ti pisu. Ja nerikam, ze dalkove teplo neni bezne. Ale obvykle se na to pouziva treba jinak nevyuzitelne teplo z elektrarny, ze spalovny, nebo prime teplo z nejakeho spalovani uhli/biomasy. Ohrivat nekde pisek elektrinou a rozvadet to pak do domacnosti mi prijde jako skrabani se levou nohou za pravym uchem. Proto bych rad znal nejake parametry celeho systemu, ale ty clanky jsou jenom snuska ekoblabolu. Ty ty informace zrejme taky nemas, tak proc tady mlatis prazdnou slamu?
Nikdo snad neříká, že tu baterii chtějí používat tam, kde mají nějaký odpadní zdroj tepla prakticky zadarmo. Používat ji tam, kde se topí uhlím či biomasou naopak smysl dává. Spotová cena elektřiny extrémně kolísá. A od jisté ceny se vyplatí topit elektřinou místo spalování toho uhlí či biomasy. A jestliže mají někdy levnější topení, dává smysl si tu tepelnou energii, kterou vyrobí levněji, akumulovat.Že vy tomu říkáte ekobláboly, svědčí jen o tom, že jste finančně negramotný.
A ty jsi funkcne negramotny.
A co tím přímotopem a nebo tepelným čerpadlem budeš zahřívat? Nahřeješ si zásobník vody doma a se zbytkem uděláš co? I kdyby to mělo mít ztráty 60%, tak pořád 40% z té energie, kterou bys jinak nevyužil, tak ji uložíš do tohodle. Pokud by to bylo levné na vybudování a spolehlivé, tak tě ty ztráty zase tak moc netrápí.
Asi furt lepší než naše fenovy marice.. A levnější jak baterky
Názor byl 1× upraven, naposled 12. 6. 2025 19:20
To je otazka.
mohl by se vyrabet vodik ze solaru = z vodu, je ale strasne nizka ucinnost, taky by se nejspise dal vyrabet zemni plyn (metan) zpetne
Vyrabet vodik ze solaru je nesmysl. Problem neni jen mizerna ucinnost, ale hlavne skladovatelnost. Ve velkem to levne, dlouhodobe a efektivne neumime...
Minimálně zajímavý koncept. Kdyby se to instalovalo třeba někam do dolu, tak by to nikomu ani nepřekáželo.
Normalne vykopat diru a do ty to dat. Nad kazdou druhou vesnici jsou taky zapusteny nadrze na vodu a nikomu to nevadi. Urcite lepsi jak to mit nad zemi
Do dolu je vhodnější gravitační úložiště elektrické energie.
To je nesmysl.
Udělejte pár výpočtů a dejte vědět, jak Vám to s těmi doly vyšlo. Já už jsem to počítal 🤣
No... baterie... takze kdyz doma zahreju na sporaku 10L vody a pak tu vodu necham vystydnout zatimco mi tim teplem vyhriva kuchyn tak tomu muzu taky rikat baterie...
Nemôžeš.Batéria je sústava (takmer) rovnakých strojov alebo zariadení tvoriacich jeden celok, ktorá slúži na zvýšenie výkonu, pracovného účinku a podobne.Ale keby si mal 10 hrncov vody o objeme 1 L, tak by si to mohol nazvať batéria hrncov. Čím viac hrncov, tým viac Adidas. Na batériu hrncov ale stačia už 2 hrnce.
To je kravina.Baterie nikdy nemůže zvýšit účinnost ani výkon, protože má svou vlastní (méně než 100%) účinnost.
Ale prosim te, Jamile, je to nemile, ale nemas pravdu, Jamile.
Myslím, že sa mýliš. Ak máš doma 10 L hrniec, je to len akumulátor tepla. Ale ak máš 10 hrncov po 1 L, tie už ti tvoria batériu hrncov. Predstav si, že pozveš domov slečnu, aby si pozrela tvoju batériu hrncov a uvidí len jeden hrniec. Úplne sa pred slečnou strápniš.
zatimco kdyz ji ukazu hrnec s piskem (ekvivalent finskeho reseni) tak bude nadsena ze je to baterie... Jamile, Jamile, je to nemile...
Dopln si vzdelani. Fonske reseni je jen jeden akumulator. Az vedle toho postavej druhy silo, muzeme to nazvat baterií.Baterie je skupina stejných předmětů, které vystupují jako jeden celek.
Píšeš baterie, ale myslel jsi asi akumulátor. To bys asi mohl... A kdybys jich měl víc, byla by to celá baterie akumulátorů! 💪😎
pisu to co finove povazuji za baterii... akumulator by bylo spravnejsi oznaceni, na tom se shodnem.
Samozřejmě akumulátor. Radiátory, podlahové topení, to všechno jsou akumulační kamna.Nahřejete X litrů vody a ta potom ohřívá topné těleso. Akumulace tepelné energie.A vždy lze "dobít". To je rozdíl od baterie, která je pouze na jedno nabití.
Názor byl 1× upraven, naposled 12. 6. 2025 17:33
Baterie sesklada z nekolika clanku. Zda je nabijeci ci jednorazova s tim vubec nesouvisi. Jedna se o casty omyl pri pouzivani. Patrne pramenici z faktu, ze drive bylo malo zarizeni pouze na jeden clanek.
Lepší by bylo nahřát 1 hrnec, nejlepe Papinův a uniklou páru přeměnit na elektřinu. Stačil by myslím malý elektromotorek třeba z vláčku nebo jiné hračky, vrtulka a malou žárovičku to rozsvítí.Samozřejmě hrnec nahřát pouze při nízkém tarifu elektřiny a páru pouštět ven až při vysokém, aby se to vyplatilo.Nikdy to doma nezkoušejte.
Když se to tedy má nahřívat z přebytků, a v zimě by to mělo stačit asi na týden, bude tam i v zimě dost přebytků, aby se to mělo z čeho nahřát i na další týdny? 😉
samozrejme nebude, ale jde o dotace a tam se na tyhle detaily nehraje...
ne nejde jen o dotace, nevím proč to shazujete. Poslední roky vyrostly po planetě farmy větrných a fotovoltaických elektráren, které běžně ve špičkách (fouká vítr a svítí sluníčko) vygenerují více elektřiny, než jsou odběratelé schopni spotřebovat, Taková elektřina se pak na burze prodává skoro zadarmo. Jsou to přebytky.Pokud je budeme umět využít jinak, je to pozitivní. V tomto případě sice stačí přebytky v zimě jen na týden (= 3 týdny je třeba topit v kamnech), ale v případě 4x větší baterie by pokryly celý měsíc. Za mne je to fajn věc.
"Taková elektřina se pak na burze prodává skoro zadarmo. Jsou to přebytky."Další kravina.1) Spotřebitel tuto energii ovšem zadarmo nemá.2) Tato energie se musí nějak dostat ke spotřebiteli.Něco jiného je ostrovní provoz.
Není to blbost. Na stejném principu pracuje elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách. Když je přebytek elektřiny nebo je dokonce její cena záporná, čerpadla náplní nádrž a když elektřiny málo, začne se nádrž vypouštět a turbíny začnou vyrábět elektřinu.Jinak nikdo vám nebrání vstoupit na spotový trh s elektřinou. Ale ať nedopadnete jako Bohemia energy.
Názor byl 1× upraven, naposled 12. 6. 2025 17:13
ano a vybudovani a provoz elektrarne Dlouhe strane nic nestal a nestoji... libi se mi jak ekohlupaci nevidi ty naklady ktere plati vsichni...
Cituji: "Celkové náklady na stavbu činily přibližně 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu."Když to srovnám s návratností investice do různých fotovoltaik apod., tak to není zase tak špatné.
Dlouhe strane jsou typem stavby, ktery skutecne dava smysl. Nic se tam neohriva, akumuluje se do studene vody, coz je levne a takto akumulovana energie ma dostatecnou stalost v case. Nicmene i zde plati, ze jde pouze o vyrovnavkovou akumulaci. Tedy vhodne jako doplnek k jadru, uhli...Na dlouhodobou akumulaci to nema a nikdy ani nemuze mit kapacitu. 😉
jo, ve srovnani s betonovou nebo piskovou baterii nebo klidne i solarem je investice do Dlouhych Strani naprosto skvela.
Prečerpávacie elektrárne sú súčasťou tradičnej energetiky. Nejde o nič ekologické, iba o uskladnenie prebytkov z jadrových elektrární. Nechápem tú posadnutosť nadávaním na ekológov. Je to pravdu povediac hrozná stavba.
Názor byl 1× upraven, naposled 14. 6. 2025 00:50
To že ty to neumíš neznamená že to neexistuje, víš? Stačí nebýt líný, nechat si zavést chytrý elektroměr a můžeš jít na spot. Poslední dva roky, od března do října, jak vyleze slunce, tak jsou prostě ceny nula. Sám mám FVE a uz téměř nic neprodávám.
Hned nekolik chyb v uvaze...a) v zime je minimum takovych prebytku, takze neni z ceho zarizeni plnitb) ne, prebytky opravdu v zime nestaci na tyden, ale kapacita toho zarizeni je v zime na tyden, pokud by se ho ovsem povedlo naplnit, coz je zasadni rozdilc) i v pripade, ze budeme uvazovat situaci, kdy v i zime bude dostatecne mnoho prebytku, tak ano, pak by teoreticky 4x vetsi zarizeni take stacilo na mesic. Jenze pak by to v lete bylo na 4 mesice, coz znamena, ze zde mame zbytecny prebytek prebytku do leta... 😃 Jinak receno, na leto by toto mnozstvi energie proste neslo vubec nijak vyuzit a musela by se zmarit...Takze ano, jde o dotace...Pokud chceme energetiku, ktera bude davat smysl, tak se musi vyresit sezonni akumulace (ukladat levne energii na nekolik mesicu s minimem ztrat), ale takovou technologii lidstvo nezna. Nebo se snazit vyrabet tak, aby vyroba byla co nejblize spotrebe. Jinou moznost nemame.
Jednak to spotrebitel zadarmo nema, protoze to v ramci dotace zaplatil. Staci se podivat na polozku OZE ve tve fakture. Spocitej si to za par let a urcite te napadne, jak bys tu castku vyuzil sam a lepe.Dale pak uz byla pripominka, ze k tomu mas distribucni slozku, ktera tvori opet velkou cast koncove ceny. Udrzba a vystavba je dulezita, ale vzhledem k zisku (zisk je ocisten od nakladu) je otazkou, jestli musi byt distribucni poplatek tak vysoky.A ted ta nejvetsi sranda. “Obnovitelne” zdroje (tedy vetrniky a solary) jejichz obnovitelnost se tak nejak neresi (schvalne, jak se recykluji lopatky - a znacku siemens nezminuj, dokud si neprectes princip), vyrabi energi spickove pres slunecne mesice a spickove pres den. A co v neslunecnych mesicich a v noci? Inu, musis mit zalohu v podobe uhelne ci plynove elektrarny (atomova neumi takto regulovat) abys vykryl propad nabidky a stalou poptavku. Jenze to znamena jednak zpracovavat neekologicky a bez demokratickeho razitka i netolerovany generator co2, druhak jeste ekonomicky nesmyslny, protoze ta elektrarna pres den stoji a tedy za vyrobenou kWh zaplatis dvojnasobek (misto jednonasobku pri odberu nocni i denni kWh). Realne to znamena, ze cim vyssi spotreba energie, tim vyssi cena v ramci nutnosti operovat s dennim (foukajicim) a nocnim(nefoukajicim) zdrojem energie.Mimochodem, kdyz uz jsme u ekologie, jak se resi recyklace baterii?Trebas Mercedes nedavno otevrel PRVNI zkusebni tovarnu na recyklaci baterii (tedy rozebrani zpet na suroviny).
Asi to bude pokus, pro vývoj echt velkýho sudu pro nahřátí v létě, a využití tepla v zimě. U nás je to jedno, perpetum mobile zvané "Dotace", se točí kdykoli, a čím víc protočí, tim lip a ekonomika a smysluplnost jde stranou.
Názor byl 1× upraven, naposled 12. 6. 2025 16:54
U nás dopadá na metr čtvereční energie ze slunce zhruba 1 MWh za rok. Při 20% účinnosti solárních článků je to 200 kWh. Takže v tom problém není.
Ehmm... jak souvisi celorocni vyroba CR se zimni vyrobou ve Finsku? Jestli se chces bavit o solarech, tak ty musi byt ve Finsku v zime poradna zoufalost.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.