Fotografie z dalekohledu VLT udělala z planetky Hygiea trpasličí planetu

  • Přístroj SPHERE pořídil podrobné snímky planetky Hygiea
  • Objekt se nachází v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem
  • Průměr tělesa je asi 450 km.

Přístroj SPHERE na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře se používá především pro přímé pozorování exoplanet. Mezinárodní tým vědců, mezi kterými byli i Češi z Univerzity Karlovy, ho nyní použil na „domácí scéně“. Pozorovali jim objekt Hygiea, který se okolo Slunce pohybuje v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Pás planetek je tvořen obrovským množstvím objektů o velikosti stovek metrů až stovek kilometrů. Největším z nich je Ceres o průměru 940 km, druhým je Vesta (525 km) a Pallas (510km). Na čtvrtém místě je právě Hygiea.

Jsou to poměrně velké objekty, které se nacházejí relativně blízko (v porovnání třeba s Plutem). Přesto jsme o jejich povrchu donedávna moc nevěděli. V případě Cerery a Vesty to změnila sonda Dawn, v případě tělesa Hygiea nyní přístroj SPHERE.

Vůbec poprvé můžeme vidět tvar tělesa a určit přesněji jeho velikost. 

Hygiea je kulatá!

Hygiea se už na první pohled liší od běžného asteroidu. Je totiž téměř kulatá. Není to náhoda. Hmotnější objekty mají tendenci se zakulacovat. Kromě hmotnosti záleží také na složení. Nejhorší je železo, nejlepší led. Objekt z hornin je někde mezi. Podle vědců má Hygiea hustotu asi 2 g/cm3, takže půjde o směs hornin a ledu.

Kulatost objektu je důležitá. Hygiea se díky tomu může ucházet o zařazení mezi trpasličí planety, což je termín, který se zrodil před 15 lety na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Dokonce se jedná o nejmenšího zástupce této kategorie. Hygiea má průměr 450 kilometrů.

Trpasličí planeta musí podle definice obíhat okolo Slunce a být kulatá. K dosažení statusu planety ji chybí ještě jedna podmínka – vyčištění dráhy. Hygiea ale i Ceres jsou jen jedním z mnoha objektů hlavního pásu. Nejsou gravitačně dominantní ve svém regionu, takže podle definice nejsou planetami, ale jen trpasličími planetami. 

Je dobré zmínit, že pojem trpasličí planeta je spíše politický. Jedná se o důsledek snah o nalezení definice planety a vyhození Pluta z této skupiny. Fyzikální opodstatnění tento pojem moc nemá.

Překvapivě bez jizvy

V jednom ohledu vědce povrch trpasličí planety překvapil. Chybí na něm obří kráter. Hygiea je představitelkou velké skupiny těles s podobnou dráhou. Pokud bychom všechna tato další tělesa dali dohromady, dostali bychom objekt o průměru 100 kilometrů.

Očekávalo se, že jde o objekty, které jsou fragmenty po dávné srážce s jiným tělesem. Vědci podobnou srážku dokáží modelovat (viz video). Očekává se, že impaktor měl průměr od 75 km (čelní srážka) až po 150 km (srážka pod úhlem 40 až 60 stupňů).

Dva krátery sice objeveny byly, ale nemohou vysvětlit žádný z možných scénářů obří kolize.

Otázkou je, zda objekt považovat za trpasličí planetu. Zakulacení neproběhlo po vzniku vlivem vlastní gravitace. Nevíme, jak objekt vypadal před kolizí. Vlivem nárazu se fakticky roztavil a větší část fragmentů se pak zase spojila do téměř kulovitého objektu. Definice trpasličí planety ale předpokládá, že se objekt zakulatil svou vlastní gravitací.

Zdroj: ESO

Diskuze (2) Další článek: AMD má nejvyšší příjmy od roku 2005, může za to úspěch procesorů Ryzen a Epyc

Témata článku: Technologie, Vesmír, Výzkum, Astronomie, Dalekohledy, Mars, Slunce, Jupiter, Sluneční soustava, Asteroidy, Pluto, Dawn, VLT, DAL, Planetka, Vesta, Sphere, Objekt, Univerzita Karlova, Trpasličí planeta, Planeta, Těleso, Dalekohled, Karlov, Ceres, Dalekohledy na Heureka.cz



Muž se ztratil na Aljašce a byl nalezen živý a zdravý. Satelitní služba Applu zachránila prvního člověka

Muž se ztratil na Aljašce a byl nalezen živý a zdravý. Satelitní služba Applu zachránila prvního člověka

** Na světě je první případ záchrany satelitními službami Applu ** Na Aljašce se ztratil muž na sněžném skútru ** Díky satelitní komunikaci byl nalezen živý a zdravý

Martin Chroust
SatelitiPhone
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2