Nemuzu si pomoct: https://www.smbc-comics.com/comic/2009-08-30MP
je to parada citat clanok od niekoho, kto tomu vobec nerozumie. este trochu popracovat a zachvilu mate level "Stanislav Mihulka". gratulujem!
Je super přečíst si erudovaný komentář od někoho, kdo tomu opravdu rozumí. Tím spíš, když fundovaně vysvětluje, jak je to vlastně správně.
Tuhle detinskou reakci ze zakladni skoly bych vazne necekal od redaktora odborneho casopisu. Tam by mi byla milejsi pokora a snaha pojmout konstruktivni kritiku a venovat se tomu, kde udelal chybu. Napadavat svoje chlebodarce je proste hloupy ...
Konstruktivní kritika ale přece není příspěvek „je to parada citat clanok od niekoho, kto tomu vobec nerozumie”. O to kolegovi šlo. Kritizujte, argumentujte, vysvětlujte a budeme za to moc rádi.
Mate pravdu. Clanky pana Mihulky jsou strasne. Kolikrat se necham nachytat a otevru jej, nez mi dojde, ze to je totalni necitelny a nicnerikajici blabol. Strasne na tom je, ze to je 100% jeho clanku. U pana Kiliana to neni tak extremni, ale u mnohych clanku to taha za usi, jak je z toho citit, ze pise o necem cemu moc nerozumi. Jako tip pro nej bych dal, ze by se mohl zamerit na veci kterym opravdu rozumi a tem se venovat, zatimco to ostatni nechat jinym.
Škoda, že jste neuvedl něco konkrétního. Zpětnou vazbu bych ocenil, nicméně takto postavený příspěvek vlastně vůbec nic neříká.
Podivejte se do diskuze, nekteri diskutujici take zminuji veci, ktere jim v clanku nesedi.Jako priklad pouzivani buzzwords bez pochopeni principu uvedu: "Samotný proces je známý jako elektromagnetická disociace. Funguje tak, že jádro olova pohltí energetický virtuální foton, což vede k excitaci a následné emisi protonů a neutronů."Ne ze by se to tam nejakym zpusobem nedelo, ale uzitna hodnota takoveho "vysvetleni" je nulova. Viz odkazovane clanky p. Mihulky. Tam co veta, to blabol.Pokud pisete o vedeckych tematech, kde nemate hlubokou znalost, tak to kazdy i laik z pozna. A vadi to. Je to jak tahani kocky za ocas. Ja taky nejsem zadny fyzik, ale cist takove blaboly nedavam.
Záleží na cílové skupině čtenářů. Například inženýr, který prošel kurzem radiační fyziky, by tomu textu měl rozumět v hrubých rysech. Pro hlubší pochopení výpočtů s virtuálními fotony je třeba znát základy kvantové elektrodynamiky. To se, pokud vím, učí třeba studenti se zaměřením na jadernou, částicovou, nebo teoretickou fyziku. U redaktora populárně vědeckého webu s širokým zaměřením nelze tyto znalosti předpokládat.Co s tím? Nějak do toho zapojit umělou inteligenci. Napřiklad čtenář může v profilu specifikovat své znalosti nebo vzdělání. Web mu pak bude interaktivně poskytovat nápovědu.Další možností je použití doslovných překladů z původních zdrojů. Třeba CERN to pro veřejnost popisuje takto (https://www.home.cern/news/news/phys...d-gold-lhc, překlad ChatGPT): Elektromagnetické pole vycházející z jádra olova je obzvláště silné, protože jádro obsahuje 82 protonů, z nichž každý nese jeden elementární náboj. Navíc velmi vysoká rychlost, kterou se jádra olova pohybují v urychlovači LHC (odpovídající 99,999993 % rychlosti světla), způsobuje, že se elektromagnetické siločáry „smrští“ do tenké vrstvy kolmé na směr pohybu, čímž vznikne krátkodobý záblesk fotonů. Tento jev často spustí proces zvaný elektromagnetická disociace, při němž foton interaguje s jádrem, rozkmitá jeho vnitřní strukturu a způsobí uvolnění malého množství neutronů a protonů. Aby vzniklo zlato (tedy jádro obsahující 79 protonů), musí být z jádra olova v paprsku LHC odstraněny tři protony.U překladů je třeba řešit problémy s autorskými právy.
Vie to aj vodu na borovičku?
Ale ides! To by potom cesi uz vobec nechodili na Slovensko, lebo po co?! 😃
Jestli někdy nějaký hadronový urychlovač zvládne aspoň přeměnu vody na víno, možná by si zasloužil přezdívku Ježíš? 😉
"Tato magnetická pole jsou natolik intenzivní, že mohou z jádra olova „vyrvat“ několik protonů."Touto větou myslíte magnetické pole vzniklé letícím jádrem?Takže odpudivá elektrostatická síla je nevytrhne?
Myslím, že magnetické pole je kolem atomů normálně. Akorát na makroskopické úrovni pak záleží na vzájemném uspořádání - v normální hmotě je to rozložené tak, že se vyruší a navenek neprojevuje. V magnetech je to orientované ve stejném směru a projevuje se to, co známe. Třeba železo v magnetickém poli se zmagnetuje a pak se nějakou dobu chová taky jako magnet.K těm odpudivým silám, třeba protony se normálně odpuzují. Ale pokud se dostanou příliš blízko, tak převáží jiná interakce a pak se naopak přitahují (a zase je problém atom rozbít, pokud to není nestabilní izotop a nedochází k rozpadu. Což v těch produktech urychlovačů nastává také). V urychlovačích jde o to částice dostatečně urychlit, aby se překonala odpudivá síla a mohly srazit. Normálně je k sobě takhle blízko nedostanete.
Vím co dělá urychlovač. Nestabilní prvky mou otázku taky neřeší.Myslím že normálně kolem atomů magnetické pole není, kolem normálních, protože z čeho? Protony maj chaotický pohyb který se proudově navzájem vyruší než aby z celku vzniklo magnetické pole a kdyby to byl celý atom, tak elektrony samy jsou v tomhle stejný případ, navíc pak vyrušené s jádrem dohromady většinou.Magnetické pole vzniká pohybem náboje, kde se to nevynuluje různým směrem nebo různým nábojem. Jádra maj kladný náboj a jejich pohyb je jako proud a teda vzniká magnetické pole, ty ... 🙂Tak se ptám jestli jde o tohle magnetické pole způsobené rychlým pohybem jader, nebo jestli to psala AI a je do toho zamotané silné magnetické pole urychlovače? Které ale protony neodtrhává. Když prolétnou jádra blízko sebe, tak na jejich protony by měla působit odpudivá síla, která může být silná tím těsným průletem a zároveň se tam objeví prakticky skokově díky rychlosti, takže by to ty protony mohlo rozhodit a proto se ptám která síla je odtrhne a v základu o kterém magnetickém poli autor píše.
Osobně si myslím, díky extrémnímu urychlení pomocí elektromagnetického pole se ta jádra dostanou tak blízko k sobě, že už se projeví "silná interakce", která je o pár řádů silnější, než"el-mag interakce", ale nemá takový dosah, a díky tomu dojde ke změně počtu protonů v jádře, čili ke změně prvku olova na něco jiného. Představuju si to podobně, jako když se v makroměřítku míjí 2 galaxie.. spousta hvězd se v důsledku narušení rovnováhy začne pohybovat úplně jinak
Srážka galaxií je hezký příklad i když tam funguje jen gravitace a kinetická energie.Je fakt že o silnou interakci tam jde, ale tu chápu tak že drží částice v jádru pohromadě a bral jsem to tak že jiná síla ji překoná. Je ale teoreticky možné že ne a že by nám stačila silná interakce jako jediná významná síla stejně jako gravitace u galaxií. Že by touto silou byla jádra na okamžik propojená a některé protony v místě kontaktu by to zabrzdilo a neudrželi by se žádného jádra.Pak je otázka o čem psal autor článku s tím magnetickým polem.
Já to chápu tak, že v jádru částice drží, protože přitažlivá silná interakce je silnější než odpudivá daná stejným nábojem, ale má malý dosah. Takže ostatní protony nebo jiné kladně nabité částice to bude odpuzovat. Pokud se ale dostatečně urychlí, tak to odpudivou sílu překoná a může se srazit i s jádrem. Pak se může stát, že tam třeba ten proton navíc zůstane nebo to jiné protony/neutrony vyrazí ven. Změna počtu protonů ale nebude moc stabilní, když bude pořád stejný počet elektronů v obalu.
Názor byl 1× upraven, naposled 13. 5. 2025 22:44
Ano, silná interakce je cca. 100x silnější než el-mag interakce. A ano, výsledek je velmi nestabilní, i to v tom článku píšou. A ano, s obalem to určitě pěkně zamává, třeba si představte, co by to udělalo se sluneční soustavou, kdyby skrz profrčel objekt velikosti Jupitera relativistickou rychlostí (myslím např. 75% c)
Přesně tak jsem to myslel, že se ta jádra dostanou tak blízko k sobě, že mezi nimi zafunguje ta silná interakce a ovlivní obě ta jádra. A vzhledem k rychlosti míjení to bude pravděpodobně pěkná divočina. A to el-mag pole podle mě s tím vlastním dějem nesouvisí vůbec, je to jen způsob, jak ta jádra dostat tak blízko k sobě s tak velkým diferenciálem rychlosti.
Ok, to beru, takže článek je blbě napsaný.
V případě elektromagnetické disociace dochází k excitaci a následnému rozpadu jádra vlivem elektromagnetického pole jiného jádra. Silná síla se na tom nepodílí. V článku je špatně napsáno, že jde o magnetické pole - jde o elektromagnetické pole. Magnetická složka elektromagnetického pole tam je, ale elektrická složka té interakci dominuje. Co se zdejší diskuze týče: jádra s nenulovým spinem magnetická pole mají (využívá to třeba lékařská zobrazovací metoda zvaná magnetická rezonance). V tomto případě ale nehrají důležitou roli. Hlavní efekt spočívá v tom, že elektrické pole relativistického jádra je "smrštěno" relativistickou kontrakcí délek, takže je odpovídajícím (gama) faktorem silnější.
tyvoe
Takže alchymista v podání pana Kemra ve filmu Císařův pekař měl pravdu, že záleží, jak se do toho třískne. 🤣
V podstatě jo, byl prostě příliš pomalý.
Možná ani ne, problém byl třeba jen v tom, že toho vzniklo málo a ještě k tomu na krátkou dobu 🙂
Že by se tedy v tom urychlovači podařilo vyrobit i zlato ze švestek, jako to zkoušel jiný alchymista ve stejném filmu? 😁
Zlato jde vyrobit z čehokoliv, záleží jen na úrovni reakcí. V základu stačí vodík, takže i švestky 🙂Je to první malý krůček pro urychlovač, ale může to být v budoucnosti velký skok pro zlato, tak já doufám že se lidi leknou že za pár let by mohli vyrábět jinou technikou hodně, prodaj ho a já si ho levně koupím 🙂
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.