Nějakou dobu už víme, že Mléčná dráha má za sebou bouřlivou historii celé řady galaktických srážek a s nimi spojeného galaktické kanibalismu. Výzkum mezinárodního týmu astrofyziků, který byl založený na pokročilých modelech vývoje galaxií, ukázal, že minulost Galaxie v Andromedě, tedy nejbližší velké galaxii, je snad ještě dramatičtější.
Chiaki Kobayashiová a její kolegové se věnují galaktické archeologii, což je vlastně rekonstrukce historie galaxie, založená na analýzách chemického složení a prostorového uspořádání hvězd. V tomto případě se zaměřili na složení plynu a prachu planetárních mlhovin, které v Galaxii v Andromedě vyfoukly umírající hvězdy průměrné a menší velikosti.
Výsledky galaktické archeologie vědcům prozradily, že Galaxie v Andromedě má zřejmě ještě „násilnější“ historii než naše Mléčná dráha. V době jejího vzniku v ní proběhla fáze intenzivní tvorby hvězd.
Pak tam asi před 4,5 až 2 miliardami let došlo ke druhé vlně překotné tvorby hvězd. Podle badatelů ji zřejmě spustilo splynutí tehdejší Galaxie v Andromedě s další relativně velkou galaxií, přičemž obě galaxie obsahovaly hodně kosmického plynu.
Wet merger
Vědci takovým spojením galaxií říkají „wet merger“ a považují je za velmi výkonný spouštěč tvorby nových hvězd. Podle Kobayashiové jde o fantastický příklad využití galaktické archeologie k získávání nových poznatků o historii vesmíru v našem galaktickém sousedství.
Kobayashiová připomíná, že Galaxie v Andromedě je v řadě ohledů podobná Mléčné dráze. Je zhruba stejně velká, a jde také o spirální galaxii, takže má podobnou strukturu. Ale najdou se i rozdíly. Jak se ukazuje, liší se i historickým vývojem, přičemž Galaxie v Andromedě ho měla napínavější, včetně dvou časově oddělených období intenzivní tvorby hvězd.
Výzkum Galaxie v Andromedě rozhodně nekončí, ani pokud jde o její galaktickou minulost. Počítá se s pozorováním pokročilých teleskopů, ať vesmírných jako je Webbův dalekohled nebo nových pozemních dalekohledů.
Zajímavé bude například měření obsahu železa v planetárních mlhovinách Galaxie v Andromedě, což dříve používané přístroje nezvládaly, ale Webbův dalekohled by měl.