Už dlouho víme, že Mléčná dráha není v našem „koutu“ vesmíru osamocená. Jako u mnohých dalších spirálních galaxií i Mléčnou dráhu doprovází „smečka“ malých galaxií, které se pohybují v naší těsné blízkosti. Prozatím jsme jich detekovali asi 60.
Největší z nich je přitom nepravidelná trpasličí galaxie známá jako Velké Magellanovo mračno, jejíž hmotnost dosahuje asi 1 procenta hmotnosti Mléčné dráhy. Je od Mléčné dráhy vzdálená asi 163 tisíc světelných let a obsahuje množství plynu a prachu, díky čemuž tam právě probíhá horečnatá tvorba nových hvězd.
Ethan Nadler z amerického institutu Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology (KIPAC), a také ze Stanford University, se svými kolegy nedávno analyzoval model vzniku a vývoje galaxií v našem sousedství, který je založený na temné hmotě.
Badatelé dospěli k závěru, že bychom v bezprostředním okolí Mléčné dráhy měli objevit ještě tak asi stovku nebo i více malých a jen velmi slabě zářících galaxií.
Klíčovou roli sehrálo Velké Magellanovo mračno
Vědci uskutečnili sofistikované simulace vzniku a vývoje galaxií. Do těchto simulací zahrnuli známé poznatky o temné hmotě. Klíčovou roli v jejich simulaci sehrálo Velké Magellanovo mračno a poznatky, podle nichž Mléčné dráha této trpasličí galaxii v minulosti „ukradla“ šest satelitních galaxií.
Z tohoto scénáře vyplývá, že Velké Magellanovo mračno se asi před 2,2 miliardami let těsně přiblížilo k Mléčné dráze. Z toho pak badatelé nakonec odvodili, kolik bychom ještě měli nalézt malých galaxií v sousedství Mléčné dráhy.
Astronomové jsou dnes schopni pozorovat tak malé galaxie, že mají celkovou hmotnost hvězd asi na úrovni stovek Sluncí. Podle výsledků simulací Nadlerova týmu by měly existovat i nesmírně slabě zářící mikro galaxie s ještě asi stokrát nižší celkovou hmotností hvězd.
Pro astronomy by se teď mohly stát novou výzvou. Tento výzkum je součástí úsilí o pochopení toho, jak temná hmota, jejíž podstata je pro nás stále záhadou, ovlivňuje vývoj vesmíru v měřítku menším, než je velikost Mléčné dráhy.
