Velké spirální galaxie, jako je například stará dobrá Mléčná dráha, by měly provozovat galaktický kanibalismus, čili získávat novou hmotu pohlcováním menších satelitních galaxií.
Důkazem tohoto vesmírného kanibalismu by měly být hvězdné proudy, které pozorujeme kolem galaxií a které by měly být pozůstatky rozervaných a pozřených satelitních galaxií.
Výzkum hvězdných proudů je ale komplikovaný. Bývají velmi málo zřetelné a prozatím jsme detekovali jen pozůstatky těch nejmladších kanibalských hostin. Tým španělských odborníků nedávno detailně pozoroval velký hvězdný proud, který obtáčí galaxii Sombrero. Má zvláštní morfologii, kterou je obtížné vysvětlit.
Sombrero (Messier 104) je relativně blízká galaxie o velikosti jedné třetiny Mléčné dráhy, kterou od nás dělí nějakých 30 milionů světelných let. Nachází se na hranicích souhvězdí Panny a Havrana.
Hybrid mezi spirální a eliptickou galaxií
Galaxii obtáčí nápadný prachový prstenec. V dalekohledu je velice elegantní a astronomům způsobuje bolest hlavy. Svými rysy totiž připomíná jak spirální, tak i eliptické galaxie. Má spirální ramena a zároveň velmi velkou a jasnou centrální oblast. Je to takový hybrid mezi spirální a eliptickou galaxií.
David Martínez-Delgado z institutu Instituto de Astrofísica de Andalucía (IAA-CSIC) a jeho spolupracovníci ověřovali hypotézu, podle které je neobvyklá podoba galaxie Sombrero výsledkem srážky s jinou velkou galaxií.
Analýza snímků Hubbleova teleskopu tuto hypotézu vyvrátila, ale badatelům se naskytla možnost detailně prostudovat zmíněný hvězdný proud kolem galaxie Sombrero.
Jako první dokázali tento hvězdný proud vysledovat celý. S použitím počítačových simulací odhadují, že zmíněný hvězdný proud vznikl během posledních 3 miliard let, kvůli kanibalské hostině Sombrera na malé satelitní galaxii. Zároveň tím vyloučili dříve uváděnou možnost, že by hvězdný proud vznikl při události, která je zodpovědná za zvláštní vzhled galaxie Sombrero.