Genetika | Spánek

Gen pro krátký spánek svým nositelům svědčí

  • Zvláštní varianta genu ADRB1 zajišťuje lidem nižší potřebu spánku
  • Gen zároveň chrání člověka před celou řadou zdravotních problémů
  • Kdy se objeví záměna variant genu ADRB1 v nabídce různých klinik?
Gen pro krátký spánek svým nositelům svědčí

Úspěšní lidé se často rekrutují z řad notorických nespavců. Stačí jim, když si schrupnou pár hodin. K lidem, kteří spí jen málo, patří poslední tři američtí prezidenti.  Bill Clinton spí jen pět nebo šest hodin denně jeho nástupce  Barack Obama spí nejvýše šest hodin a často méně. Donaldu Trumpovi prý stačí k vyspání jen tři až čtyři hodiny.

Málo spali významní umělci, např. Leonardo da Vinci, vynálezci, např. Thomas Alva Edison, nebo vojevůdci, např. Napoleon Bonaparte. Málo spánku si dopřávají i špičkoví manažeři velkých nadnárodních firem, i když někteří si spánkový půst kompenzují dospáváním o prodloužených víkendech.

Faktem ale zůstává, že někteří lidé mají překvapivě nízkou potřebu spánku a dlouhodobě spí tak krátkou dobu, že by to normální smrtelníky záhy přivedlo na pokraj psychického i fyzického kolapsu. V pozadí této dispozice se skrývá účinek některých genů.

Už v roce 2009 objevili vědci zajímavou variantu genu DEC2, jejímž nositelům stačí k vyspání v průměru 6,25 hodiny spánku denně, zatímco zbytek populace potřebuje v průměru 8,06 hodiny.  Tito lidé si nemusí pomáhat kofeinem a dalšími životabudiči. Šest hodin jim stačí, aby se vyspali do růžova. Mutace je ale velmi vzácná a zcela jistě nestojí v pozadí nízké potřeby spánku u všech přírodních nespavců.

Proto pátrání po genech pro krátký spánek neustává. Nejnověji na tomto poli uspěl tým vedený fyziologem Louisem Ptáčkem z University of California v San Francisku. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil významný vědecký časopis Neuron.

Druhý gen pro nespavost

Na stopu dalšího „nespavého“ genu narazili vědci u rodiny, v které žijí tři generace s nízkou potřebou spánku.  Ani jeden za tuto schopnost nevděčí změně genu DEC2. Detailnější pohled na dědičnou informaci nespavců a její porovnání s DNA členů rodiny, kteří mají neredukovanou potřebu spánku, odhalilo zvláštní variantu genu ADRB1.

Tento gen pracuje s vysokou intenzitou v oblasti mozku, která má na starosti regulaci spánku a ustává v činnosti v době, kdy člověk upadá do fáze spánku označované jako non-REM. Zjednodušeně řečeno, gen ADRB1 si „bere volno“ v době, kdy spíme a kdy se nám nezdají sny.

Pokusy na laboratorních myších potvrdily, že aktivace těchto neuronů budí zvířata z hlubokého spánku. Změna genu ADRB1 usnadňuje neuronům regulujícím bdělost přechod do vysoce aktivního stavu.

V mozku nositelů pozměněného genu ADRB1 převažují neurony zajišťující bdělost nad neurony zajišťujícími upadání do spánku. To je zřejmě důvod, proč lidé s pozměněným genem ADRB1 vystačí s kratším spánkem a netrpí přitom projevy spánkové deprivace. 

Mnoho lidí spí méně než by potřebovali a chronický nedostatek spánku se u nich projevuje závažnými zdravotními problémy, ke kterým patří třeba obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, některé typy rakoviny, stařecká demence, oslabení imunitního systému nebo kardiovaskulární choroby. Lidé s přirozenou nižší potřebou spánku se zdají ve srovnání s většinovou populací k těmto zdravotním problémům naopak odolnější.

Zdravější nespavci

Nositelé pozměněného genu ADRB1sou energičtější, optimističtější a snáze zvládají komplikované činnosti vyžadující soustředění na několik různých faktorů.  Kromě toho mají také vyšší práh bolesti, jsou odolnější k tzv. jet legu při cestování napříč časovými pásmy a dokonce žijí nadprůměrně dlouho.

Jak jsou všechny tyto pozitivní efekty spojené s vrozenou dispozicí ke kratšímu spánku v organismu zajištěny, není zatím jasné.  Podle Louise Ptáčka se ale vědci dostávají na stopu tajemství souvislostí mezi spánkem a celkovým zdravím. Lidé s dispozicí ke kratšímu spánku spí zjevně mnohem kvalitněji a dobu spánku využívají efektivněji.

Když vezmeme v potaz, že se v Číně narodily už tři děti s cíleně upravenou dědičnou informací a že po genovém vylepšení dětí evidentně existuje ve světě poptávka, nabízí se otázka, zda se „nespavá“ varianta genu ADRB1 neobjeví na seznamů přání, která by někteří rodiče chtěli svým dětem splnit ještě před narozením cílenou úpravou dědičné informace.

Čínský vědec Jiankui He, který jako první upravil dědičnou informaci lidských embryí a přivedl tak na svět první geneticky vylepšené děti, dostával nabídky ke spolupráci od klinik ve Spojených arabských emirátech nebo z klinik v USA. Podobnou úpravu dědičné informace lidských embryí a narození geneticky vylepšených dětí plánují i ruští vědci.

Kdo ví, jestli se v nabídce těchto klinik už brzy neobjeví „nespavá“ varianta genu ADRB1. Jiankui He se na tom určitě podílet nebude, protože je od konce loňského roku vyšetřován čínskými úřady a o jeho osudech nejsou k dispozici žádné zprávy. Podle některých zdrojů mu v Číně hrozí dokonce trest smrti za pokusy porušující platné čínské zákony.

Pramen: Neuron

Diskuze (21) Další článek: Vychází finální Android 10. Přináší přepracovaná gesta a tmavý režim napříč systémem

Témata článku: Zdraví, USA, Výzkum, Čína, Donald Trump, Barack Obama, Genetika, Lego, Spánek, Leonardo da Vinci, Bill Clinton, University of California, Ústava, Nositel, Thomas Alva Edison, Spojené arabské emiráty, Varianta, Gen, Varianta genu, Neurony, Dědičná informace


Určitě si přečtěte

Kdyby měli železničáři tento superpočítač za 99 dolarů, nepotřebovali by lasery

Kdyby měli železničáři tento superpočítač za 99 dolarů, nepotřebovali by lasery

** Nejmodernější český železniční tunel je prošpikovaný technologiemi ** Za tři tisíce koupíte počítač, který je překoná ** Seznamte se s Nvidia Jetson Nano

Jakub Čížek | 50

Antivir zdarma: 8 bezplatných řešení, která zatočí s havětí v počítači

Antivir zdarma: 8 bezplatných řešení, která zatočí s havětí v počítači

** Součástí Windows 10 je integrovaný antivirový program. Stačí to? ** Představíme vám sedm aplikací na boj proti virům a malwaru ** Všechny jsou k dispozici zdarma a některé ani nemusíte instalovat

Karel Kilián | 30

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 95

Google dosáhl revolučního milníku v kvantové nadvládě. IBM ale nesouhlasí

Google dosáhl revolučního milníku v kvantové nadvládě. IBM ale nesouhlasí

** Google představil nový kvantový čip s 53 qubity ** Oznámil, že díky němu lidstvo poprvé dosáhlo kvantové nadvlády ** IBM toto tvrzení zlehčuje

Karel Javůrek | 15

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

** K odposlechu mozků používáme EEG ** To má ale žalostné informační rozlišení ** Rusům pomohla počítačová neuronová síť

Jakub Čížek | 28