V posledním dubnovém týdnu roku 2021 zahájili pracovníci britské biotechnologické firmy Oxitec na ostrovech Florida Keys vypouštění geneticky modifikovaných komárů tropických (Aedes aegypti). Ze speciálních přepravních boxů vyletí v následujících dvanácti týdnech dvanáct tisíc komářích samečků. Od místních komárů tropických, kteří tvoří na Florida Keys asi 4 % celkové komáří populace, budou snadno k rozeznání.
Genoví inženýři je vybavili genem pro zvláštní protein, který se po ozáření světlem o správné vlnové délce nápadně rozsvítí. To ale není hlavní inovace geneticky modifikovaných komárů. Ta spočívá ve vnesení genu, jenž usmrcuje samičky, ale samečky šetří. Vědci předpokládají, že se vypuštění komáří samci spáří s divokými samičkami a zplodí s nimi potomstvo. Samčí potomci přežijí a budou s to předávat vlohu dál. Samičky uhynou.
„Genderově diskriminační“ přístup má celkem jasnou motivaci. Jsou to právě samičky komára tropického, kdo saje krev a přenáší celou řadu infekčních chorob. Samečkové krev nesají a choroby neroznášejí. Pokud se vůbec zajímají o potravu, pak sají nektar z květů. Proto jejich vypuštění nepředstavuje zdravotní riziko ani pro obyvatele Florida Keys, ani pro rekreanty přijíždějící na ostrovy za zábavou a odpočinkem.
V současnosti přenášejí floridské samičky komára tropického především virus zika a virus vyvolávající horečku dengue. Rozšířením genu, který hubí samičky, by se měla komáří populace dramaticky zmenšit. Zároveň by měla poklesnout i pravděpodobnost nákazy viry dengue a zika.
Současný experiment si neklade za cíl zdecimování populace komára tropického na Floridě. Vědci budou sledovat, jak si vypuštění samečkové povedou. Jak daleko doletí od místa vypuštění, jak dlouho přežijí, zda zplodí nějaké potomstvo a jak bude toto potomstvo vypadat.
S největším napětím budou vědci sledovat, zda se v komáří populaci neobjeví živé samičky se „smrtícím“ genem. To by znamenalo, že příroda objevila nějaký evoluční trik, kterým lze smrtící účinky genu eliminovat. Pokud tato pilotní studie dobře dopadne, bude možné přistoupit k masovějšímu nasazení geneticky modifikovaných komárů, které už by přineslo hmatatelnější výsledky.
Titulní foto: jentavery, CC BY 2.0
Obavy a stížnosti
Florida není zdaleka první místo na světě, kde byli geneticky modifikovaní komáři vypuštěni do volné přírody. Oxitec už provedl obdobné experimenty v Brazílii, na Kajmanských ostrovech, v Panamě a v Brazílii. Brazilské experimenty motivované rovněž rozšířením viru zika prokázaly, že lze srazit počty komárů na pouhou desetinu.
Komáři nejsou zdaleka první geneticky modifikovaný hmyz vypuštěný ve Spojených státech do volné přírody. V rámci jiných experimentů už byli vypuštěni na pole geneticky modifikovaní škůdci zemědělských plodin – motýli zápředníček polní a makadlovka bavlníková.
Také tady je cílem rozšířit v populaci škůdců gen, který by zredukoval jejich počty. Ušetřilo by se tím nasazení insekticidních postřiků, které nedecimují jen samotného škůdce, ale celou řadu dalších druhů hmyzu.
Při podobných experimentech se vědci obávají, aby zdecimováním hmyzí populace nevyvolali dominový efekt, který by postihl i jiné živočichy než škůdce. Všichni mají na paměti experimenty z jihofrancouzských mokřadů Camargue, kde se nasazením specifického insekticidu podařilo potlačit výskyt komárů jako takových.
Následně však došlo k poklesu četnosti populací zpěvných ptáků, kteří v době hnízdění krmí mláďata larvami komárů. Mláďata, která o tento vydatný zdroj živin přišla, byla slabší a častěji se nedožila dospělosti. V případě komára tropického je však riziko ekologických škod mizivé i v případě jeho naprostého vyhubení.
Komár je afrického původu a do Ameriky byl podobně jako do dalších zemí v rovníkové oblasti světa zavlečen člověkem. Jeho vyhubením by se floridská příroda vracela do původního stavu.
Někteří obyvatelé Florida Keys byli ostře proti vypuštění geneticky modifikovaných komárů. Jejich argumenty svědčí o tom, že jim podstatu věci nedokázal nikdo pořádně vysvětlit. Někteří se obávají, že je štípne geneticky modifikovaný komár. Jenže vypuštěni budou jen samečci a ti krev nesají.
Samičky, které vlohu zdědí, uhynou ještě jako larvy, takže se k sání krve vůbec nedostanou. Další obavy se týkají možného narušení přírodní rovnováhy. Ale u zavlečeného druhu můžeme mluvit o narušení ekosystému spíše v souvislosti s jeho přítomností a nikoli v souvislosti s redukcí jeho počtů nebo dokonce s eliminací.
V obyvatelích některých ostrovů Florida Keys však našli geneticky modifikovaní komáři zapálené zastánce, kteří si od jejich nasazení slibují větší ochranu před chorobami přenášenými komáry.
Papírová válka
Současným terénním testem geneticky modifikovaných komárů završila firma Oxitec více než deset let trvající přetahovanou s americkými úřady. Firma požádala o povolení studie už v roce 2010 na americkém ministerstvu zemědělství (USDA), které společně s Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) rozhoduje o povolení geneticky modifikovaných organismů.
Po více než roce se Oxitecu žádost vrátila s tím, že nespadá do kompetencí ministerstva zemědělství. V roce 2011 proto podal Oxitec žádost znovu, a to u Úřadu pro potraviny a léčiva.
O pět let později měli vědci z Oxitecu souhlasné rozhodnutí FDA podmíněné následným souhlasem floridských úřadů. V roce 2016 obyvatelé některých floridských okresů v referendu o provádění pokusů s geneticky modifikovanými komáry odmítli. Jinde ale dopadlo referendum pro Oxitec dobře a projekt tak přežil.
V roce 2017 předal Úřad pro potraviny a léčiva celou agendu americké Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA). Mezitím už původní technologie pro tvorbu geneticky modifikovaných komárů zastarala a Oxitec proto v roce 2019 oznámil, že komáry oproti původní žádosti z roku 2010 inovoval. Naštěstí v tom EPA neviděla problém a v roce 2020 vydala povolení pro pokusné vypuštění geneticky modifikovaných komárů.
O pár měsíců později daly pokusu zelenou i floridské úřady. A koncem dubna 2021 začali pracovníci Oxitecu vypouštět geneticky modifikované komáry na ostrovech Cudjoe, Ramrod a Vaca ve floridském okrese Monroe. Pokusy probíhají na soukromých pozemcích, aby se zabránilo sabotážím aktivistů a vandalů. Na výsledky si musíme ještě počkat.
Proč jsme se tak sáhodlouze zabývali „odyseou“, jakou museli geneticky modifikovaní komáři absolvovat na cestě z anglických laboratoří na floridské ostrovy? Protože tahle jedenáct let trvající anabáze po amerických úřadech měla velmi hladký průběh ve srovnání s tím, co by čekalo podobnou žádost v zemích Evropské unie. A zatímco ve Spojených státech byl výsledek celého schvalovacího procesu dlouho nejistý, v Evropské unii by byl předem jistý. Zákaz!
O vypouštění geneticky modifikovaných komárů nemá (zatím) smysl v Evropě vůbec uvažovat. Není k tomu nejmenší důvod. Stejně odmítavý vztah má ale Evropa k jakémukoli geneticky modifikovanému organismu vyskytujícímu se mimo přísně střežené prostory laboratoří či experimentálních skleníků.
Nákazová situace se však může v Evropě změnit ze dne na den. S tím máme všichni celkem čerstvou zkušenost. Budeme s to na takovou změnu rozumně zareagovat i v případě, že řešení bude nabízet podobný projekt, jako je vypuštění geneticky modifikovaných komárů?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
