Před několika dny v prestižním magazínu Science vyšel článek shrnující výsledky 13 let trvajícího výzkumu, na němž se podílelo více než 200 vědců ze 73 institucí ve 20 zemích světa včetně České republiky. Zcela konkrétně se jedná o podrobný popis genomu pšenice seté. Ten je přitom pětkrát větší než lidský – skládá se totiž ze tří subgenomů a navíc je z více než 85 % tvořen repetitivními sekvencemi (opakujícími se úseky DNA).
Díky tomuto průlomu bude možné vyšlechtit zcela nové a kvalitnější odrůdy pšenice. Odborníci totiž nyní dokážou rychleji identifikovat geny a regulační prvky, které jsou základem agronomických vlastností jako je výnos, jakost zrna, odolnost proti houbovým chorobám atd.
„Jak poděkovat týmu vědců, kteří vytrvali a uspěli v sekvenování genomu pšenice a navždy tak změnili její šlechtění? Možná ne slovy vědce, ale úsměvy dobře živených dětí a jejich rodin, jejichž životy byly změněny k lepšímu,“ komentoval to Stephen Baenziger z University of Nebraska-Lincoln.
Inkriminovaný článek obsahuje nejen sekvence všech 21 chromozomů pšenice, ale také informace o přesném umístění 107 891 genů a více než 4 milionů molekulárních markerů.
Důležitou roli v tomto úspěchu hráli i experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Právě jejich metoda třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie totiž umožnila „rozřezat“ komplikovanou dědičnou informaci pšenice na menší části, což usnadnilo její čtení. I tak ale šlo o vpravdě mravenčí práci.
„Můžeme to přirovnat k situaci, kdy bychom rozstříhali tři vydání stejné knihy ve velmi podobných jazycích na úseky kratší než jedna věta, tyto kousíčky smíchali a museli knihy sestavit do původní podoby,“ řekl genetik Jaroslav Doležel v rozhovoru pro ČT24.
Foto: NA, CC-BY-SA-3.0