Genová „řetězová reakce“ je nebezpečná, ale mohla by lidstvu pomoct v boji proti hladomoru

  • Mutagenní řetězovou reakci vědci zatím spouštějí jen v laboratořích s nejvyšším stupněm zabezpečení
  • Únik jediného nositele „řetězové mutace“ může mít pro náš svět nedozírné následky
  • Přesto vědci zkoušejí právě touto technikou zneškodnit jednoho z hlavních ničitelů úrody obilí

Technika mutagenní řetězové reakce není žhavá novinka. Američtí genetici Ethan Bier a Valentino Gantz ji vyvinuli před pěti lety v rámci řešení Gantzovy diplomové práce.

Zkonstruovali molekulární nástroj, který nejprve provede v dědičné informaci daného organismu přesně cílenou změnu, a ta se pak nekompromisně prosazuje u všech potomků takového organismu. S popisem této genetické „cílené neřízené střely“ seznámili svět ve vědeckém časopise Science.

Zatímco tradičně děděné vlohy mohou z populace za určitých okolností zmizet, nositelů „řetězové mutace“ pouze přibývá, až nakonec zcela převládnou. Bier a Gantz  odzkoušeli postup na muškách octomilkách, kterým „řetězová mutace“ zajistila nezvyklé šedé zbarvení. Když pustili do velkého hejna „divokých“ octomilek jediné procento nositelů „řetězové mutace“, měli v hejnu po deseti generacích už jen šedé „mutované“ octomilky.

Přepis dědičné informace v celé populaci otevírá před lidstvem dosud netušené možnosti. K dispozici jsou už například komáři s dědičnou informací upravenou tak, aby nepřenášeli malárii. Vypuštěním těchto komárů v subsaharské Africe by se rezistence k malárii rozšířila na všechny tamější komáry a to by zachránilo každoročně miliony lidí před onemocněním a statisícům by zachránilo život.

Zatím ale nikdo nenašel odvahu pustit mutagenní řetězovou reakci „ze řetězu“. Pokud by se ukázalo, že šíření vlohy vyvolává nechtěné závažné problémy, byla by náprava hodně komplikovaná. Ze stejných důvodů vědci váhají s plány na přepsání dědičné informace klíšťat tak, aby nemohla přenášet klíšťovou encefalitidu, nebo na rozšíření handicapující „řetězové mutace“ mezi potkany devastujícími jedinečnou přírodu Galapág.

Třikrát zmutovaná plíseň

Nyní přichází australský genetik Donald Gardiner s plánem na využití mutagenní řetězové reakce k ochraně pšenice před ničivou plísní Fusarium graminearum. Ta napadá klasy pšenice a ječmene a škodí hned několika různými cestami. Vedle drastického snížení sklizně představují velký problém i látky, které pronikají z plísně do rostlin. Jde o tzv. mykotoxiny.

Fusarium graminearum produkuje mykotoxiny rizikové pro vývoj embryí a plodu a v neposlední řadě také mykotoxiny narušující hormonální rovnováhu v těle. Tyto jedy se dostávají z kontaminovaného obilí do potravin a představují hrozbu pro lidské zdraví.

Šlechtitelé se snaží vypěstovat odrůdy pšenice a ječmene, které by plísni odolávaly. Zatím se jim však nepodařilo „neprůstřelné“ rostliny získat.

Gardiner a jeho spolupracovníci představili v rukopise zveřejněném na serveru BioRxiv zcela obrácený postup. Vnesli do dědičné informace plísně hned tři „řetězové mutace“ narušující geny důležité pro poškození klasu a pro produkci mykotoxinů. Pokud by takhle zmutovanou plíseň vypustili z laboratoře, pak by se mohly její mutace šířit a zneškodňovat všechny exempláře plísně Fusarium graminearum, s kterými by se geneticky upravená plíseň zkřížila.

Odborníci ale Gardinerův optimismus nesdílejí. Obávají se, že zmutovaná plíseň nebude dostatečně silným soupeřem pro nezmutované kmeny a v jejich konkurenci se v porostech obilí neprosadí. Další problém spočívá v tom, že se plísně včetně řady zástupců rodu Fusarium celkem nerady rozmnožují pohlavně, což je základní předpoklad pro šíření „řetězových mutací“ v populaci. Všichni experti se nicméně shodují, že jde o zajímavý a slibný nápad, který si zaslouží další výzkum.

Diskuze (3) Další článek: Facebook přitvrzuje v boji s Twitchem. Představí samostatnou aplikaci na streamování her

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Genetika, Afrika, DNA, Mutace, Rostliny, Zemědělství, Zbarvení, Plíseň, Science, Galapágy, Obilí, Nositel, Octomilka, HLA, Řetězová reakce, Dědičná informace



Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows
Vyzkoušeli jsme levnou autodiagnostiku s Androidem. Servisy ohrnou nos, řidičům bude stačit

Vyzkoušeli jsme levnou autodiagnostiku s Androidem. Servisy ohrnou nos, řidičům bude stačit

** Smartphone s Androidem dnes využijete i pro autodiagnostiku ** Jednotku OBD-II dnes pořídíte za pár stovek ** Co se vše dokáže diagnostika s bezplatným SW v češtině?

Martin Chroust
DiagnostikaPro řidiče
Recenze hry Choo-Choo Charles. Hororovka o pavoučím vlaku, která neumí pořádně postrašit

Recenze hry Choo-Choo Charles. Hororovka o pavoučím vlaku, která neumí pořádně postrašit

Charles přinesl neokoukané téma a zajímavý gameplay v otevřeném světě. Na druhou stranu, se ale nedá zbavit pocitu, že hra postrádá hloubku, pocit strachu nebo dokonce samotného Charlese.

Matouš Sychra
HororRecenzePC
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Facebook má nejspíš vaše telefonní číslo, i když jste mu ho nikdy nedali. Tímto tajným nástrojem ho můžete smazat

Facebook má nejspíš vaše telefonní číslo, i když jste mu ho nikdy nedali. Tímto tajným nástrojem ho můžete smazat

**Meta poskytuje nástroj na vymazání telefonních čísel a e-mailových adres z Facebooku a Instagramu **V minulosti Mark Zuckebrg popřel, že by Facebook vytvářel stínové profily **Metě teď můžete sebrat klíčové iddentifikátory, pořád o vás ale nejspíš ví mnoho dalšího

Petr Urban
MetaSledováníSociální sítě