„Děti černé, žluté bílé, každé v jiném světadíle…“ zpívalo se v dětské písni. Jenže genetický základ barvy pleti nerespektuje hranice zemí ani světadílů. A Afrika není vyloženě „černým kontinentem“. Dokládá to nová studie početného mezinárodního vědeckého týmu pod vedením Sarah Tishkoffové z Pensylvánské univerzity.
Tishkoffová a spol. přesně změřili pigmentaci kůže více než 2000 obyvatel subsaharské Afriky. K měření si vybrali vnitřní stranu paže, kde barvu pokožky ovlivňuje jen minimálně opálení od sluníčka. Potvrdili, že někteří Afričané jsou skutečně hodně tmaví. To platí třeba o pasteveckých kmenech od horního toku Nilu. Na druhé straně ale jihoafričtí Sanové mají pleť tak světlou, že se vyrovná světlé pleti některých Asiatů.
Hlavní přínos nové studie publikované v prestižním vědeckém týdeníku Science spočívá v detailních analýzách dědičné informace Afričanů a v následném vyhledání variant genů, které ovlivňují barvu pokožky. Vědci byli zaskočeni zjištěním, jak různorodí Afričané v tomto ohledu jsou. Sarah Tishkoffová na základě těchto výsledků tvrdí: „Neexistuje nic takového, jako je africká rasa.“
Některé varianty genů pro tmavé zbarvení kůže sdílejí Afričané s původními obyvateli jihu indického subkontinentu, s Melanésany a Austrálci. To je překvapení, protože vědci se dlouho domnívali, že všichni tito lidé přišli k tmavé pleti nezávisle na sobě díky evolučnímu diktátu života pod žhnoucím sluncem. Nyní se zdá mnohem pravděpodobnější, že tito lidé představují potomky pravěkých migrantů z řad lidí Homo sapiens, kteří opustili Afriku a jihem Asie prošli přes Melanésii do Austrálie.
Ještě větší překvapení přineslo studium variant genů, které zajistily světlou pleť jihoafrickým Sanům. Jsou to stejné modifikace DNA, kterým vděčí za světlou pleť Evropané a některé populace Asiatů. Naši předci k tomu přidali ještě pár „zesvětlujících“ mutací, ale genetický základ pro světlou pleť jsme zdědili od „černochů“ z Afriky, kteří tento kontinent opustili před 100 000 roků.
Mnohé varianty genů pro světlou i tmavou kůži jsou evolučně velmi staré. Vznik většiny sahá do minulosti dále než 300 000 roků a některé jsou staré dokonce asi milion roků. Jsou tedy starší než náš vlastní druh Homo sapiens. Zdědili jsme je od evolučně starších druhů lidí, jež označujeme jako Homo erectus.
Ani šimpanzi, navzdory svému africkému původu, nemají kdovíjak tmavou kůži. Vědci z toho usuzují, že naši živočišní předci australopitekové nebyli žádní „černoši“. Když se z nich vyvinuli lidé, kteří ztratili srst a vyšli z přítmí pralesů na sluncem zalité savany, začala jim být světlá kůže na obtíž. Tmavá kůže lépe chránila před ultrafialovým zářením.
Tak se začaly objevovat v DNA našich předků varianty genů pro tmavší pokožku. Varianty pro světlou kůži ale nezmizely a my mnohé z nich dodnes nosíme ve své dědičné informaci jako dědictví z dob, kdy se lidé vyvíjeli na africkém kontinentu.
Zdroj: Science,