Na barvě kůže se nejvíce podílela evoluce. Tam, kde hodně svítí slunce, byly nejúspěšnější geny s tmavou kůží a ty s bílou postupně vymizeli. V oblastech, kde slunce tolik nesvítí se naopak prosadila světlá kůže. Tmavá kůže potřebuje 5x delší vystavení se slunečnímu světlu než bílá pro získání vitamínu D. I to je jeden z důvodů, proč se v USA černoši dožívají v průměru o 8 let méně než běloši, černoši umírají na nemoci spojené s nedostatkem vitamínu D. Barva kůže je dědičná, i v oblastech, kde slunce skoro nesvítí se černochům rodí černoši už po několik generací. Afrika není úplně černá, například faraoni měli stejné DNA jako běloši z Kavkazu.
Evoluce se také podílela na schopnostech lidí myslet. Tam, kde měli zimu, museli plánovat, organizovat, udělat si zásoby, postavit si obydlí. Spousty lidí, kteří toho nebyli schopni, nepředali své geny dál. Znám několik černochů, myslí v přítomnosti a nejsou schopni plánovat více než pár dní dopředu. Před několika staletími neznali černoši v Africe kolo, neviděli více než jednopatrovou budovu, neznali psaný jazyk a nikdy neviděli mechanizovaný nástroj. Nepotřebovali to. Rozdíli mezi rasami lze vidět i na statistikách v USA. Podle ministerstva školství jsou ve všech více 16000 školních obvodech běloši nepší než černoši. Neexistuje ani jeden, kde by to bylo naopak. Dokonce i bohatší černošské rodiny mají horší školní výsledky než 5x chudší běloši. 85% černochů, 80% hispánců a jen 30% bělochů pobírá nějaké dávky.