18. února tohoto roku přistála na Marsu sonda Perseverance. Jejím úkolem je průzkum povrchu červené planety pomocí sedmi vědeckých přístrojů. Záběry z přistání odhalily první „velikonoční vajíčko“ („easter egg“) v podobě zašifrovaného vzkazu „Odvažte se k velkým věcem“ na padáku, na kterém vozítko klesalo k povrchu. Na další dárek nyní dychtivě čekají hráči geocachingu z celého světa.

18. února tohoto roku přistála na Marsu sonda Perseverance. Jejím úkolem je průzkum povrchu červené planety pomocí sedmi vědeckých přístrojů. Záběry z přistání odhalily první „velikonoční vajíčko“ („easter egg“) v podobě zašifrovaného vzkazu „Odvažte se k velkým věcem“ na padáku, na kterém vozítko klesalo k povrchu. Na další dárek nyní dychtivě čekají hráči geocachingu z celého světa.

Geocaching je outdoorová aktivita, při které hráči hledají „poklady“ v podobě krabiček – takzvané kešky. Jejich poloha je většinou určena zeměpisnými souřadnicemi, které jsou buď předem dané, nebo se k nim hráči musí nějakým způsobem dopracovat (např. musejí vyluštit nějakou šifru či posbírat indicie na dané trase).

Geocaching je outdoorová aktivita, při které hráči hledají „poklady“ v podobě krabiček – takzvané kešky. Jejich poloha je většinou určena zeměpisnými souřadnicemi, které jsou buď předem dané, nebo se k nim hráči musí nějakým způsobem dopracovat (např. musejí vyluštit nějakou šifru či posbírat indicie na dané trase).

Oficiální pravidla hry dovolují umísťovat kešky nejen v rámci naší planety, ale i na kosmických lodích a jiných planetách. Pochopitelně to není příliš častý jev – dopravit krabičku do vesmíru přeci jen nezvládne každý a aktuálně jedinou institucí, která této možnosti využila, je americká NASA.

Oficiální pravidla hry dovolují umísťovat kešky nejen v rámci naší planety, ale i na kosmických lodích a jiných planetách. Pochopitelně to není příliš častý jev – dopravit krabičku do vesmíru přeci jen nezvládne každý a aktuálně jedinou institucí, která této možnosti využila, je americká NASA.

První vesmírnou kešku vynesl roku 2008 astronaut Richard Garriott, který ji zanechal na Mezinárodní vesmírné stanici. Na prvního nálezce tu čekala dlouhých pět let – až 17. listopadu 2013 si její nález zapsal americký astronaut Rick Mastracchio. Jistým paradoxem je, že je to jeho jediná nalezená keš – předtím ani potom už žádnou další krabičku pod svým hráčským účtem AstroRM nenašel.

První vesmírnou kešku vynesl roku 2008 astronaut Richard Garriott, který ji zanechal na Mezinárodní vesmírné stanici. Na prvního nálezce tu čekala dlouhých pět let – až 17. listopadu 2013 si její nález zapsal americký astronaut Rick Mastracchio. Jistým paradoxem je, že je to jeho jediná nalezená keš – předtím ani potom už žádnou další krabičku pod svým hráčským účtem AstroRM nenašel.

Překvapení pro hráče geocachingu přinesla na Mars sonda Perseverance. Nejedná se však o kešku, jak nesprávně informovala některá média, ale takzvaný sledovatelný předmět („trackable“). Na rozdíl od keše není úkolem hráčů najít krabičku a zapsat se do notýsku („logbooku“), ale zaznamenat prostřednictvím k tomu určené stránky, že viděli předmět označený unikátním kódem.

Překvapení pro hráče geocachingu přinesla na Mars sonda Perseverance. Nejedná se však o kešku, jak nesprávně informovala některá média, ale takzvaný sledovatelný předmět („trackable“). Na rozdíl od keše není úkolem hráčů najít krabičku a zapsat se do notýsku („logbooku“), ale zaznamenat prostřednictvím k tomu určené stránky, že viděli předmět označený unikátním kódem.

A právě onen tajný kód se má nacházet na kalibrační desce přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals). Tuto desku vyfotí kamera WATSON a její snímek odešle zpět na Zemi. Po publikaci budou hráči moci zaznamenat, že tento předmět viděli.

A právě onen tajný kód se má nacházet na kalibrační desce přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals). Tuto desku vyfotí kamera WATSON a její snímek odešle zpět na Zemi. Po publikaci budou hráči moci zaznamenat, že tento předmět viděli.

Pro nezasvěcené může celá akce působit tak trochu nepochopitelně. Pro hráče geocachingu jde však o cenný artefakt – až dosud nikdo sledovatelný předmět na jiné planetě neviděl a nezaznamenal. O značném zájmu komunity svědčí i skutečnost, že oficiální stránku sleduje bezmála šestnáct tisíc hráčů.

Pro nezasvěcené může celá akce působit tak trochu nepochopitelně. Pro hráče geocachingu jde však o cenný artefakt – až dosud nikdo sledovatelný předmět na jiné planetě neviděl a nezaznamenal. O značném zájmu komunity svědčí i skutečnost, že oficiální stránku sleduje bezmála šestnáct tisíc hráčů.

Ačkoli je díky snímku kalibrační destičky již znám „tajný kód“, díky kterému si mohou hráči zapsat, že předmět viděli, provozovatel hry Geocaching HQ zatím jeho „logování“ neumožňuje. Lze předpokládat, že tuto možnost otevře až v okamžiku, kdy sonda Perseverance odešle z Marsu jeho první oficiální snímek.

Ačkoli je díky snímku kalibrační destičky již znám „tajný kód“, díky kterému si mohou hráči zapsat, že předmět viděli, provozovatel hry Geocaching HQ zatím jeho „logování“ neumožňuje. Lze předpokládat, že tuto možnost otevře až v okamžiku, kdy sonda Perseverance odešle z Marsu jeho první oficiální snímek.

Geocaching je outdoorová aktivita, při které hráči hledají „poklady“ v podobě krabiček – takzvané kešky. Jejich poloha je většinou určena zeměpisnými souřadnicemi, které jsou buď předem dané, nebo se k nim hráči musí nějakým způsobem dopracovat (např. musejí vyluštit nějakou šifru či posbírat indicie na dané trase).
Oficiální pravidla hry dovolují umísťovat kešky nejen v rámci naší planety, ale i na kosmických lodích a jiných planetách. Pochopitelně to není příliš častý jev – dopravit krabičku do vesmíru přeci jen nezvládne každý a aktuálně jedinou institucí, která této možnosti využila, je americká NASA.
První vesmírnou kešku vynesl roku 2008 astronaut Richard Garriott, který ji zanechal na Mezinárodní vesmírné stanici. Na prvního nálezce tu čekala dlouhých pět let – až 17. listopadu 2013 si její nález zapsal americký astronaut Rick Mastracchio. Jistým paradoxem je, že je to jeho jediná nalezená keš – předtím ani potom už žádnou další krabičku pod svým hráčským účtem AstroRM nenašel.
Překvapení pro hráče geocachingu přinesla na Mars sonda Perseverance. Nejedná se však o kešku, jak nesprávně informovala některá média, ale takzvaný sledovatelný předmět („trackable“). Na rozdíl od keše není úkolem hráčů najít krabičku a zapsat se do notýsku („logbooku“), ale zaznamenat prostřednictvím k tomu určené stránky, že viděli předmět označený unikátním kódem.
8
Fotogalerie

Geocaching na Marsu: sonda Perseverance obsahuje kód, na který čekají tisíce hráčů

Když 18. února 2021 přistála na Marsu sonda Perseverance, záběry z přistání odhalily první easter egg (vtípek), zašifrovaný vzkaz „Odvažte se k velkým věcem“ na padáku. Na další dárek nyní čekají hráči geocachingu z celého světa.

Geocaching je outdoorová aktivita, při které hráči hledají „poklady“ v podobě krabiček – takzvané kešky. Jejich poloha je většinou určena zeměpisnými souřadnicemi, které jsou buď předem dané, nebo se k nim hráči musí dopracovat (např. šifra či sběr indicií na dané trase).

Keška na ISS

Pravidla hry dovolují umísťovat kešky nejen na Zemi, ale i na kosmických lodích a jiných planetách. Pochopitelně to není příliš častý jev a jedinou institucí, která toho zatím využila, je NASA.

První vesmírnou kešku vynesl roku 2008 astronaut Richard Garriott na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na prvního nálezce čekala pět let – až 17. listopadu 2013 si její nález zapsal americký astronaut Rick Mastracchio. Jistým paradoxem je, že je to jeho jediná nalezená keš – předtím ani potom už žádnou další krabičku pod svým účtem AstroRM nenašel.

Geocaching na Marsu

Překvapení pro hráče geocachingu přinesla na Mars sonda Perseverance. Nejedná se však o kešku, jak nesprávně informovala některá média, ale takzvaný sledovatelný předmět („trackable“). Na rozdíl od keše není úkolem hráčů najít krabičku a zapsat se do notýsku („logbooku“), ale zaznamenat prostřednictvím k tomu určené stránky, že viděli předmět označený unikátním kódem.

A právě onen tajný kód se má nacházet na kalibrační desce přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals). Tuto desku vyfotí kamera WATSON a její snímek odešle zpět na Zemi. Po publikaci budou hráči moci zaznamenat, že tento předmět viděli.

Kalibrační deska přístroje SHERLOC 
Kalibrační deska přístroje SHERLOC

Pro nezasvěcené může celá akce působit trochu nepochopitelně. Pro hráče geocachingu jde však o cenný artefakt – až dosud nikdo sledovatelný předmět na jiné planetě neviděl a nezaznamenal. O značném zájmu komunity svědčí i skutečnost, že oficiální stránku sleduje bezmála šestnáct tisíc hráčů.

Ačkoli je díky snímku kalibrační destičky již znám „tajný kód“, díky kterému si mohou hráči zapsat, že předmět viděli, provozovatel hry Geocaching HQ zatím jeho „logování“ neumožňuje. Lze předpokládat, že tuto možnost otevře až v okamžiku, kdy sonda Perseverance odešle z Marsu jeho první oficiální snímek.

Určitě si přečtěte

Články odjinud