Už více než sedm let jezdí po povrchu Marsu pojízdná laboratoř Curiosity. Zkoumá své okolí, ale provádí také atmosférická měření. Složení atmosféry planety známe už dlouho. Vědce tak zajímají spíše sezónní změny.
Klíčovou část atmosféry Marsu tvoří oxid uhličitý, který v zimě zmrzne a spadne na povrch planety v oblasti pólů, kde tvoří slavné polární čepičky – velmi dobře pozorovatelné trochu lepším dalekohledem i ze Země.
Složení marsovské atmosféry v kráteru Gale
- Oxid uhličitý: 95 %
- Molekulární dusík: 2,6 %
- Argon: 1,9 %
- Molekulární kyslík: 0,16 %
- Oxid uhelnatý: 0,06 %
Zmrznutí části atmosféry samozřejmě ovlivní její tlak a také složení (koncentraci jednotlivých plynů).
Curiosity pracuje na povrchu už tři marsovské roky, takže vědci mají dostatek dat pro průzkum složení atmosféry na dně kráteru Gale v průběhu celého ročního cyklu. A data je překvapila... mírně řečeno.
Něco hraje s kyslíkem zvláštní hru
Koncentrace dusíku a argonu sleduje pravidelné sezónní změny a klesá či stoupá v závislosti na množství oxidu uhličitého. Vědci očekávali, že se podobně bude chovat také kyslík, ale to se neděje.
Na jaře a v létě je ho v atmosféře o 30 % více. Poté zase klesá a to dokonce pod úroveň, jakou by vědci očekávali. Proces se opakuje každé jaro. Vypadá to, že ho do atmosféry „něco“ dodává a „něco“ ho z atmosféry zase odebírá.
Vědci už nějaký ten čas řeší záhadu původu a koncentrace metanu v atmosféře rudé planety. Nyní jim k tomu přibyl ještě kyslík. Obě věci navíc souvisí. Koncentrace metanu i kyslíku se zřejmě minimálně občas mění současně.
Vývoj koncentrace kyslíku a metanu v atmosféře Marsu. Foto: Melissa Trainer/Dan Gallagher/NASA Goddard
Důkazy života? S tímto tématem opatrně
Jestli se něco učí v základech astrobilogie, tak to, že na existenci života neukáže objev vody, kyslíku či metanu ale určitá kombinace biosignatur. Vlastně přesně to, co našla Curiosity.
Ale... kyslík i metan mohou být produkovány biologicky, ale také abioticky. Původ obou plynů může souviset s horninami a vodou. Ve vědě vždy platí, že mimozemský život je až to poslední vysvětlení. Geologický původ pozorovaného jevu je přece jen pravděpodobnější.
Původ kyslíku může být v půdě, která obsahuje peroxid vodíku a chloristany. Data ze sond Viking naznačují, že teplo a vlhko mohu uvolňovat kyslík z marsovské půdy, ale to nevysvětluje pokles kyslíku na podzim.
Vědci také zvažovali možnost, že kyslík může uvolňovat rozpad molekul oxidu uhličitého a vody. Odstranění kyslíku by mohlo způsobovat sluneční záření, které kyslík v atmosféře rozloží na dva atomy a ty jsou odfouknuty do vesmíru. Vysvětlení má ale několik háčků – vody by muselo být v atmosféře násobněkrát více a rozklad kyslíku trvá mnoho let a ne měsíců.
Curiosity snad bude atmosféru planety měřit ještě nějaký ten pátek. K Marsu se navíc příští rok vydá další podobně velký americký rover (do kráteru s krásným názvem Jezero) a také evropský rover hledající stopy života. Uvidíme, zda se kyslíkovou záhadu podaří rozlousknout.
Zdroj: NASA
Přečtěte si každý den nové články, ve kterých redaktoři technických webů radí, co by si sami koupili pod stromeček.