Geologové řeší záhadu „masivních anomálií“ v nitru Země

A přece je to Měsíc Tedy protoMěsíc.

Už dlouho si říkám, že jestli do nás Thea narazila, mohl by být její zbytek v zemském plášti. A vida něco tam je.
Teď se ale vyrojily teorie, že nebyla jedna velká protoplaneta ale několik menších. Průzkum pláště by mohl tuhle otázku rozseknout.

Vědecké poznání je na svých hranicích. Nadto panují pouze dohady. Kdo chce vědět víc, musí se obrátit na poznatky duchovní vědy, která čerpá z nadsmyslových okultních zdrojů, které byly zasvěcencům dávných civilizací dobře známy. V prapočátku byly Slunce, Měsíc a Země spojeny v jednu planetu. Během eonů se planety osamostatňovaly, vyčleňovaly se ze sebe, až do dnešní podoby. Naše Země je ve svých metamorfosách spojena s celým kosmem. Pro její nitro platí převážně aspekt prostorový. Devět vrstev nitra Země v sobě nese síly devíti planet. Esoterním popisem se dělí na 1. vrstvu- Země minerální, 2. Z. tekutá, 3. Z. vzdušná, 4. Z.forem, 5. Z. plodivá, 6. Z.ohnivá, 7. zrcadlo Země, 8. tříštič, 9. jádro Země. Měsíc se pomalu přibližuje k Zemi a v budoucnosti se s ní opět spojí. Pokračování dalšího vývoje je popsáno v duchovní vědě.

Naše planeta je celá ze shluku malých těles, začalo to procesem narůstání z prachových částic velikosti cigaretového kouře. Materiál poskytly hvězdy předchozí generaci. Slunce, Země a ostatní planety vznikaly ze stejného zárodečného mračna, které se začalo bortit díky gravitačním nestabilitám. Více bych se obával supervulkánu, který nehrozí jen v USA, ale také v sousedním Německu. Jenže proč, stejně s tím dnes není člověk schopen nic udělat a jeho výbuch je pouze otázkou času, jako vždy v minulosti.
> Dokud nebudou mít vědci možnost efektivně skenovat jádro planety do velkých detailů, půjde jen o nové a nové otázky bez vyčerpávajících a přesných odpovědí. Lidé žijí na Zemi a nedochází jim, na jak tenké slupce s ještě tenčí atmosférou. Záběry z ISS jsou někdy až děsivé, jak málo nás všechny chrání od jisté smrti v okolní černé a chladné prázdnotě. A atmosféra Marsu je na tom ještě 100x hůře, chtělo by to na něj dostat všechny skleníkové plyny ze Země. Zemi by se ulehčilo a Mars by nakonec disponoval atmosférou, která udrží vodu v kapalném stavu.

Dle teorie velkého impaktu se naše Země kdysi srazila s protoplanetou velikosti Marsu. Ze zbytků tohoto tělesa a z vyvržených pozemských hornin se pak na oběžné dráze zformoval Měsíc. Mohl by to být zbytek po této srážce.

Treba pozrieť aj veľmi peknú simuláciu zo zdroja toho článku: https://www.quantamagazine.org/continents-of-the-underwo... ...

Nejsem odbornik, ale teoreticky by mohlo jit o 2 jadra planet. V clanu se nepise, zda se pohybuji, ale jestli ano, mohlo by to mit souvislost s pohybem magnetickych polu. A soucasne bych k tomu pridal vliv silnych magnetu ala japonske superdrahy, ktere muzou tyhle jadra pritahovat.
Mozna by stalo za to tez proverit souvislosti s urychlovaci castic a polohami jadernymi elektrarnami. Ty potvory vyrabeji castice, ktere projdou vsim, tak je mozne, ze nejake pronikly do jadra. S necim se tam srazily. Vytvorili ultra tezkou castici, ktera pak funguje jako silny casticovy magnet (fyziky oblibene slovo cerna dira) na okoli. V te oblasti by vzikl silny podtlak, mensi hustota, ale o to silenejsi pohyby, procesy podobne reakci na slunci. Cili mala hustota, vysoka teplota. Chvili asi potrva, nez se to rozpadne.
Mozna to tam vzniklo samovolne, kdo vi. A mozna se to jen presunulo z horkych pramenu oceanu (golfsky proud) jinam. Docela by to asi odpovidalo presunu z mista vedle afriky, pod afriku. Jakoze tyhle putujici anomalie jsou. jedna silnejsi, druha slabsi. A momentalne je jedna pod afrikou. Az odejde, afrika zas ozije pralesy, treba :) To by mohli fyzikove zkusit propocitat, jestli se pohybuji, jakou rychlosti a v jakem obdobi se kde nachazeli a jaky vliv to melo na podnebi v dane oblasti nebo teplotu more v okoli. :)