Mars proslul svými prachovými bouřemi, které obvykle přicházejí během léta na jižní polokouli. Každé tři roky (čili zhruba pět a půl pozemských let) masivně narostou a zakryjí prakticky celou planetu. Astronomové mohou globální změnu počasí sledovat i ze Země.
Prachové bouře představují riziko i pro robotické mise, vytvářejí totiž ohromné množství elektrostatického náboje, který může ovlivnit elektroniku nebo způsobit, že se na povrchu životně důležitých solárních panelů nahromadí jemný povlak.
Stejný pohled na Mars před bouří a poté, co se rozšíří prakticky na celou planetu
O tom, co by pořádná prachová bouře mohla jednou způsobit výpravě s lidskými astronauty, raději ani nemluvě. Marsovský prach je velmi lehký a snadno se lepí ke všemu, s čím se setká.
Před bouří náhle vzrostla teplota
Vědci studují aktivitu tamního počasí celá desetiletí, přesto ale doposud nevíme, co je přesným spouštěcím mechanismem gigantických bouří.
Heshani Pierisová z americké University of Colorado v Boulderu a její spolupracovníci analyzovali data z pozorování Marsu zařízením Mars Climate Sounder, které již osm let pracuje na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).
Před rozpoutáním asi 68 procent velkých prachových bouří náhle vzrostla teplota na povrchu Marsu a do atmosféry se uvolnilo velké množství prachu.
Zaprášené fotovoltaické panely roveru Spirit, který čelil prašné bouři v roce 2008
Nejde sice o definitivní potvrzení toho, že příčinou velkých prachových bouří na Marsu je rychlé oteplení, ale nabízí se hypotéza, že za nimi mohou stát podobné mechanismy jako na Zemi. Jak uvádí Pierisová, když se ohřeje povrch, nejnižší vrstva atmosféry má tendenci stoupat a vynáší prach vzhůru.
Pierisová a její kolegové dál shromažďují nedávná pozorování Marsu a pokračují ve výzkumu prachových bouří. Doufají, že časem bude možné na Marsu předpovídat podobné jevy na základě aktuálních dat z planety.