Vysvětluje to ten, který nemá představu, co skutečný QC je a jak funguje.
Kvantové počítače změní i chod civilizace. Lidé už nebudou lidmi, ale ovládanými jednotkami. To platí ostatně už teď.
konkrétní úlohy, pro které jsou kvantové počítače perspektivní:1. Kryptografie a kybernetická bezpečnostFaktorizace velkých čísel: Shorův algoritmus umožňuje efektivně faktorizovat velká čísla, což ohrožuje současné šifrovací systémy jako RSA. Kvantové počítače mohou prolomit šifry založené na obtížnosti faktorizace.Vyhledávání v nestrukturovaných databázích: Groverův algoritmus poskytuje kvadratickou rychlostní výhodu při prohledávání databází, což může být použito k útoku na symetrické šifry (např. AES).Kvantová kryptografie: Generování kvantově bezpečných klíčů a vývoj post-kvantových šifrovacích algoritmů.2. Optimalizace a kombinatorické problémyLogistika a plánování: Řešení optimalizačních úloh, jako je optimalizace tras v dopravě, plánování výrobních procesů nebo správa dodavatelských řetězců.Finanční modelování: Optimalizace portfolií, analýza rizik a predikce trhů díky rychlému zpracování složitých kombinatorických scénářů.Rozvrhování: Efektivní plánování zdrojů, například v nemocnicích, leteckých společnostech nebo datových centrech.3. Simulace kvantových systémůMolekulární a chemické simulace: Kvantové počítače dokáží přesně modelovat molekuly a chemické reakce, což je klíčové pro vývoj nových léků, materiálů nebo katalyzátorů.Fyzikální systémy: Simulace kvantových jevů v pevných látkách, supravodičích nebo kvantových fázových přechodech.Vývoj nových materiálů: Návrh materiálů s požadovanými vlastnostmi, například pro baterie nebo solární panely.4. Umělá inteligence a strojové učeníKvantové strojové učení: Zrychlení algoritmů pro klasifikaci, shlukování nebo trénink modelů (např. kvantové podpůrné vektory nebo kvantové neuronové sítě).Zpracování velkých dat: Efektivní analýza a zpracování obrovských datasetů díky kvantovým algoritmům pro redukci dimenzionality.Optimalizace hyperparametrů: Rychlejší ladění modelů strojového učení.5. Matematické a algoritmické problémyŘešení lineárních rovnic: Algoritmus HHL (Harrow-Hassidim
umožňuje rychlé řešení velkých systémů lineárních rovnic, což má využití ve fyzice, inženýrství a datové analýze.Vyhledávání a vzorkování: Kvantové algoritmy mohou efektivněji vzorkovat z komplikovaných pravděpodobnostních rozdělení.Kvantová Fourierova transformace: Základ pro mnoho kvantových algoritmů, například v signálovém zpracování.6. Farmacie a biotechnologieSimulace proteinů: Modelování skládání proteinů (protein folding) pro vývoj léků a pochopení biologických procesů.Optimalizace klinických studií: Analýza dat z klinických testů a predikce účinnosti léků.Genomika: Sekvenování a analýza DNA s vyšší efektivitou.7. Fyzika a kosmologieModelování částic: Simulace interakcí elementárních částic v kvantové chromodynamice.Výzkum temné hmoty a energie: Analýza dat z kosmologických pozorování.Kvantová gravitace: Testování hypotéz o kvantové povaze gravitace.8. Klimatologie a udržitelnostModelování klimatu: Simulace komplexních klimatických systémů pro přesnější predikce změn klimatu.Optimalizace energetických systémů: Návrh efektivních obnovitelných zdrojů energie a chytrých sítí.Vývoj nových katalyzátorů: Zrychlení chemických reakcí pro zachycování CO₂ nebo výrobu vodíku.9. Herní teorie a strategické simulaceAnalýza herních scénářů: Modelování strategických rozhodnutí v ekonomii, politice nebo vojenských simulacích.Simulace sociálních systémů: Predikce chování komplexních sociálních sítí.Omezení a poznámkySpecifické úlohy: Kvantové počítače nejsou univerzálně rychlejší než klasické počítače. Vynikají pouze v určitých typech problémů, kde mohou využít kvantové vlastnosti.Současný stav: Většina aplikací je stále ve výzkumné fázi, protože kvantové počítače nejsou dostatečně výkonné (počet qubitů, stabilita) pro praktické nasazení ve velkém měřítku.Hybridní přístup: V blízké budoucnosti se očekává kombinace kvantových a klasických počítačů pro řešení složitých problémů.
Skutečný QC standardně používá autentifikaci pomocí unikátní DNA každého z nás. Kryptografie je tak zbytečným balastem.
Chcete vědět, kolik je na světě nasazených kvantových počítačů? https://www.linkedin.com/pulse/supply-d...oug-kztye/---Qubity: Bitcoin za prolomení šifrování, kvantová magnetická navigace, počet kvantových počítačůhttps://www.lupa.cz/clanky/qubity-...-pocitacu/
"menší dopad na životní prostředí..."cokoli, co lidstvo vymyslí a bude "lepší" a s menším "dopadem na životní prostředí" způsobí, že se lidstvo bude dál množit a to má vždy za následek ten zdaleka nejhorší "dopad na životní prostředí".Přišel jsem na to sám, a přísámbohu nejsem kvantový počítač ;)
Zajímavé, vymýšlíme čím dál tím více věcí, ale podle prognóz dosáhne během pouhých pár desítek let celosvětová populace svého vrcholu a ke konci století bude celosvětová populace klesat. To vám ta vaše teorie moc nevychází.
Právě že vychází. A populace začne klesat možná mnohem dříve.
Nerozumíte. Jako lidstvo jsme se dostali do bodu, že i v těch nejchudších rozvojových zemích začínají být lidé pohodlní a přestávají plodit děti jako na běžícím páse. A čím lepší technologie budou k dispozici, tím pohodlnější budou a tím méně budou mít dětí. I bez válek a přírodních katastrof bude 22. století ve znamení celosvětového populačního poklesu. Klíčové je, že tenhle sestupný trend je díky moderním technologiím, ne navzdory nim. Naopak pokud dojde k nějakým válkám nebo přírodním katastrofám, které technologie lidem seberou, tak to povede opět k populačnímu růstu.
Tady se někdo pokouší marně prokázat omezenost zdrojů. právě QC jsou cestou k pochopení jejich neomezenosti.
Krajina, ktorá prvá dokáže postaviť kvantový počítač ovládne svet.
A kdy ten svět ovládne?Nevím, který první stát byl schopen postavit kvantový počítač, jestli to bylo USA, Čína nebo někdo jiný; ale už se to zcela zjevně stalo, když už ho máme i v Ostravě.Jednak teda nevíme, která krajina ten svět ovládne, ale to se dá vygooglit.Ale hlavně kdy! A bude to na nějakou časovou jednotku, např. jeden furt?
Ale prd pomôžu vyriešiť... Kým sa nezmenia charaktery ľudí a systémy, vždy bude hŕstka bohatých (žijúcich v luxuse, ktorý nie je potrebný pre život človeka)...a tých ostatných. Choroby, vojny, hlad atď.
To jste se zasekl někde tak v 16., maximálně 17. století. Od té doby (a zejména ve 20. století) se společnost neskutečně vyvinula. Tahouni byli sice ti bohatí, ale sebou vzali i ten zbytek a zcela bez nadsázky se dá říct, že nejchudší vrstvy dnes se mají lépe, než nejbohatší vrstvy tehdy.Nenechte se opíjet blouzněním o třídních bojích. Bohatí nemohou za všechny problémy chudých ani nedrží nikoho násilím v chudobě.
Tahouni byli ti bohatí - protože k tomu měli prostředky.Bohatí nemohou za všechny problémy chudých - jenom za většinu z nich. ... ani nedrží nikoho násilím v chudobě - jenom je jim to jedno.
Marx by z vás měl radost - ale ne, bohatí opravdu nemohou za to, že se rodiče vykašlou na vzdělání svých dětí, za to, že někdo chlastá nebo za to, že si někdo neumí spočítat, že půjčit si za 5% týdně opravdu není dobrý nápad.A ne, bohatým není chudoba jedno. Prozradím vám takové tajemství, které se komunisté za minulého režimu usilovně snažili vymazat - byli to právě bohatí, kteří za své peníze stavěli školy nebo nemocnice a to čistě jen ze své vůle. Neříkám, že to dělali pro dobrý pocit, často za tím byl prostý kalkul, že se jim to dlouhodobě vyplatí, ale realita je, že ty chudé lidi prostě táhli nahoru. Ono to totiž dává smysl. Otrhaný negramota, který umí jen pít a krást, bohatým nic nevydělá. Vzdělaný zdravý člověk může pracovat a ještě si za své peníze i něco koupit. Je to výhodné pro obě strany.
Ďalší exot, čo nepochopil pointu. Páľ do p.... aj s Marxom 😃
Tak mi vysvětlete tu pointu kterou jsem nepochopil. Jak co souvisí s tím, že na světě vždy bude hrstka bohatých, která má výrazně více, než potřebuje? Jak ta hrstka může za to, že se někdo má špatně Marxe nezmiňuji jen tak náhodou jako se to dnes s oblibou dělá. Marxe zmiňuji zcela cíleně, protože obviňování někoho bohatšího za neštěstí chudšího je základní kámen jeho díla. Sice číst takový komunistický manifest je docela tragikomický zážitek vzhledem k tomu jakou mentální gymnastiku vymknutou z kloubů tam předvádí jen aby mu to dávalo smysl, zejména je komické jak dokáže v jedné kapitole ukazovat obviňujícím prstem na jednu skupinu jen aby hned v následující kapitole tu samou skupinu hájil jako postižené chudáky. Ale někomu to nedochází. Někomu nedochází ani to, že ve jménu Marxových ideí byly zavražděny desítky milionů lidí, převážně chudých, a výsledkem bylo jen více chudoby. Ale dobře, jen si dal tvrďte, že za všechno zlo může hamižnost bohatých
Neumíte číst? Piši to jasně:"A ne, bohatým není chudoba jedno. Prozradím vám takové tajemství, které se komunisté za minulého režimu usilovně snažili vymazat - byli to právě bohatí, kteří za své peníze stavěli školy nebo nemocnice a to čistě jen ze své vůle." - ale také kvůli daňovým úlevám. Tahouni byli ti bohatí - protože k tomu měli prostředky.---" bohatí opravdu nemohou za to, že se rodiče vykašlou na vzdělání svých dětí,- jenom stanoví tak vysoké školné, že si student musí pořžídit půjčku.---"za to, že někdo chlastá"- také bohatí chlastají, a více než ti chudí ...---" nebo za to, že si někdo neumí spočítat, že půjčit si za 5% týdně opravdu není dobrý nápad."to už nechávám bez komentáře. Lichváři bohatnou nejrychleji.---"Vzdělaný zdravý člověk může pracovat a ještě si za své peníze i něco koupit. Je to výhodné pro obě strany."Zejména však pro tu bohatou menšinu, která udržuje střední třídu v názoru, jak se vlastně mají dobře. ---Bohatí nemohou za všechny problémy chudých - jenom za většinu z nich.... ani nedrží nikoho násilím v chudobě - jenom je jim to jedno.
"Od té doby (a zejména ve 20. století) se společnost neskutečně vyvinula." Co ale zůstává stejné, že kapitalismus je založen na maximalizaci zisku.Samozřejmě na úkor těch chudších, kteří slouží horním 0,0001% jako námezdní a obslužná síla.
Názor byl 1× upraven, naposled 24. 4. 2025 17:57
Kvantové počítače stále patří do fyzikálně-chemické laboratoře, bohužel. ..
U popularizačních článků na téma kvantových počítačů mi vždy velmi chybí stručný a jasný příklad toho, jak vlastně kvantový počítač počítá. Snad, že autoři článků tomu sami nerozumí? Výsledkem je všeobecná představa, že kvantový počítač je rychlejší verze klasického počítače. Zde v článku je alespoň zmíněno, že to tak není, ale není už doplněno, jak to tedy je. Uvedu mé laické chápání toho, jak to funguje, kdyžtak mě prosím někdo odbornější doplňte. Ovšem při zachování jednoduchosti. Zatímco klasický počítač má pracuje s bity, které mají jednoznačně stav 1 nebo stav 0, kvantový počítač pracuje s (qu)bity, které mohou mít za určitých okolností stav 1 i 0 současně. Přestože u jednoduchých matematických úloh (u kterých existuje přímá cesta k výsledku) není zásadní rozdíl, velký rozdíl je tehdy, když je třeba k výsledku dojít mnohonásobným opakováním stejného výpočtu s různými vstupy. Například hledání nejkratší cestyZatímco konvenční počítač musí dělat výpočty postupně jeden za druhým, spočítat postupně všechny možné trasy a porovnávat výsledky, potenciálně s potřebou prakticky nekonečně dlouhého času. Kvantový počítač počítá všechny cesty současně na jediný průchod, protože jeho qubity dokáží udržet všechny možnosti vstupů současně. Háček ale je v tom, že mechanismus musí být navržen tak, aby se v průběhu výpočtu eliminovaly všechny možnosti mimo žádaného výsledku. Pokud to možné je, dokáže kvantový počítač spočítat "nekonečně dlouhou úlohu" v jediném běhu, a tedy "mnohonásobně rychleji". Jak úlohy navrhovat tak, aby to fungovalo je předmětem výzkumu, nicméně možnosti se zdají být velmi rozsáhlé
Dobrý den,Dovolte mi Vám to ilustrovat na příkladu, na kterém to vysvětluji já. Představte si bludiště pro myši. Na jednom konci pustíte do bludiště myš a ona má za úkol najít co nejkratší cestu. Hledá tak, že vždy někam jde, pokud najde slepou, vrátí se, atd. Cílem je, aby našla co nejkratší cestu. Tak funguje klasický počítač, jak ho dnes známe.Kvantový funguje ale tak, jakobyste do bludiště na startu vpustil zaráz mnoho myší, kazdá běží svou cestou a jedna, ta co najde nejkratší cestu, ji najde prakticky ihned, protože těch myší tam pustíte opravdu mnoho. A ta, co proběhne cílem Vám ihned řekne, která cesta je nejkratší. A ostatní myši zmizí. Ten způsob hledání cesty je naprosto odlišný a nezávisí vůbec na rychlosti počítačů, ale na množství myší (tedy qbitů), které tam pustíte.Dává to trochu lepší smysl?
dava, asi bych vzdy na krizovatce klonoval mys na pocet moznych cest, nez poustel neomezeny pocet hned na zacatku. Nicmene problem je ze nejde o parallelni proces ale cast se toho deje ve stejny moment a tam s matikou narazim :o)
Bludiště je hezký příklad a ještě hezčí s dalším komentářem že se myši klonují na křižovatkách, protože kdyby ne, jak by se vědělo kolik myší je na startu potřeba a opravdu musí mít počítač tak velký množství qbitů? Těch křižovatek si představuju hodně.Příklad je to hezký, ale mě neříká jak to technicky počítač dělá. U normálního nějaký znalosti mám, takže i představu.
moje predstava je ze se jedna o teoreticky/informacni vypocet biologicke simulace, kdy se vytvori (jen A a B pro jednoduchost) namnozi nechaji zreagovat, uspesny reakce jsou vysledky. Samotna rekace/vypocet je relativne rychla, fyzicka priprava a vyhodnoceni je pruser.Hodi se to jen na vybrane problemy, a matika kolem neni uplne jasna/dodelana.
Přidávám se k připomínce.Jinde jsem řešil podobnou věc o článkách a výsledek byl, že ten odbornější článek zajímá málo lidí a dá víc práce. Takže budeme číst celý život o práci kvantových počítačů co vypočítali a jaké jsou rekordy a nic o tom jak fungují. Nalaďte se teda na čísla jako když si lidi začali kupovat digitální foťáky a jako blbci dodnes řeší jen počet pixelů a nevadí jim jejich velikost a dynamický rozsah a šum a odšumování - rozmazání. To u většiny lidí dodnes funguje a my tady můžeme počítat s články hlavně o těch rekordech, protože ke kvalitě se tady moc nedostanem. Takže kolik má qbitů? a letos kolik? a teď?
K čemu jsou kvantové počítače dobré, se ví už desítky let. Zásadní algoritmy, jako třeba Shorův algoritmus na faktorizaci prvočísel, nebo třeba Groverův algoritmus na prohledávání databází, pochází z devadesátých let.Chybí jen maličkost - kvantový počítač.
Kvantový počítač by byl - jenom jej naprogramovat na vhodnou úlohu.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.