Jedním z největších úskalí zemětřesení je skutečnost, že většinou přicházejí naprosto nečekaně, bez jakéhokoli předchozího varování. V posledních několika desetiletích se však změnily názory odborníků na to, zda před zemětřesením existuje nějaká příznačná seismická aktivita, nebo jestli se jedná o chaotické a nepředvídatelné události.
Vědci Quentin Bletery a Jean-Mathieu Nocquet z Université Côte d'Azur ve francouzském městě Nice tuto hádanku definitivně rozlouskli. Zemětřesení je dle nich teoreticky možné předpovědět dvě hodiny před jeho výskytem a zachránit tak nespočet životů. Nejprve však musíme vyvinout GPS senzory, které budou stokrát přesnější než ty, jež se používají dnes, informuje magazín New Science.
GPS a předpovídání zemětřesení
Nocquet a Bletery využili GPS data k identifikaci postupného, zrychlujícího se posunu mezi tektonickými deskami v období předcházejícím zemětřesení. Tyto posuny jsou příliš malé na to, aby se objevily na seismografech, ale mohly by – v případě zjištění – indikovat, kdy zemětřesení začne.
Podobný přístup byl testován již dříve, nicméně Bletery zdůrazňuje, že předchozí výzkumy se zabývaly pouze několika zemětřeseními a poskytovaly varovné signály, které se objevily i v případě, že žádné zemětřesení nenásledovalo, nebo které byly pozorovány s neurčitým časovým odstupem před zemětřesením.
Vědci použili údaje z GPS s přesností na 1 centimetr pořizované v pětiminutových intervalech během 48 hodin před devadesáti různými zemětřeseními. Na základě kombinovaného souboru obsahujícího více než 3 000 měření porovnali zaznamenané pohyby půdy s očekávaným směrem pohybu, který by se v jednotlivých lokalitách měl projevit během zemětřesení.
Ve všech případech zjistili, že k největšímu pohybu v očekávaném směru došlo těsně před zemětřesením. Zjistili také, že posledních 23 údajů vykazovalo postupně rostoucí pohyb v očekávaném směru a posledních sedm bodů bylo vyšších než všechny předchozí během celého 48hodinového období.
Podle Bleteryho to svědčí o postupném, pomalém a jinými způsoby nezjistitelném posunu mezi tektonickými deskami, který začíná přibližně dvě hodiny před zemětřesením. Použití této metody by mohlo v budoucnosti vést ke spolehlivým detekcím zemětřesení.
Podstatný háček
Jak jsme uvedli v nadpisu, je tu jeden dost podstatný háček. Dle Bleteryho úroveň šumu současných senzorů GPS znamená, že detekce je možná pouze na velkém souboru dat. Nestačí tedy údaje jen z jednoho místa. Pro tyto účely by byly potřebné GPS senzory schopné detekovat pohyby v rozmezí pouhých 0,1 milimetru.
„Říká nám to, že se něco děje, a pokud dosáhneme významného pokroku v přesnosti měření – buď samotným senzorem, zlepšením jeho citlivosti, nebo tím, že jich prostě budeme mít více – mohli bychom být schopni vnímat různé jevy a vytvářet předpovědi.“ konstatuje Quentin Bletery.
Podle Rolanda Bürgmanna z Kalifornské univerzity v Berkeley vypadá práce, publikovaná v odborném časopise Science, slibně, ale navrhované podněty bude třeba potvrdit dalším výzkumem. „Retrospektivních pozorování různých typů předzvěstí zemětřesení – předotřesů, deformací atd. - bylo v minulosti provedeno poměrně dost, nicméně jejich charakter není ojedinělý oproti podobným jevům, které se odehrávají v jiných obdobích,“ říká.