Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v Grónsku. Na povrchu ostrova se stále rychleji rozšiřují hluboké praskliny, které narušují stabilitu tamního ledovce. Ledové masy se rozpadají a lámou nebývalou rychlostí, což vede k většímu odlamování obřích ker do oceánu a následnému zrychlení tání.
Na první pohled se může zdát, že je ledovec statická masa ledu, která se pohybuje jen nepatrně. Ve skutečnosti se však Grónský ledovec neustále posouvá – a to znepokojivě rychle. Klíčovým jevem jsou ledovcové trhliny, které se objevují v místech, kde led pod tlakem praská. Tyto trhliny nejsou jen estetickým jevem – zásadně ovlivňují to, jak rychle se ledovec zmenšuje.
Vědci zkoumali změny ledu v Grónsku v letech 2016 až 2021. Pro tyto účely použili ArcticDEM, což jsou vysoce detailní satelitní mapy, ve kterých analyzovali přes 8 000 trojrozměrných snímků Grónska. Zjistili, že objem trhlin vzrostl v některých oblastech o více než 25 %.
Zásadní dopady ledovcových trhlin
To je obrovský skok, který ukazuje na akceleraci celého procesu. Naproti tomu celkové zvýšení objemu prasklin na celém ledovci bylo „jen“ 4,3 %, což bylo částečně způsobeno dočasným zpomalením ledovce Sermeq Kujalleq.
Zvětšující se trhliny mají několik zásadních dopadů, které vedou k dalšímu zrychlení tání. V první řadě umožňují vodě z tajícího sněhu a ledu dostat se hluboko do ledovce, kde může mazat jeho základnu a tím urychlovat jeho pohyb směrem k oceánu. Kromě toho tyto praskliny často slouží jako počáteční body pro lámání obřích ledových ker. Když se ledovec posouvá k moři, jeho okraj se drolí, což způsobuje častější odlamování ledovcových bloků.
Vědci zjistili, že ve většině grónských ledovců, které ústí do oceánu, se zvětšuje velikost a hloubka trhlin
Výsledkem je, že obrovské kusy ledu končí v oceánu, kde se roztápějí mnohem rychleji než led na pevnině. Tento jev, známý jako „calving“, je jedním z hlavních způsobů, jak grónský ledovec přispívá ke zvyšování hladiny moří.
Calving je proces, při kterém se od ledovců nebo ledových šelfů odlamují velké bloky ledu a padají do oceánu, kde se mění v ledové kry. Tento jev urychluje tání ledovců, protože odlamování narušuje jejich stabilitu a umožňuje teplejším vodám pronikat hlouběji do ledové masy. Právě trhliny napomáhají tomuto odlamování.
Hrozí vzestup hladiny moří
Grónsko je druhým největším rezervoárem sladké vody na světě. Pokud by všechen jeho led roztál, hladina světového oceánu by stoupla o 7 metrů. Tento scénář by samozřejmě trval tisíce let, ale už nyní vědci varují, že pokud bude tání pokračovat současným tempem, můžeme do roku 2100 očekávat vzestup hladiny moří až o 30 centimetrů. I zdánlivě malé zvýšení hladiny moří o několik desítek centimetrů může mít ničivé dopady na nízko položené oblasti a pobřežní města.
Trhliny, kterými by mohl proletět vrtulník. Tom Chudley
Například 75 % všech světových měst s více než 5 miliony obyvatel leží méně než 10 metrů nad mořem. To znamená, že i relativně malé zvýšení hladiny moří může vést k častějším záplavám, erozi pobřeží, a dokonce k vymizení některých ostrovních států.
Proč k tomu dochází? Odpověď je jasná: za vším stojí klimatická změna. Grónský ledovec taje nejen kvůli teplejším teplotám vzduchu, ale i kvůli oteplujícím se oceánům. Od roku 1992 už Grónsko přispělo ke zvýšení hladiny moří o 1,4 cm, což může znít jako malý nárůst, ale v kontextu dlouhodobých změn je alarmující.
Dokážeme to zastavit?
V roce 2024 navíc vědci potvrdili, že průměrná globální teplota poprvé překročila hranici 1,5 °C oproti předindustriální době. Tato hodnota byla dlouho považována za limit, po jehož překročení mohou být změny v klimatu nevratné.
Dobrou zprávou je, že dle odborníků máme stále šanci tyto procesy zpomalit. Pokud svět dokáže omezit emise skleníkových plynů, můžeme zabránit těm nejhorším scénářům. Každá desetina stupně, o kterou se podaří zpomalit oteplování, může znamenat záchranu milionů lidí před povodněmi a klimatickými katastrofami.
Vědci proto naléhavě volají po rychlém přechodu k obnovitelným zdrojům energie, ochraně přírodních ekosystémů a celkovému snížení uhlíkové stopy lidstva. Každý rok odkladu znamená vyšší riziko, že se grónský ledovec a další polární oblasti dostanou do bodu, odkud už není návratu.
Zdroje: The Conversation, Nature Geoscience, TechSpot, Inside Climate News