Shal
5. 5. 2018 • 11:47

Osobně taky podporuju přístup poznávání a pochopení co počítáš než biflování vzorečků. Děti nemají znovu objevit matematiku, ale mají ji pochopit. Sám s tím biflováním mám velmi negativní zkušenost. Na střední jsem se naučil integrály a derivace. Našprtal jsem se vzorečky a postupy, takže jakýkoliv příklad pro mě nebyl problém spočítat. Až o dost let později jsem si uvědomil, že vůbec nechápu co to integrování a derivování je. Že vím jak to spočítat, ale vůbec nemám ponětí k čemu to použít, protože nechápu co to znamená. Mým jediným štěstím je, že jsem to nikdy nepotřeboval, ale přijde mi, že jsem tím zabil spoustu času a užitek je nula.

TrSek
TrSek
3. 5. 2018 • 13:33

Osobne si myslim ze Hejneho metoda je prima. Sam jsem ji podvedome praktikoval kdyz jsem doucoval. Ale musim napsat ze neni pro vsechny. Tak jako existuji lide ktery se nikdy nedokazi naucit poradne anglicky (ja napriklad), tak existuji deti ktere pri snaze pouzit logiku nebo intuici se zaseknou a nejdou dale. Tem je nejlepsi dat poucku a priklady na precviceni pro ty je Hejneho metoda fakt utrpeni.

jtach
3. 5. 2018 • 13:13

To je ale hovadina, matematiku objevovaly spousty lidi po dost tisic let. Tezko predpokladat, ze ji vymysli jedna trida deti, vedena ucirtelem, ktery ji ani nemusi umet, behem skolniho roku.

rejca
3. 5. 2018 • 11:45

Śíří se bludy... Kluk Hejného metodu má a nyní chodí do druhé třídy a už umí malou násobilku do 100 a logicky i výše dle potřeby. Navíc už začíná chápat i nad rámec výuky věci, které se dřív učili tak ve 4 - 5 třídě...

kojenec
3. 5. 2018 • 10:29

Předem musím říci, že matematika není moje "káva" a hodně jsem ji flákal. Vzpomínám si na svou příhodu s číslem Pí ve škole. Vzorce jsem bifloval a nepřemýšlel nad nimi. Zcela mi unikaly jakékoliv souvislosti. Později mi to nedalo, trochu se zamyslel a prakticky zkusil jeden ze základních vzorců - když omotám provázek okolo desetikoruny, je cca 3.14 krát delší než průměr desetikoruny. V tu chvíli se mi to celé v hlavě poskládalo a různé vzorce jsem si dokázal odvodit - zřejmě jsem to praktickým "experimentem" potřeboval objevit sám bez ohledu na to, že je to přece ze vzorce jasné. Touha objevovat je v nás zkrátka zakořeněna. Hejného metodu moc neznám, ale co jsem stačil pochytit, jedná se o podobné principy, jako moje zkušenost - ten pocit z objevu byl úžasný, i když to byla taková prkotina.

Filip Jurcicek
3. 5. 2018 • 9:28

Jako byvaly ucitel matematiky/statistiky na MFF, musim rict ze pan profesor mel spatne argumenty. Soudi subjektivne a se zjevnou podjatosti. Za mne ja nikdy nepotreboval matematiku delat zabavnou a teto potrebe jsem nikdy jako matematik nerozumnel. 😉 Nicmene moje dcera se dnes uci jiz druhym rokem podle metody Hejneho, a mohu rict ze ukoly co resi jsou zabavne, zajimave, a urcite ji matematicky vzdelavaji. Zadne trauma z ni zatim nema. Ja sam ji rad pomoham s obtiznejsimy poriklady, jelikoz je to prilezitost se zamyslet o proti obycejnemu aplikovani poucek. Muj odhad je, ze ty negativni komentare podle me vychazeji zejmena od lidi, co radeji aplikuji v zivote naucene poucky misto pouziti "netradicniho" premysleni. Jako byvaly ucitel na MFF UK musim rict, ze obecne studentum chybi snaha premyslet, radeji se "byfluji" a recituji poucky. Memorovani je snadnejsi nez samostatne premysleni, ktere muze nekdo soudit.

Názor byl 1× upraven, naposled 3. 5. 2018 09:30

dolph1888
dolph1888
3. 5. 2018 • 8:43

Nesmysl, v matematice je třeba, aby vás někdo opravil, když počítáte špatně. Pak si nesete návyk a chyby jen kupíte. Měl jsem profesorku a profesora oba uměli krásně vysvětlit a ukázat, jak a co se má počítat. Nakonec si člověk byl schopen vzorce a výpočty měnit a optimalizovat / převádět dle sebe. Protože chápal, jak to funguje. Ale, základní nabiflované znalosti byly nutné, jinak by nebylo z čeho vyjít.
> ZŠ nějak neřeším, tam byla pruda s množinami a jinak snadné výpočty. Nevím jak bych si tam vštípil znalosti metodou pokus omyl, koukám, že děti si dnes celý život budou myslet, že 2 + 3 = 4, super. Jinak jsem nikdy nebyl proti používání kalkulaček a jiných pomůcek. Kde mají smysl urychlí práci a v ničem nevadí. Sám jsem měl první programovatelnou už na II. stupni právě ŽS.
> Učitel by v každém případě měl velmi dobře ovládat co učí, aby si poradil i ve složitých situacích a vždy správně poradil.
> Možná poslední věc, neuznávám, že všichni lidi mají stejné šance a možnosti (inkluze) nemají, jsou prostě lidé chytřejší a méně chytří (to nelze nijak změnit). Na tomto principu je založena nejen lidská společnost. Pro její chod jsou zapotřebí všechny profese ne jen humáči, co vystudovali tyto obory proto, že se nesnažili v technických oborech, či na ně skutečně nemají "buňky". Hromadě dnešních žáků bych nedal ani maturitu, natož diplom.

Benjamin Hejda
Benjamin Hejda
2. 5. 2018 • 23:56

Pan profesor Dlab v první řadě používá takové argumentační metody, že si člověk říká, jak se proboha může chlubit vědeckou hodností:
Napřed tvrdí: "A dokonce dochází k vážným poruchám, jak je řada studií už dnes." (sic) Pokračuje s tím, že četl jednu a když o ní má něco říct, prohlásí, že se o tom vlastně nechce bavit. (Asi sledoval příliš mnoho politických debat a bere si z nich příklad).Pak tvrdí věci, které prostě nejsou pravda, třeba že Hejného metoda není ověřená, přitom už vloni dělaly první děti, které komplet prošly vzděláním Hejného metodou, přijímačky na SŠ a dařilo se jim dokonce o něco líp. V přímém rozporu s tvrzením, že děti vzdělávané Hejného metodou budou zaručeně poškozené.Jsem absolvent MFF a v té metodě jsou věci nad kterými bych viděl otazníky, ale celkově dělá pan Dlab vědecké komunitě spíš ostudu, protože za celou půl hodinu nezazní téměř nic, co by svou úrovní patřilo do seriózně vedené debaty. Spíš jsou to takové hospodské plky proložené nářky nad mizernou kvalitou učitelů matematiky (které i kdyby byly pravdivé, nemůže za ně pan Hejný).

Kuba78
2. 5. 2018 • 21:54

Zajimalo by me, kolik z diskutujicich ma skutecne nejake zkusenosti s touto metodou. Ja ano. Nikoliv jako zak na to uz sem prilis stary, nikoliv jako ucitel - to bych nebyl nestranny, ale jako rodic prvnacka. Snazil sem se nastudovat k tomu co nejvice materialu, vcetne studii od samotneho Hejneho, absolvoval sem diskuse s propagatory a uciteli kteri to uci, nacetl nazory proti a diky tomu ze muj otec je cely zivot ucitel matematiky tak i druhy pohled na vec z hlediska treba starsi generace. Sam si neskromne myslim ze nejsem uplny matematicky analfabet. A za me jednozacne toto: strasne, ale strasne zalezi na tom, kdo to uci. Pokud je to ucitel ktery je "preuceny" a sam tomu moc neveri, asi to bude dost napytel. Ale pokud je to ucitel ktery to studoval dlouhodobe uz na skole, je zapaleny detem neco predat, neco je naucit a ne jen si to "oducit" tak urcite ano. Deti se nauci uz v prvni tride spoustu veci samovolne, az pozdeji zjisti ze se vlastne samy naucily neco co se bere az treba ve vyssich rocnicich. A bavi je to. To je asi hlavni. Ze se jim matematika neznechuti jako hromady poucek a cisel ktere je nutne se naucit, protoze je to proste nutne.
Jinak hejneho metoda neni nejaka uplne jina matematika, je to porad ta sama euklidovska matematika, akorat se ji deti uci trochu jinak.

Zbyněk Říha
2. 5. 2018 • 18:22

V článku je nepřesnost, Hejný neřekl že učitel nemusí vlastně metodu ovládat, ale že nemusí vlastně ovládat matematiku.

našinec
našinec
2. 5. 2018 • 18:13

Každému vyhovuje jiný způsob výuky; už jen proto, že máme šest základních druhů pamětí. Ale výuku kvadratických rovnic apod. bych docela rád viděl. 😉

N8GD
2. 5. 2018 • 17:15

Výsledky těchto "alternativních" metod lze vidět v praxi. Děti sice sečtou 2 a 3 jablka, ale už neumí sečíst hrušky ...

Mordred Pendragon
Mordred Pendragon
2. 5. 2018 • 16:49

Myslím, že touto metodou trpí hlavně někteří liberální ekorodiče, kteří při představě, že jejich dítě prostě není stejně dobré, jako jiné, viní všechny kolem, kromě sebe. Metoda je asi náročnější, než pasivní přijímání dogmat, ale mozek dokáže určitě dohnat k samostatnému myšlení a naučit matematiku víc lidí, než klasické biflování. Bohužel, ne každé dítě má na to, aby samo myslelo a aby látku pochopilo, pak z toho může mít mindrák. To je ale obecný problém, pouze dnešní školství oslavuje průměrnost a na své limity děti narazí až při státní maturitě, do té doby je učitelé musí nechat prolézt s trojkami, i když neumí vůbec nic.

Arctia
2. 5. 2018 • 16:00

Ze by zrovna u matematiky byla metoda pokus - omyl vhodna? 🙂
Zkouset neco a nevedet jak a proc, by me traumatizovalo mnohem vic, nez "otravna poucka" - dela se to takhle - a obrazek.
Asi nejsem dost alternativni, ale neco lepsiho nez metodu "Jan Amos" tezko kdo vymysli.

nevs
2. 5. 2018 • 15:56

A gravitační zákon učí tak, že hází žákům jablka na hlavu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud