Osobně taky podporuju přístup poznávání a pochopení co počítáš než biflování vzorečků. Děti nemají znovu objevit matematiku, ale mají ji pochopit. Sám s tím biflováním mám velmi negativní zkušenost. Na střední jsem se naučil integrály a derivace. Našprtal jsem se vzorečky a postupy, takže jakýkoliv příklad pro mě nebyl problém spočítat. Až o dost let později jsem si uvědomil, že vůbec nechápu co to integrování a derivování je. Že vím jak to spočítat, ale vůbec nemám ponětí k čemu to použít, protože nechápu co to znamená. Mým jediným štěstím je, že jsem to nikdy nepotřeboval, ale přijde mi, že jsem tím zabil spoustu času a užitek je nula.
Osobne si myslim ze Hejneho metoda je prima. Sam jsem ji podvedome praktikoval kdyz jsem doucoval. Ale musim napsat ze neni pro vsechny. Tak jako existuji lide ktery se nikdy nedokazi naucit poradne anglicky (ja napriklad), tak existuji deti ktere pri snaze pouzit logiku nebo intuici se zaseknou a nejdou dale. Tem je nejlepsi dat poucku a priklady na precviceni pro ty je Hejneho metoda fakt utrpeni.
Je prima? vuci cemu? Tak mate tridu, ktera je nejak zastoupena chytrymi, prumernymi a hloupymi detmi, a mate pouzit nejakou efektivni metodu, aby se trida jako celek dokazala neco naucit. Pokud je toto zaklad, tak Hejneho metoda je naprosto neefektivni a na nic. (a nejaka radikalni zmena systemu, kdy by uz na zakladni skole byli zaci roztrideny podle potencialu do trid, v nasi levicove spolecnosti, kde polovina obyvatel voli Zemana, opravdu nehrozi...)
To je ale hovadina, matematiku objevovaly spousty lidi po dost tisic let. Tezko predpokladat, ze ji vymysli jedna trida deti, vedena ucirtelem, ktery ji ani nemusi umet, behem skolniho roku.
jenze ty co tu matiku vymýšlely/objevovaly po těch 10k let nikdo nevedl, zatímco děti ve skole mají nespornou vyhodu v tom ze je nekdo vede.
Śíří se bludy... Kluk Hejného metodu má a nyní chodí do druhé třídy a už umí malou násobilku do 100 a logicky i výše dle potřeby. Navíc už začíná chápat i nad rámec výuky věci, které se dřív učili tak ve 4 - 5 třídě...
Nesmysl, ve skutečnosti je to zelenej emzák a maká pro Alzu. 🙂
Předem musím říci, že matematika není moje "káva" a hodně jsem ji flákal. Vzpomínám si na svou příhodu s číslem Pí ve škole. Vzorce jsem bifloval a nepřemýšlel nad nimi. Zcela mi unikaly jakékoliv souvislosti. Později mi to nedalo, trochu se zamyslel a prakticky zkusil jeden ze základních vzorců - když omotám provázek okolo desetikoruny, je cca 3.14 krát delší než průměr desetikoruny. V tu chvíli se mi to celé v hlavě poskládalo a různé vzorce jsem si dokázal odvodit - zřejmě jsem to praktickým "experimentem" potřeboval objevit sám bez ohledu na to, že je to přece ze vzorce jasné. Touha objevovat je v nás zkrátka zakořeněna. Hejného metodu moc neznám, ale co jsem stačil pochytit, jedná se o podobné principy, jako moje zkušenost - ten pocit z objevu byl úžasný, i když to byla taková prkotina.
Nevím kdo tě učil, ale příklady a názorné ukázky z reálu se praktikovaly už za bolševika. Možná také hodně záleželo (dodnes záleží) na tom, kdo učí. Je rozdíl mezi učitelem, který bere svoji práci jako nutnost - zdroj obživy, nebaví ho a tím, kdo ji vnímá jako poslání. Pamatuji si na velmi precizní popis jak se k čemu dojde (i na ZŠ), nejen v matice, ale i třeba ve fyzice či chemii, která zase neříká moc mně.
Ale stále jsou učebnice plné "spočítej", nikoliv "napřed vymysli postup, pak spočítej". To umí i blbá kalkulačka.Stačí důkaz, že současná metoda je špatná - děti mají problém se slovními úlohami. Nechápou, že jakýsi vzorec má odkaz v realitě.
Je smutne, kdyz absolvent zakladni skoly neumi ani to, co umi blba kalkulacka.
Jestli si myslíte, že cílem výuky předmětu Matematika je obstát v souboji s kalkulačkou, tak Vás lituji. Pochybuji Vaše schopnosti nikdy nedosáhnou schopností kalkulačky, takže nemáte úroveň ani absolventa ZŠ. Takový předmět by se měl přejmenovat zpět na "Počty". Matematika by měla být o myšlení a chápání, což zjevně rád nemáte. Opět můj oblíbený - umíte s pomocí vzorečků spočítat derivaci (OK, to není učivo ZŠ)? A chápete, co znamená a k čemu slouží (opět aspoň dvě odpovědi)?
Pro vasi informaci - vystudoval jsem matfyz, dost teoretickou matematiku, takze vim o cem je rec. Pocitani zpameti nebo na papire je neco jako posilovna pro sportovce. To je nutnost, bez toho si deti cisla neosahaji a nejsou schopny dalsich abstrakci.
Ale ani pro většinu sportů není ten poměr 95% času posilovna a 5% technika (Ze sportů, které znám, je to možná cyklistika, ale ani tam ne).A pro každý sport, kde je relevantní technika (i ta kulturistika), platí, že čím později se s technikou začne, tím hůř. Začít s technikou po pěti letech je zatraceně pozdě.Naopak dokonce většina sportů *začíná* s technikou a teprve potom se silou (opět snad mimo kulturistiky). Znáte takový další, kde se napřed 5 let (prakticky jen) posiluje?
Vzhledem k tomu, ze mam pribuzne v Holandsku a mohu porovnat, tak zaplatpanbu za nasi matematiku. V Holandsku opravdu skoncili u hrani, a vetsina deti je pro matematiku nepouzitelna..Sorry, ale pocitani pres 10 a mala nasobilka je "must".. Pochopim, kdyz skola bude mit nejaky "matematicky krouzek", a tam si budou nadane deti pomoci teto ci jine metody experimentovat s matematikou... Ale ocekavat, ze tato metoda vzbudi u prumernych deti nejaky vyssi cit a zajem o matematiku (natoz lepsi vysledky), je blahove....
Jinak kupovidu mne jako dobry primer napada uceni se na nejaky hudebni nastroj.. Tam jsou taky hodiny trenovani prstokladu a stupnic, nez to zacne byt zabava...I kdyz mozna, ze by metoda: "tady mate housle, a pomoci experimentovani se naucte zaklady" taky mela neco do sebe..
Jako byvaly ucitel matematiky/statistiky na MFF, musim rict ze pan profesor mel spatne argumenty. Soudi subjektivne a se zjevnou podjatosti. Za mne ja nikdy nepotreboval matematiku delat zabavnou a teto potrebe jsem nikdy jako matematik nerozumnel. 😉 Nicmene moje dcera se dnes uci jiz druhym rokem podle metody Hejneho, a mohu rict ze ukoly co resi jsou zabavne, zajimave, a urcite ji matematicky vzdelavaji. Zadne trauma z ni zatim nema. Ja sam ji rad pomoham s obtiznejsimy poriklady, jelikoz je to prilezitost se zamyslet o proti obycejnemu aplikovani poucek. Muj odhad je, ze ty negativni komentare podle me vychazeji zejmena od lidi, co radeji aplikuji v zivote naucene poucky misto pouziti "netradicniho" premysleni. Jako byvaly ucitel na MFF UK musim rict, ze obecne studentum chybi snaha premyslet, radeji se "byfluji" a recituji poucky. Memorovani je snadnejsi nez samostatne premysleni, ktere muze nekdo soudit.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 5. 2018 09:30
Přemýšlení bolí, sám jsem proti tomu používal hory mandlí a ořechů. Vedlejším efektem bylo, že jsem neusínal.
Me by zajimalo, kam by se asi tak vasi studenti na MFF stihli za pet let dostat v algebre a analyze, kdyby si meli potrebny aparat vybudovat sami metodou pokus omyl za skakani po barevnych puntikach a klepani drivka o drivko.
Opravdu tu seriozně srovnáváš studenty MFF a běžnou populaci, ve které se někdo pokouší vypěstovat vztah k matice?
Jen neverim tomu, ze tohle nekomu pomuze vypestovat vztah k matematice. Me ucili klasicky a matematika me zacala bavit az nekde na druhem stupni gymnazia, kde jsme meli super ucitelku co ukazovala i zajimave vztahy, odvozeni vzorecku a rychlejsim studentum davala extra priklady. Do te doby me stvalo ze je uroven prizpusobena nejnizsimu spolecnemu jmenovateli. Zadna hejneho metoda nebyla potreba, jen dobra ucitelka.
... s tou hejneho metodou mi prijde ze to mozna pomuze nejslabsim studentum, ale ti rychlejsi budou jeste vic vypruzeni, nez dosud.
O tom dnešní školství je - jak učit talentované a zbytek odfiltrovat. Ve výsledku to vede k ohromnému plýtvání se schopnostmi lidí.Ideálem by samozřejmě bylo, aby každý byl vzdělán dle jeho schopností, ale to pak už není debata o výuce matematiky ale o celkovém vedení a financování školství...
Nesmysl, v matematice je třeba, aby vás někdo opravil, když počítáte špatně. Pak si nesete návyk a chyby jen kupíte. Měl jsem profesorku a profesora oba uměli krásně vysvětlit a ukázat, jak a co se má počítat. Nakonec si člověk byl schopen vzorce a výpočty měnit a optimalizovat / převádět dle sebe. Protože chápal, jak to funguje. Ale, základní nabiflované znalosti byly nutné, jinak by nebylo z čeho vyjít.> ZŠ nějak neřeším, tam byla pruda s množinami a jinak snadné výpočty. Nevím jak bych si tam vštípil znalosti metodou pokus omyl, koukám, že děti si dnes celý život budou myslet, že 2 + 3 = 4, super. Jinak jsem nikdy nebyl proti používání kalkulaček a jiných pomůcek. Kde mají smysl urychlí práci a v ničem nevadí. Sám jsem měl první programovatelnou už na II. stupni právě ŽS.> Učitel by v každém případě měl velmi dobře ovládat co učí, aby si poradil i ve složitých situacích a vždy správně poradil.> Možná poslední věc, neuznávám, že všichni lidi mají stejné šance a možnosti (inkluze) nemají, jsou prostě lidé chytřejší a méně chytří (to nelze nijak změnit). Na tomto principu je založena nejen lidská společnost. Pro její chod jsou zapotřebí všechny profese ne jen humáči, co vystudovali tyto obory proto, že se nesnažili v technických oborech, či na ně skutečně nemají "buňky". Hromadě dnešních žáků bych nedal ani maturitu, natož diplom.
Pokud se tak navážíš do "humáčů" možná bys mohl předvést věcnou objektivní argumentaci. Místo plácání blbostí a kritizování Hejného za něco, co nikdy neřekl a neudělal. Kde jsi vzal nějaké 2+3 = 5?
Chtít od zemandrtálce nějaké argumenty? Ten jen opakuje to, co řekl Zeman na Burrandově nebo napsal Ovčáček do Parlamentní vatry.
Pan profesor Dlab v první řadě používá takové argumentační metody, že si člověk říká, jak se proboha může chlubit vědeckou hodností:Napřed tvrdí: "A dokonce dochází k vážným poruchám, jak je řada studií už dnes." (sic) Pokračuje s tím, že četl jednu a když o ní má něco říct, prohlásí, že se o tom vlastně nechce bavit. (Asi sledoval příliš mnoho politických debat a bere si z nich příklad).Pak tvrdí věci, které prostě nejsou pravda, třeba že Hejného metoda není ověřená, přitom už vloni dělaly první děti, které komplet prošly vzděláním Hejného metodou, přijímačky na SŠ a dařilo se jim dokonce o něco líp. V přímém rozporu s tvrzením, že děti vzdělávané Hejného metodou budou zaručeně poškozené.Jsem absolvent MFF a v té metodě jsou věci nad kterými bych viděl otazníky, ale celkově dělá pan Dlab vědecké komunitě spíš ostudu, protože za celou půl hodinu nezazní téměř nic, co by svou úrovní patřilo do seriózně vedené debaty. Spíš jsou to takové hospodské plky proložené nářky nad mizernou kvalitou učitelů matematiky (které i kdyby byly pravdivé, nemůže za ně pan Hejný).
Zajimalo by me, kolik z diskutujicich ma skutecne nejake zkusenosti s touto metodou. Ja ano. Nikoliv jako zak na to uz sem prilis stary, nikoliv jako ucitel - to bych nebyl nestranny, ale jako rodic prvnacka. Snazil sem se nastudovat k tomu co nejvice materialu, vcetne studii od samotneho Hejneho, absolvoval sem diskuse s propagatory a uciteli kteri to uci, nacetl nazory proti a diky tomu ze muj otec je cely zivot ucitel matematiky tak i druhy pohled na vec z hlediska treba starsi generace. Sam si neskromne myslim ze nejsem uplny matematicky analfabet. A za me jednozacne toto: strasne, ale strasne zalezi na tom, kdo to uci. Pokud je to ucitel ktery je "preuceny" a sam tomu moc neveri, asi to bude dost napytel. Ale pokud je to ucitel ktery to studoval dlouhodobe uz na skole, je zapaleny detem neco predat, neco je naucit a ne jen si to "oducit" tak urcite ano. Deti se nauci uz v prvni tride spoustu veci samovolne, az pozdeji zjisti ze se vlastne samy naucily neco co se bere az treba ve vyssich rocnicich. A bavi je to. To je asi hlavni. Ze se jim matematika neznechuti jako hromady poucek a cisel ktere je nutne se naucit, protoze je to proste nutne.Jinak hejneho metoda neni nejaka uplne jina matematika, je to porad ta sama euklidovska matematika, akorat se ji deti uci trochu jinak.
Tohle je přesné. I klasická matematika se dá učit poutavě, lze s ní děti zaujmout a nadchnout je. U Hejného je ale výhoda, že s tímto zaujetím od začátku počítá, že to je jeden z důležitých prvků této metody. Navíc ji učí lidé, které samotné zaujala, kteří si ji sami vybrali a hodně je baví. Své nadšení přenesou i na děti.
Neboli se bavime o dokonalem svete, kde inteligentni deti s nadsenim experimentuji s matematikou a kantor je poutave motivuje.... Ale v dokonalem svete nezijeme..Bavime se o realnem svete, kdy ve tride maji bunky na experimentovani tak 1-2 zaci... (kteri ale tuto metodu nepotrebuji, protoze ji dokazou sami aplikovat v zajmove cinnosti)..Osobne neverim, ze by tato metoda dokazala u prumernych deti vylepsit jejich matematicke dovednosti.
V článku je nepřesnost, Hejný neřekl že učitel nemusí vlastně metodu ovládat, ale že nemusí vlastně ovládat matematiku.
Tak to je opravdu trendy & cool myšlenka dne (možná i roku, či století), že učitel matematiky nemusí vlastně ovládat matematiku. A co kdyby třeba chirurg neovládal anatomi - to by pak bylo extra mega trendy & cool 😉
Na základní ani střední škole se žádná *Matematika* neučí. Učí se *Počty*, jen to přejmenovali.Důležité je *spočítat*, nikoliv *chápat*. Kdo umí spočítat kvadratickou rovnici? A kdo umí ten vzorec odvodit? Kdo umí spočítat derivaci? A kdo chápe, co derivace znamená (aspoň dva významy prosím)?Prostě být živá kalkulačka. Přístup z 18. století.
Každému vyhovuje jiný způsob výuky; už jen proto, že máme šest základních druhů pamětí. Ale výuku kvadratických rovnic apod. bych docela rád viděl. 😉
Výsledky těchto "alternativních" metod lze vidět v praxi. Děti sice sečtou 2 a 3 jablka, ale už neumí sečíst hrušky ...
Jakou praxi přesně myslíte? Přímých porovnání zatím moc není, ale co jsem viděl, tak se dětem, které prošly Hejného metodou, při srovnání s klasickou výukou docela daří. Třeba https://zpravy.idnes.cz/hejneho-metoda-prijimaci-...Zrovna u příkladu jablek a hrušek bych dával méně šancí klasickým metodám. U nových, kde se děti učí hledat způsob řešení a ne aplikovat naučené a zažité vzorce, by mírná změna zadání neměla mít vliv.
Tomuhle "srovnani" bych velkou vahu neprikladal. Srovnava se tam prvnich sto pokusnych kraliku a je celkem jiste, ze je ucili aktivni pedagogove se zajmem o vyuku a o novou metodu. A dost mozna se jedna i o nejake "lepsi" skoly, kdyz jsou takhle progresivni. Otazka je, jak to dopadne az novou ucebnici vnuti starym strukturam, ktere neumi poradne naucit ani po staru.
Ale jiná srovnání, která ukazují to, co tvrdí předřečník, neexistují, je to tak? Malý průzkum je proto asi lepší než žádný průzkum.Před několika dny jsem si pro zajímavost spočítal matematické příklady z přijímacích zkoušek na osmiletá gymnázia. Tam nebylo snad nic, kde by stačilo aplikovat nějaký vzorec, naučené schéma. Příklady byly úvahové, bylo je potřeba pochopit a vymyslet řešení. Myslím, že pro děti, které mají zažité metody Hejného matematiky, mohly být jednodušší než pro klasický systém.
Já neříkám, že všechno je špatně. Dříve si dítě sedlo a dávalo pozor. Teď se hledají cesty, jak nevychované děti nenásilně přinutit se něco učit.Některým dětem to možná vyhovovat bude. Viděl jsem ukázku a za sebe můžu říct, že mě bavilo počítat čísla, ne jablka.A srovnání existují. Na "mechanické" výpočty děti s klasickou metodou drtí tyto hračky. Na přijímačky mohou mít Hejneho výhodu, ale jen dočasně, protože pak dětské mozky dozrávají a všechny ty nadrcené vzorce budou dávat smysl.Mají se spíš zaměřit na povinnou četbu, kterou mohou chápat až někdy na vysoké škole, kde už k tomu zase není prostor.Samotný výrok "Představte si, že bychom učili batole chodit tak, že bychom mu to předváděli a zároveň mu zakázali padat" není pravdivý, spíš je to opak. Dítě ví, že když spadne na hlavu, tak to bude bolet. Ale podle Hejného budete to dítě podporovat, aby padalo ještě víc - čím víc padá na hlavu, tím víc adydas.
Vrátil bych se na začátek. Když jste psal, že děti, které se učí matematiku jinak, než se učilo desítky let, mají problém spočítat hrušky, máte k tomu nějaký zdroj?Když jsem byl před třiceti lety na základní škole, byli jsme těmi nevychovanými dětmi z pohledu našich rodičů my. Za jejich dob to byli oni. Tohle neberu jako argument. Mimochodem metody Montessori, které k Hejnému mají docela blízko, jsou tady už více než sto let. A sám Hejný svoji metodu vyvíjí tuším od 70. let.
No to pozor!Sice každá generace má za nevychovanou tu následující, ale bavil jsem se s MNOHA pedagogy (a to nejen na matematiku) a ti mi tvrdili, že ROK OD ROKU snižují nároky, proškrtávají a zjednodušují přípravy, protože zkrátka s "kvalitou populace" to jde z kopce.Dnes má každé druhé dítě nějaké "dis****", úlevy, poruchy koncentrace, poruchy psaní, čtení, .... a má na to od odborníka glejt na úlevy. Jsem docela zvědav, kdy to dojde tak daleko, že mne bude operovat paťavý skoronevidomý chirurg s tikem a třasem, který si není schopen ani přečíst mou diagnózu - a stěžovat si nebudu moct, protože on na všechno bude mít potvrzení, že to má vrozené a že za to nemůže.Velká část populace má vrozené vady (že se odoperují třeba ještě v děloze na věci nic nemění) od srdce po kyčle. Od potřeby nosit dna půllitrů na očích přes alergie až po poruchy plodnosti. Čím dál větší procento dospělých je schopno rozmnožování jen s asistencí moderních lékařských technologií. Zachraňují se čím dál miniaturnější nedonošenci (s trvalými následky). Čím níže na sociálním (a tedy i inteligenčním a vzdělanostním) žebříčku člověk je, tím více má dětí. Čím je výše, tím jich má méně, případně si pořídí jen silk teriéra. Probíhá tedy opak evoluce.
Jasný, to za našich mladých let vůbec ale vůbec nebylo. A taky všichni odmaturovali z matiky a používaj logaritmy místo násobení. Úplně to vidim.
Pouzivat logaritmy na nasobeni v dobe kalkulacek moc smysl nema, ale zkus dneska nejakemu maturantovi dat vyresit nejakou exponencialni rovnici ze zivota...
Tak nevím jestli jsi mi chtěl nahrát na smeč tak okatě, ale můžeš si sám snadno ověřit, že na exponenciálách selže drtivá většina populace všech věkových kategorií. Čili dva závěry - na tom nemůžeš ukázat, že byly předchozí generace lepší a ani na tom nepředvedeš účinnost tradiční výuky matematiky.
A ať jsme konkrétní - stačí jednoduchý příklad ze života - v posledních letech rostla cena něčeho o 3%, 1%, 5%, 31%. O kolik % rostla průměrně?Jaká část populace tohle dovede spočítat? Kolik desítek vzorových příkladů na procenta, řady atp. v životě sjeli? Kdo z nich tomu opravdu porozumělo?
Zdroj? Vlastní pozorování ... ale třeba bylo jen to dítě hloupé od přírody, takže netvrdím, že ta metoda je úplně k ničemu.
Nedávno proběhla na toto téma konference na Matematickém ústavu AV ČR ( http://vyukamatematiky.math.cas.cz/konference180214.html... ) Vřele doporučuji přehrát si videa.Děti sice matematika baví, ale i v páté třídě mají problémy s malou násobilkou, o tom, že neumí narýsovat rovnoběžku a obecně mají problémy s geometrií, ani nemluvě. Rodiče mnohdy nemohou pomoci s domácími úkoly, protože nerozumí postupu případně dědovi Lesoňovi (symbolům nahrazujícím čísla). Čtvrťák daleko rychleji pochopí klasické rovnice než to, co je nahrazuje u Hejného metody.Metoda mohla být dobrá před 10+ lety. Dnes jsou i menší děti rozumově vyzrálejší a někdy látka znamená pro prvňáka krok zpět.
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 5. 2018 22:11
Tohle ale byla trochu jednostranně zaměřená konference. Já mám trochu problém se zasloužilými profesory matematiky, kteří přemýšlejí, jak na prvním stupni učit děti matematiku. Nebo s lingvisty, kteří totéž zkoumají u češtiny. S historiky... Chtějí vychovat své následovníky, malé matematiky, lingvisty... A výsledkem jsou větné rozbory místo schopnosti chápat text a vyjadřovat se. Učební plány pokrývající každý kout oboru, kdy se ale zapomíná na finanční gramotnost a na věci, které budou děti v životě a v práci skutečně potřebovat.Dcera jde v září do základní školy, takže je to téma, které mě dost zajímá, sleduji ho a přemýšlím.
Z vlastní (několikanásobné) zkušenosti:V první a druhé třídě je osobnost učitele to nejdůležitější.Když je učitel dobrý, metoda je na druhém místě. Stačí děti povzbuzovat a netrestat za chyby.Jestli je lepší metoda A nebo metoda B, to je těžká otázka. Různým dětem vyhovují různé věci. Žádná "jediná správná" metoda není a nikdy nebude. Moje děti jsou každé úplně jiné, s každým jsme ty samé věci trénovali jinak.Profesoři se můžou do aleluja, děti nejsou "biomasa". Učitelé taky ne.Jestli měly děti učené Hejného metodou lepší výsledky může být klidně dané tím, že měly učitele, které učit bavilo. Kdybyste tyto učitele identifikovali nějak jinak, pravděpodobně by jejich žáci měli opět lepší výsledky, bez ohledu na metodu.Brzo sám poznáte, co dceři půjde, co ji bude bavit a co naopak ne.Povzbuzovat, povzbuzovat, chválit, chválit...
Ano, tohle je nejdůležitější: „Různým dětem vyhovují různé věci.“ U dětí existují osobnostní typy stejně jako u dospělých a kde jednomu vyhovuje tradiční přístup, jiného nudí, neinspiruje. S osobností a přístupem učitele máte také jednoznačně pravdu.Nemyslím si, že by hromadný nucený přechod na Hejného nebo jiné alternativní metody prospěl. Nejlepší je možnost výběru.
Problém je, že rodiče svým dětem tu metodu často nebudou vybírat podle její účinnosti, ale podle toho, s čím budou mít méně práce (domácí úkoly, učení se s potomkem) a také podle toho, jak moc jim dítě bude doma křičet, že do školy ne a ne a nepůjde (nebo se tam naopak bude těšit).A ano, souhlasím s předchozím komentářem, že nejdůležitější je kvalita učitele, metoda je podružná (resp. ten dobrý si po X letech praxe vyzkouší, co zabírá nejlépe). Jenže:1) Školství je státní a tak tam nutně dostáváme "kvalitu" obdobnou, jako v jiných státních službách (pošta, dráhy, obecně úřady, za minulého režimu auta, televizory, toaletní papír, ...)2) Přechod na "pokrokovou a k dětem vstřícnou novou metodu" tak může být pro (pod)průměrného učitele (je to státní zaměstnanec, takže takových tam bude většina a kdo něco umí, jde do soukromého sektoru - špičkoví účetní taky nezůstávají na finančáku) signálem, že může ještě více ubrat. Proč se osobně a iniciativně snažit, když přeci vše řeší ta nová skvělá metoda. A když se výsledky dětí zhorší? No jednak se to pozná až za dlouho (až se nedostanou na vysněnou střední školu) a jednak to přeci jde svést na tu novou metodu, jejíž zavedení prosadil někdo ve vedení.
Myslím, že touto metodou trpí hlavně někteří liberální ekorodiče, kteří při představě, že jejich dítě prostě není stejně dobré, jako jiné, viní všechny kolem, kromě sebe. Metoda je asi náročnější, než pasivní přijímání dogmat, ale mozek dokáže určitě dohnat k samostatnému myšlení a naučit matematiku víc lidí, než klasické biflování. Bohužel, ne každé dítě má na to, aby samo myslelo a aby látku pochopilo, pak z toho může mít mindrák. To je ale obecný problém, pouze dnešní školství oslavuje průměrnost a na své limity děti narazí až při státní maturitě, do té doby je učitelé musí nechat prolézt s trojkami, i když neumí vůbec nic.
Neco jsem si o tom nasel a neprijde mi moc efektivni, kdyz deti misto procviceni dvaceti prikladu zvladnou stezi jeden za veseleho poskakovani po barevnych puntikach.
Na prvním stupni se neučí nic nepochopitelného, tam jde o to, aby se to základní počítání stalo rutinou a při opravdové matematice děti nezatěžovaly jednoduché počty.Řekl bych, že tohle je ten problém. Matematika je ve skutečnosti čistě logická věc a většina věcí, co se učí na základní škole, jsou jen základní nástroje, které používá.
Jde spíš o to, co si děti zapamatují. Jestli jim po poskakování zůstane pro pozdější využití víc nebo stejně jako z drilu a dvaceti spočítaných příkladů, proč ne?Vidím pak ještě jedno důležité hledisko: Když někoho něco baví, zůstane mu toho v hlavě víc, než když se do učení musí nutit. A co čtu různé zkušenosti rodičů s Hejného metodou, prolíná se jimi, že děti matematika začala bavit. To mi přijde hrozně důležité.
Jasne, to si dite rozhodne zapamatuje, kdyz experimentovanim s pravouhlym trojuhelnikem samo prijde na princip Pythagorovi vety 😝
Nejak takhle? https://www.youtube.com/watch...
Prokazatelně není efektivní metoda procvičování dvaceti příkladů. Většina lidí co si tím prošla počítat neumí a většina z nich se k tomu ještě hrdě hlásí.
To asi zalezi mezi jakymi lidmi se pohybujete.
Ze by zrovna u matematiky byla metoda pokus - omyl vhodna? 🙂Zkouset neco a nevedet jak a proc, by me traumatizovalo mnohem vic, nez "otravna poucka" - dela se to takhle - a obrazek.Asi nejsem dost alternativni, ale neco lepsiho nez metodu "Jan Amos" tezko kdo vymysli.
Já nevím, měl jsi vůbec někdy v životě nějakou hodinu matematiky? Asi ne. Nebo jsi to zapomněl. Každopádně ta nejhorší výuka a neméně zkušeností máš z triviálních postupů u kterých máš pouze aplikovat pitomý vzoreček. Mnohem lépe matematiku člověk pochopí tím, že bude testovat a zkoušet pravděpodobné cesty řešení. Ostatně, ani v životě ti na konkrétní situace nevypadne vzoreček a řešení jak co provést. Čest práci, soudruhu!
Jak pro koho. Pro cloveka s matematickym citem je zkouseni a objevovani asi lepsi, ale pokud ho nema, pak je to pro nej utrpeni, protoze takovy clovek si tu souvislost proste neodvodi a pro nej to bude vetsi chaos nez nauceni nekolika zakladnich vzorcu a pak jejich postupne aplikovani a kombinovani. Lidi jsou proste ruzni a co je pro jednoho dobre a zabavne je pro jineho nepouzitelne a utrpeni.
Souhlas. Ale prave v detstvi, kdy je ta matika "jednoducha", je fajn nastartovat nejaky samostatny mysleni a probudit v detech "matematicke uvazovani". Treba na posledni maturite byl ukol na nejakou posloupnost. Byla kostka, na ni dalsi, a dalsi, a dalsi a vsechny zarovnany jednim vrcholem k sobe. Byl dan rozmer jedne kostky, pocet kostek a o kolik je dalsi kostka vetsi. Jedna z otazek byla, jakej je povrch vsech viditelnejch casti kostek, pokud se divam kolmo dolu. Trivialni odpoved je, ze je to povrch jedne strany kostky. Ale dost lidi na to slo proste tupe pres vzorecek na posloupnost. Jasne, byla to jedna poduloha z nekolika a dal se ta posloupnost uz musela resit. Ale na takovou trivialitu vemou vzorecek, protoze jsou tupe nauceni pouzivat vzorecek.Nevim presne, v cem ta Hejneho metoda spociva, ale selskej rozum lidi moc pouzivat neumi. Natoz pak premejslet ve vetsich souvislostech.
Smysl té metody je v tom, že se snaží rozvinout "matematický cit" u co největšího počtu žáků, což je prokazatelně lepší než běžná výuka procvičováním a biflováním.
Aha, takže nejlepší jak se učit matematiku, je vlastně celou matematiku vymýšlet znovu? Jasně, to dává smysl...
Jde o to, že biflování a procvičování se nahradí odvozováním, zkoušením a učením se z chyb. To rozhodně smysl dává.Vzhledem k tomu, že občas matiku doučuju, tak vím, že běžný absolvent procvičování vůbec nechápe, jak k výsledku došel a jak si případně ověřit, zda je správný.
Jde o to, že odvozováním, zkoušením a učením se z chyb tu matematiku dávali dokupy stovky let lidi, kteří se jí věnovali celý život. Nemůžeš chtít aby to stejné měly stíhat děti za 9 let školní docházky.Souhlasím, že je potřeba v první řadě chápat konsekvence, ale vědní obory se bez biflování dělat nedají. Vždycky nejdřív musí člověk "nasát" veškerá potřebná data, než s nimi může nějak pracovat.
Ale cílem školy není vychovávat matematiky, takže na odvození rozsahu nutného na ZŠ je času dost. A rozhodně je to do budoucna víc použitelné než nějaké procvičování.Můžeš mi dát příklad těch potřebných dat např. pro řešení slovních úloh?
Například co vůbec znamenají jednotlivé matematické operace. Nebo je tvoje představa : "Tak děti, a dnes si samy přijďte na to, co je to násobení. Přijďte si na to pořádně, protože zítra budete vymýšlet mocniny." ? Nemáš pocit že to by asi nefungovalo?
"přicházet na násobení" je nepochopení celého přístupu k matematice. Člověk nepotřebuje přicházet na matematické operace, on potřebuje vyřešit tu zadanou úlohu. Rohlík stojí 3 kč, potřebuju jich 8, kolik to bude stát. Tak to ručně posčítá. Časem zjistí, že tam jsou jisté zákonitosti, že když tam je 5 tak je to jednodušší a že se z toho dají odvozovat ostatní kombinace. Trvá to dlouho, ale od toho se chodí do školy 9 let.To že někdo pak žákovi prozradí, že se tomu říká násobení je jen třešnička na dortu a o malé násobilce nemusí tušit vůbec nic. Děti na to totiž přirozeně rády přijdou samy pokud v nich někdo tu touhu neutluče memorováním.Výhody oproti biflování jsou jasné - pochopí jak to funguje, pochopí jak si to odvodit a dovede si zkontrolovat výsledek. Běžný absolvent běžné výuky si nepamatuje jak to má být a nedovede si to po sobě zkontrolovat, takže slepě hádá. Vidím to tak často, že je mi jasné, že běžný přístup k výuce je totální nesmysl.
Ano, prave proto jsou v 7 tride na zakladce deti, kteri stale pocitaji na prstech a kdyz rohlik nebude stat 3,- ale 3,20, tak nejsou schopny rict, kolik zaplati u poklady, protoze kdyz jim reknu, ze halere v penezence uz nejsou, tak nevedi, jak maji zaokrouhlovat...Jeste zkousnu ruzne druhy psaneho pisma, ale Hejneho metodu bych zakazal okamzite...Celkem by me zajimalo, jak by tato metoda obstala treba v chemii ci biologii. To opravdu by kazdy rocnik mel zkouset rozbit atom? Nebo si na vlastni kuzi vyzkouset radioaktivni zareni? Myslite, ze kazda skola ma zarizeni na to, aby zaci zjistili, proc ma Plutonium sve atomove cislo takove jake ma?Jsou proste poucky, ktere musime prijmout jako fakt a naucit se je. Stejne jako uznat fakt, ze Hejneho metoda je paskvil a kravina.
Opravdu ti připadá, že argumentem "zkoušet radioaktivní záření na vlastní kůži" jsi se s tím vypořádal?
Mimochodem, stovky let trvalo jen to, než se dokázalo že 1+1=2.Dnes to bereš jako fakt jen kvůli tomu, že tě někdo donutil se to nabiflovat, brát to jako fakt a neřešit proč to tak je. Pogoogli si to. Asi budeš dost čumět jak "velký" je to ve skutečnosti problém, a co by si měly podle tebe děcka osvojit samy od sebe.
Neboj, mám načtenýho Vopěnku, takže o 1+1 nějakou představu mám 🙂
Slovních úloh je v učebnici pro 5. stupeň ZŠ pomálu. 90% úloh je typu "spočítejte 145674 : 84".
Jestli biflování vzorečků nazýváte matematikou ... Já to nazývám "chybová a pomalá kalkulačka".Tušíte, co *znamená* derivace, nebo ji jen umíte *spočítat*? A co je důležitější? Umět spočítat (derivaci, uživo na úrovni SŠ, zvládnou kalkulačky z 90. let) nebo chápat, co znamená (aspoň dva významy, prosím).
Já jsem nikdy nikde nenapsal ani čárku o biflování vzorečků. Ale jsou prostě věci, které nemá smysl se snažit pochopit a je lepší je přijmout. Spousta věcí taky začne dávat smysl až v okamžiku, kdy se začnou kombinovat s něčím jiným. Případně jsou i situace, kdy každý jednotlivý prvek je komplikované pochopit, ale ve vzorci už se jednotlivé jeho části vysvětlují navzájem.
Četl jste někdy něco od Komenského, když se jím tady "zaklínáte"? Já totiž ano, a jsem si dost jistý, že Hejného metoda by se mu líbila daleko víc, než "tradiční výuka".
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 5. 2018 14:07
Tak o tom já zase zrovna dost pochybuju. Komenského "škola hrou" je totiž něco dost jiného, než si lidi většinou představují. A kázeň a pozornost i u něj hraje významnou roli.
Ale vlastní aktivita studentů přece neznamená "nekázeň", i když by s tím naši pradědové třeba nesouhlasili.A radostné objevování zdůrazňované v Hejného metodě je přesně ten typ hry, kterou měl Komenský na mysli.
A gravitační zákon učí tak, že hází žákům jablka na hlavu.
Na MatFyzu by to nejspíš mělo obrovský úspěch 😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.