Velká část hvězd je součástí početnějších systémů. Dvě nebo i více hvězd obíhá okolo společného těžiště. Podobné páry ale mohou tvořit také hnědí trpaslíci nebo třeba bílý trpaslík a normální hvězda.
WD 1202-024 je ale trochu netradičním párem se zajímavými efekty, minulostí a také budoucností.
Dvojici tvoří bílý a hnědý trpaslík. Obě tělesa obíhají okolo sebe s periodou jen 71 minut ve vzdálenosti 310 tisíc km.
Hnědý a bílý trpaslík zní podobně, ale obě tělesa jsou zcela odlišná. Bílí trpaslíci jsou pozůstatky po hvězdách podobných Slunci. V tomto konkrétním případě zde máme extrémně horký a hustý objekt o hmotnosti 40 % Slunce, který je jen asi 2krát větší než Země!
Hnědý trpaslík je objekt o hmotnosti v řádu menších desítek Jupiterů, což je sice hodně, ale málo na to, aby se v jeho nitru zažehly termonukleární reakce. Jedná se tedy o jakési nedodělané hvězdy.
Hnědý trpaslík v systému WD 1202-024 má hmotnost 67 Jupiterů, což je asi 0,06 Slunce ale jeho velikost je ve srovnání s bílým trpaslíkem asi 5krát větší.
Pozorujeme fáze
Obě tělesa obíhají okolo sebe. Vzhledem k tomu, že hnědý trpaslík je mnohem větší, tak bílého trpaslíka zcela zakrývá. Jasnost systému se ale v průběhu oběhu mění trochu složitějším způsobem. Pozorujeme totiž také fáze hnědého trpaslíka.
Jedná se o úkaz trochu podobný fázím Měsíce, ale v tomto případě nejde o odraz světla, ale o extrémní rozžhavení hnědého trpaslíka. Nezapomeňme, že sousedem je bílý trpaslík, který je blíže, než Měsíc od Země, a jeho teplota je asi 23 tisíc Kelvinů.
Kdyby se hnědý trpaslík pohyboval vesmírem samostatně, vyzařoval by jen velmi málo záření a ve vzdálenosti 27 000 světelných let bychom ho neviděli.
Zvláštní soužití
Jak už jsme psali, bílý trpaslík je konečnou fází ve vývoji hvězd podobných Slunci. Této fázi předchází rudý obr – hvězda zvětší svou velikost a poté odhodí svou obálku.
Fázi rudého obra prošel WD 1202-024 teprve před 50 miliony lety. S ohledem na stáří systému a blízkost hnědého trpaslíka víme, že se hnědý trpaslík během fáze rudého obra nacházel uvnitř hvězdy!
Tehdy byl od hvězdy dál – asi 50 milionů kilometrů, ale poloměr rudého obra byl daleko větší. Když hvězda rozšiřuje svou velikost, hustota plynu ve vnějších vrstvách rudého obra dramaticky klesá, což hnědého trpaslíka zachránilo.
Příběh obou trpaslíků bude pokračovat. Vzdálenost mezi oběma tělesy se bude postupně zmenšovat. Přibližně za 250 milionů let bude už tak malá, že hmota z hnědého trpaslíka začne přetékat na bílého trpaslíka. Hromadění hmoty povede k extrémnímu výbuchu a zjasnění bílého trpaslíka. Podobný úkaz astronomové označují jako kataklyzmická proměnná hvězda.
Zdroj: ArXiv, Bad Astronomy