Jde o to, že samovolná deorbitace, kterou popisujete, se týká jen satelitů, které z nějakého důvodu selžou až poté, co vystoupají do operační výšky, ale zároveň předtím, než budou preventivně deorbitovány poté, co po pár letech zastarají. To by mělo nastávat jen velmi vzácně. A i když to nastane, tak to není kdovíjaký problém. Vesmírné smetí je nebezpečné hlavně když se s něčím srazí nebo vybuchne a roztříští se. U takhle velkého satelitu, který je sice mrtvý, ale je v jednom kuse, je stále možné sledovat jeho polohu a zajistit, aby se mu ostatní satelity na oběžné dráze vyhnuly.Už teď jsou na orbitě desítky tisíc objektů, které představují vesmírný odpad, takže pokud k nim SpaceX ročně přidá pár jednotek družic, které selhaly, není to v celkovém měřítku vůbec žádná změna. Nemluvě o tom, že vzhledem k počtu vyráběných a provozovaných družic Starlinku bude jejich spolehlivost dlouhodobě spíše stoupat, takže jich bude selhávat stále méně.Důležité je, že systém je nastaven tak, aby k selhání na vysoké orbitě docházelo jen velmi zřídka. A hlavně se téměř eliminuje riziko srážky aktivních družic, což je to nejnebezpečnější, a to díky schopnosti Starlinku vyhýbat se odpadu a ostatním satelitům na orbitě.
