Mezi indiány Zapotéky v jižním Mexiku se vyskytují muži, kteří nejeví zájem o ženy a hlásí se k „třetímu pohlaví“ označovanému jako „muxe“. Indiáni rozlišují muxe dvou typů. Muxe nguiiu hrají v homosexuálním páru mužskou roli, muxe gunaa se zaujímají postavení žen.
Kanadští vědci pod vedením Paula Veseyho z University of Lethbridge studovali příslušníky zapotéckého „třetího pohlaví“ a zjistili, že tito muži zažívali v dětství ve věku mezi 6 a 12 roky silný strach z oddělení od rodičů. Podobné obavy jsou běžné u děvčat, z kterých vyrostou heterosexuální ženy. Mezi muxe nguiiu a muxe gunaa nebyl v tomto ohledu jasně patrný rozdíl.
Zjištění kanadských psychologů publikované ve speciálním čísle vědeckého časopisu Archives of Sexual Behavior je velmi zajímavé, protože podobně zvýšený „dívčí“ strach byl popsán i u homosexuálních mužů v západním světě, nebo u homosexuálních mužů, kteří jsou v tradiční kultuře obyvatel souostroví Samoa označováni jako fa’afafine.
Dokazuje to, že homosexuální muži mají už v dětství formovány některé funkce mozku podobně jako heterosexuální ženy. Autoři studie považují za krajně nepravděpodobné, že by šlo o důsledky výchovy. Zvýšená míra strachu z oddělení od rodičů je dědičná a pojí se s dědičnými sklony k chorobné úzkosti, neurotismu a dalším psychickým poruchám.
Zdá se, že vlohy pro tyto vlastnosti leží na pohlavním chromozomu X. U mužů se vlohy z tohoto chromozomu projevují bezprostředně, protože zástupci tohoto pohlaví nesou v dědičné informaci jen jeden chromozom X. Na chromozomu X se tak přenášejí i některé dědičné choroby závislé na pohlaví, např. Duchenneova svalová dystrofie, hemofilie nebo některé typy selhání imunitního systému.
Ženy mají v dědičné informaci dva chromozomy X a pokud jeden z nich nese vlohy pro homosexualitu mužů, nemá to na jejich sexuální orientaci vliv. Naopak, zdá se, že ženy s vlohou pro mužskou homosexualitu mají více dětí. To je z evolučního hlediska samozřejmě výhodné. Díky tomu se vloha pro mužskou homosexualitu v lidské populaci udrží, i když homosexuální muži ji na další pokolení přenášejí s nízkou pravděpodobností.
O biologickém základu mužské homosexuality svědčí i fakt, že se projevuje velmi podobně jak u zapotéckých muxe, tak u samojských fa’afafine či homosexuálních mužů v západním světě.
Zdroj: Archives of Sexual Behavior