Dlouho jsme si mysleli, že Sluneční soustava představuje pestrou sbírku planet. V posledních letech jsme ale zjistili, že exoplanety v okolním vesmíru jsou ještě mnohem pestřejší. Řadu typů planet ze Sluneční soustavy vůbec neznáme. A nepřestáváme vycházet z údivu.
Jednou z takových podivuhodných exoplanet je i WASP-127b, a to z celé řady důvodů. Svou hvězdu obíhá ve velké blízkosti jednou za čtyři dny, takže je rozpálená na hodně vysokou teplotu. Poloměr této planety odpovídá 1,4 Jupiteru, ale její hmotnost je oproti Jupiteru asi tak pětinová.
To znamená, že horký superneptun je zároveň velice řídký. Ve skutečnosti jde o nejřidší planetu ze všech, co je ve vesmíru známe. Astronomové takovým planetám přezdívají „puffy planets“, což v překladu znamená „nafouklé planety“. Nic podobného ve Sluneční soustavě nemáme.
Guo Chen ze španělského institutu Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a jeho spolupracovníci nedávno pozorovali tuto exoplanetu s pomocí pozemních teleskopů observatoře Observatorio del Roque de los Muchachos (ORM) ostrova La Palma na Kanárských ostrovech. Přitom zjistili, že WASP-127b má velice zajímavou atmosféru.
Astronomové tam našli několik alkalických kovů, jako například lithium, sodík nebo draslík. Některé z těchto prvků zatím ještě nebyly detekovány v atmosféře exoplanet.
Z pozorování rovněž vyplynulo, že planeta WASP-127b má velice čirou atmosféru, a že tam oblohu pokrývají mraky asi z 50 procent. Podle jistých náznaků je v atmosféře WASP-127b i voda, ale není to zatím jasné.
Podle badatelů je například přítomnost lithia důležitá pro pochopení evoluční historie planetárního systému a zároveň i mechanismů, které vedou ke vzniku planet.
Na druhou stanu, výskyt lithia na planetě WASP-127b není zase tak záhadný. Hvězda v systému WASP-127 je totiž právě na lithium bohatá. Tato hvězda je velmi stará, asi dvakrát starší než naše Slunce. Mohla se prý vyvinout ve zvláštního červeného obra anebo ji lithiem mohla „okořenit“ blízká exploze supernovy.
Foto: Gabriel Pérez/SMM (IAC).
