Nový výzkum naznačuje, že kromě fyzických dopadů může znečištěný vzduch způsobovat také psychické a neuropsychiatrické problémy. Tvrdí to studie, publikovaná v úterý 20. srpna v odborném časopise PLOS biology.

Nový výzkum naznačuje, že kromě fyzických dopadů může znečištěný vzduch způsobovat také psychické a neuropsychiatrické problémy. Tvrdí to studie, publikovaná v úterý 20. srpna v odborném časopise PLOS biology.

Vědci srovnávali výsledky obyvatel z nejméně a nejvíce znečištěných oblastí. Došli k závěru, že v místech s nejhorší kvalitou ovzduší byl o 6 % vyšší výskyt závažných depresí a o 27 % vyšší výskyt bipolární poruchy.

Vědci srovnávali výsledky obyvatel z nejméně a nejvíce znečištěných oblastí. Došli k závěru, že v místech s nejhorší kvalitou ovzduší byl o 6 % vyšší výskyt závažných depresí a o 27 % vyšší výskyt bipolární poruchy.

Vystavení špatné kvalitě ovzduší v raném dětství bylo spojeno se 148% zvýšením schizofrenie, 50% zvýšením výskytu vážných depresí a 162% zvýšením poruch osobnosti. To je jasnou ukázkou, jak se životní prostředí promítá do psychiky.

Vystavení špatné kvalitě ovzduší v raném dětství bylo spojeno se 148% zvýšením schizofrenie, 50% zvýšením výskytu vážných depresí a 162% zvýšením poruch osobnosti. To je jasnou ukázkou, jak se životní prostředí promítá do psychiky.

Autoři se domnívají, že mozek může být vystaven znečišťujícím látkám několika způsoby. Jednou z možností je jejich inhalace z nosu přímo do mozku. Ve hře je i nepřímá expozice, kdy znečišťující látky vstupují do plic.

Autoři se domnívají, že mozek může být vystaven znečišťujícím látkám několika způsoby. Jednou z možností je jejich inhalace z nosu přímo do mozku. Ve hře je i nepřímá expozice, kdy znečišťující látky vstupují do plic.

Doposud se hledání příčin zaměřovalo především na genetické dispozice, které sice hrají roli, ale nelze jim zabránit. Místo toho se odborníci mohou podívat na to, co můžeme napravit, a najít způsoby, jak lépe zacházet s lidmi, kteří žijí s těmito nemocemi.

Doposud se hledání příčin zaměřovalo především na genetické dispozice, které sice hrají roli, ale nelze jim zabránit. Místo toho se odborníci mohou podívat na to, co můžeme napravit, a najít způsoby, jak lépe zacházet s lidmi, kteří žijí s těmito nemocemi.

Vědci srovnávali výsledky obyvatel z nejméně a nejvíce znečištěných oblastí. Došli k závěru, že v místech s nejhorší kvalitou ovzduší byl o 6 % vyšší výskyt závažných depresí a o 27 % vyšší výskyt bipolární poruchy.
Vystavení špatné kvalitě ovzduší v raném dětství bylo spojeno se 148% zvýšením schizofrenie, 50% zvýšením výskytu vážných depresí a 162% zvýšením poruch osobnosti. To je jasnou ukázkou, jak se životní prostředí promítá do psychiky.
Autoři se domnívají, že mozek může být vystaven znečišťujícím látkám několika způsoby. Jednou z možností je jejich inhalace z nosu přímo do mozku. Ve hře je i nepřímá expozice, kdy znečišťující látky vstupují do plic.
Doposud se hledání příčin zaměřovalo především na genetické dispozice, které sice hrají roli, ale nelze jim zabránit. Místo toho se odborníci mohou podívat na to, co můžeme napravit, a najít způsoby, jak lépe zacházet s lidmi, kteří žijí s těmito nemocemi.
5
Fotogalerie

Horší vzduch, více domácího násilí. Spojitost je až nápadně vysoká, ale zatím nevíme proč

Tým badatelů z University of Colorado State University nalezl relativně silnou spojitost mezi znečištěním ovzduší a „agresivním chováním“. Přesná příčinná souvislost je však stále neznámá.

„Výsledky jsou fascinující a také děsivé,“ komentoval to jeden z autorů studie, odborník na atmosferickou vědu Jeff Pierce. „Pokud je ovzduší více znečištěné, pak tento konkrétní druh trestné činnosti – zejména domácí násilí – poměrně výrazně narůstá“.

Vědci k tomuto závěru dospěli na základě analýzy údajů o spáchaných zločinech (od FBI), míře znečištění ovzduší v posledních pěti letech (od americké vlády) a přírodních požárech (od National Oceanic and Atmospheric Administration).

Větší znečištění, větší agresivita

Z výsledků plyne, že nárůst znečištění ovzduší o 10 mikrogramů na metr krychlový je korelován s 1,4% nárůstem případů napadení, přičemž ke dvěma třetinám z nich dochází v domácnostech.

Nutno podotknout, že na jiné typy trestné činnosti neměl tento nárůst žádný statisticky významný vliv.  „Mluvíme tu o zločinech, které nutně nemusí být ani fyzické – napadnout někoho můžete i verbálně,“ uvedl Jeffův spolupracovník Jude Bayham.

„Pointa je, že když jste vystaveni většímu znečištění, stanete se marginálně agresivnějšími, takže ty hádky – určité věci, které by nemusely eskalovat – eskalují,“ dodal. Co konkrétně je ale příčinou zvýšení agrese při větším znečistění, se zatím neví. 

Určitě si přečtěte

Články odjinud