V americkém postapokalyptickém televizním seriálu HBO The Last of Us z letošního roku (na ČSFD má hodnocení 80 %) se lidstvo řítí do záhuby, když většinu lidí usmrtí houbová, respektive plísňová infekce mozku. Může se to zdát přitažené za vlasy, ale houby skutečně mohou infikovat a infikují lidské mozky, uvádí na webu The Conversation vědec v oblasti neuroinfekcí Rachael Dangarembizi z Univerzity v Kapském Městě.
Dangarembizi je neurobiolog, který se již 10 let zabývá infekcemi mozku. Byl členem týmu, který nedávno publikoval práci o výskytu houbových infekcí v Africe, zejména v subsaharské části. Spolu s kolegy došli k závěru, že Afrika trpí tichou, ale finančně nákladnou epidemií infekcí způsobovaných houbami.
„Houby se vyskytují všude v našem prostředí: ve vzduchu, v půdě, v rozkládajícím se rostlinném materiálu, na naší kůži, a dokonce i ve střevech jako součást naší přirozené flóry.“ konstatuje Dangarembizi. Dodává, že mikroskopické houby způsobující nemoci mohou napadat různé části těla a vést k řadě příznaků a zdravotních problémů. Houbové infekce se každoročně podílejí na přibližně 1,5 milionu úmrtí.
Co jsou houbové infekce?
Po většinu historie lidstva plísňové infekce nepředstavovaly vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Je to především proto, že většina hub nedokáže přežít teplotu 37 °C. Klimatické změny a další environmentální tlaky však vedly ke vzniku druhů hub, které jsou schopné přežít i při teplotách lidského těla.
I v takových případech je náš imunitní systém poměrně schopný bojovat proti těmto infekcím – například dokáže vytvořit lokální kyselé prostředí, omezit dostupnost mikroživin či uvolňovat antimikrobiální látky.
Pokud je však imunitní systém oslaben, jsou houby schopny se imunitní ochraně organismu vyhnout a uniknout tak odhalení. Mohou vytvářet bioaktivní látky, které jim pomáhají vyhnout se imunitní reakci hostitele, nebo se jí přizpůsobit. Některé z nich se přizpůsobují tak, aby přežily v nehostinném prostředí s nízkým obsahem živin a kyslíku.
Lidé s oslabenou imunitou jsou tak výrazně více ohroženi vznikem závažných nebo život ohrožujících infekčních onemocnění. Na Afriku připadá 67 % celosvětové zátěže způsobené virem HIV a oportunní (tj. vyčkávající na oslabení jedince) houbová onemocnění jsou zde na vzestupu.
Několik příkladů
Jedním z příkladů oportunních plísňových onemocnění je kryptokokální meningitida – zánět mozkových blan způsobený kvasinkou druhu Cryptococcus neoformans – která se objevila s pandemií HIV na konci 80. let minulého století. V současné době se subsaharská Afrika podílí přibližně na 73 % všech celosvětových případů a úmrtí způsobených touto nemocí.
Houbový mikroorganismus, který kryptokokální meningitidu způsobuje, se vyskytuje v půdě a ptačím trusu. K nákaze dochází vdechnutím spor. Následuje rozvoj plicní infekce a později smrtelná infekce mozku. Kryptokokální meningitida je hlavní příčinou zánětu mozkových blan u dospělých v subsaharské Africe a je spojena s téměř 20 % všech úmrtí souvisejících s AIDS.
Účinná léčba je pro většinu postižených cenově nedostupná. Náklady se pohybují mezi 1 400 až 2 500 americkými dolary (cca 30 až 53 tisíci korunami) na pacienta za celou dvoutýdenní antimykotickou léčbu. Vývoji levnějších léků brání omezené porozumění tomu, jak houba způsobuje tak extrémní poškození mozku.
Dalším příkladem oportunního houbového onemocnění souvisejícího s HIV je pneumonie způsobovaná všudypřítomnou, vzduchem přenosnou parazitickou houbou Pneumocystis jirovecii, která se přenáší z člověka na člověka.
Tato houba sice nezpůsobuje téměř žádné potíže lidem se zdravým imunitním systémem, ale ti fungují jako rezervoár a předávají infekci osobám se slabým imunitním systémem, u kterých se mohou objevit závažné příznaky včetně horečky, suchého kašle a potíží s dýcháním.
Diagnostika této pneumonie je nákladná a vyžaduje dobře vybavenou laboratoř. V chudých městských a venkovských zdravotnických zařízeních v Africe to bývá velký problém. Houbu Pneumocystis jirovecii je navíc velmi obtížné kultivovat, což omezuje její diagnostiku a další výzkum.
Rostoucí zátěž
Rachael Dangarembizi spolu s kolegy ve své práci uvedli různé faktory, které způsobují vznik a opětovný výskyt houbových hrozeb. Patří mezi ně změna klimatu, šíření imunosupresivních onemocnění, ale i pokroky v medicíně, jako jsou transplantace orgánů (kdy je imunitní systém potlačován, aby se minimalizovalo odmítnutí), používání imunosupresiv k léčbě zánětlivých onemocnění a nadměrné používání antibiotik.
Zdá se, že celosvětovou zátěž houbovými infekcemi ještě zhoršila pandemie onemocnění covid-19. Nedávné studie například ukázaly, že lidé, kteří prodělali infekci covidem-19 a uzdravili se, jsou náchylní k infekci houbou zvanou mukormykóza, známou také jako černá houba.
Predispozičními faktory pro infekci mukormykózou jsou poškození plic způsobené onemocněním covid-19, vysoká hladina cukru v krvi a steroidy, které se často používají k léčbě. Při omezené schopnosti likvidovat spory hub a snížené imunitní reakci kvůli steroidům může houba proniknout do dutin a obličejových kostí, a nakonec se přesunout do mozku, kde způsobí zánět.
Ale copak nemáme antimykotika?
Většina populace postižené plísňovými infekcemi žije na venkově nebo v chudých městských oblastech. Kvůli špatně financovaným a přetíženým systémům zdravotní péče není mnoho afrických zemí na boj s houbovými infekcemi dostatečně připraveno.
Kromě toho některá antimykotika doporučovaná WHO – například flucytosin – nejsou ve většině afrických zemí k dispozici. Místo nich se často používají neúčinné, a dokonce poměrně toxické léky. Rostoucí hrozbou je také výskyt kmenů hub rezistentních vůči lékům. Velké obavy vzbuzuje zejména nárůst multirezistentních druhů rodů Candida a Aspergillus.
Houbové hrozby prokazatelně pomalu ale jistě zvyšují tlak na přetížené zdravotnické systémy s omezeným arzenálem léčebných možností. Řešení nedostatků v diagnostice a léčbě houbových infekcí teď leží zejména na bedrech vědců, politiků a vlád.