Mozek

Hráli jste si v mládí s Pokémony? Váš mozek se liší od ostatních lidí

Už za pár dní se do kin dostane nový film Detective Pikachu, který přenese slavné japonské postavičky Pokémony do živého prostředí. Až se na něj podíváte, dost možná se vám u toho zaktivuje specifická část mozku, která u ostatních lidí zůstane klidná. 

Stane se tak, pokud jsme si v mládí s Pokémony intenzivně hráli. Vědci ze Stanfordské univerzity totiž zjistili, že fanouškům se v mozku vytvořila unikátní skupina buněk, která reaguje, pokud před sebou uvidí některé z Pokémonů. Nachází se v oblasti za ušima nazývající se oktipitotemporální sulcus.

Již dlouho je známo, že lidé mají v mozku specifická místa pro rozpoznávání nejrůznějších tváří, slov, čísel a dalších skupin objektů. Velké skupiny lidí mají tyto regiony často na stejných místech. Lékařská fakulta Harvardovy univerzity nedávno odhalila, že aby se tato místa v mozku vytvořila, podněty musí přijít v útlém věku. Tedy alespoň u opic.

Vědci ve Stanfordu tehdy začali přemýšlet, zda to platí i pro lidi. Hledali skupinu osob, na kterých by to mohli otestovat a fanoušci Pokémonů se ukázali jako ideální - postavičky jsou naprosto unikátní a většina lidí s nimi přišla do kontaktu v mládí. 

Experimentu se účastnilo 11 expertů na Pokémony (velcí fanoušci, kteří hry s nimi hráli prakticky od narození) a 11 osob, které je znají jen povrchně. Hypotéza se rychle potvrdila, u expertů se konkrétní oblast mozku při pohledu na Pikachua a Bulbasaura chovala jinak, než u druhé skupiny. 

Zjištění také potvrdilo teorii, že vystavování se podnětům v dětství je extrémně důležité pro tvorbu konkrétních regionů v mozku a že orgán se mění při exponenciálním učení. Pokud byste si tedy chtěli shluk buněk věnovaný Pokémonům vytvořit až v dospělosti, pravděpodobně se vám to nepovede. I tak si ale film Detective Pikachu můžete užít. 

Diskuze (19) Další článek: Logitech „ustřihl“ legendě kabel a představil novou bezdrátovou herní myš G502 LIGHTSPEED

Témata článku: Výzkum, Mozek, Postavička, Stanford, Pokémon, Buňka, Stanfordská univerzita, Harvardovy, JST, Ostatní člověk, Mládí, Harvardovy univerzita


Určitě si přečtěte

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

** Bezdrátové myši řídí čip od Nordic Semiconductors ** Jeho rádiové vysílače si před lety oblíbila i komunita kutilů ** Dnes si je vyzkoušíme v praxi

Jakub Čížek | 9

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

** Kolem baterií a akumulátorů koluje řada mýtů, nepravd a polopravd ** Dnes vám devět z nich zkusíme vyvrátit na základě faktů ** Většina z nich totiž neplatí pro moderní lithiové baterie

Karel Kilián, David Polesný | 102

České Rajče je stále plné dětských nahotin. Student pomocí A.I. analyzoval miliony fotek

České Rajče je stále plné dětských nahotin. Student pomocí A.I. analyzoval miliony fotek

** Rajče.net má odjakživa problémy s choulostivými fotkami dětí ** Student zlínské univerzity analyzoval jeho katalog ** Neuronová síť doposud prozkoumala 6 milionů snímků

Jakub Čížek | 73

Wi-Fi 6 konečně začíná dostávat smysl. Poradíme, jak ji využít

Wi-Fi 6 konečně začíná dostávat smysl. Poradíme, jak ji využít

** Na trh míří první levné Wi-Fi 6 routery ** Nabídka zařízení, zejména notebooků, každý den roste ** Poradíme, jak nejlépe přejít s domácností na Wi-Fi 6

Tomáš Holčík | 30