Vesmír | Dalekohledy

Hubbleho dalekohled nasnímal galaxii D100, která krvácí do kupy galaxií

  • Hubbleho vesmírný dalekohled se nedávno zaměřil na galaxii D100
  • Ta se zvolna „řítí“ do centra této kupy galaxií a přitom ztrácí hmotu
  • Na Hubbleho snímku to vypadá, jako by galaxie krvácela

Ve vzdálenosti asi 320 milionů světelných let od Země se nalézá Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky (Coma Cluster). Vidíme ji v místech severního pólu Mléčné dráhy a je to úchvatný pohled. Tato kupa zahrnuje přes 1000 rozmanitých galaxií a představuje jednu z oblastí, kde je nejvyšší hustota galaxií ve známém vesmíru.

Hubbleho vesmírný dalekohled se nedávno zaměřil na jednu z galaxií Kupy galaxií ve Vlasech Bereniky, která nese označení D100. Tato galaxie si získala pozornost Williama Cramera z Yale a jeho spolupracovníků, protože se zvolna „řítí“ do centra této kupy galaxií a přitom ztrácí hmotu. Na Hubbleho snímku to vypadá, jako by galaxie krvácela směrem do centra kupy.

Galaxie D100 tímto způsobem přichází o svůj materiál. Je to cenné galaktické „palivo“, z něhož vznikají nové hvězdy. Díky tomu galaxie vlastně předčasně stárne. Samotné krvácení, tedy proud materiálu, má podobu úzce vymezeného rudého „ocasu“.

Jeho tvar přitom určují gravitační síly a tlaky, stejně jako tvorba nových hvězd, ke které v tomto „ocasu“ dochází. V rudém proudu hmoty je malá oblast jasně modré barvy. Tam nedávno vzniklo asi 200 tisíc nových hvězd.

Jde o extrémní případ

Cramer podotýká, že krvácení galaxie D100 představuje extrémní případ procesu, který je jinak ve velkých kupách galaxií běžný. Podobným ztrácením hmoty se ze „zdravých“ spirálních galaxií s tvorbou nových hvězd, jako je třeba naše Mléčná dráha, stávají rudě zbarvené „mrtvé“ galaxie. Zmizí jim spirální ramena a nezůstane v nich žádný plyn a prach, ze kterého by mohly vznikat nové hvězdy.

Proces krvácení galaxie D100 začal asi před 300 miliony let. Dnes je tento proud materiálu výjimečně zřetelně tvarovaný, pravidelný a tenký. Pro vědce to bylo překvapivé, protože takový proud příliš neodpovídá počítačovým simulacím.

Zdá se, že se na utváření proudu také významně podílejí nezměrná magnetická pole v mezigalaktickém prostoru. Vesmírné krvácení se táhne se do vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let, což odpovídá asi dvojnásobku průměru Mléčné dráhy, přitom je ale tento proud široký jen asi 7 tisíc let.

Diskuze (7) Další článek: Tesla je stále zisková, zrychluje výrobu a zvyšuje marže

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Astronomie, Dalekohledy, Vesmírný dalekohled, Hmota, Krvácení, Dalekohled, Nová hvězda, Mléčná dráha, Světelný rok, Proud, Extrémní případ