Střední věk, tedy období mezi čtyřicítkou a padesátkou, je pro zdraví jakýmsi bodem zlomu. Právě v této dekádě začíná tělo ztrácet svou „metabolickou shovívavost“ – zhoršuje se schopnost vyrovnávat se s nezdravými návyky, klesá svalová hmota a přibývá tuk, zejména v oblasti břicha. To vše zvyšuje riziko chronických onemocnění a urychluje proces stárnutí.
Nová rozsáhlá studie vedená finským geriatrem Timem Strandbergem sledovala přes 23 tisíc Evropanů ze tří velkých kohort po dobu až 35 let a její výsledky přináší jasný vzkaz. I relativně mírné, ale trvalé zhubnutí ve středním věku snižuje riziko rozvoje chronických nemocí o 48 % a riziko úmrtí o 19 %.
Stačí dostat BMI pod 25
Účastníci, kteří dokázali zredukovat svou tělesnou hmotnost z nadváhy (ve studii se primárně pracuje s hranicí BMI 25) na zdravé hodnoty, byli ve stáří zdravější a žili déle než ti, kteří zůstali v nadváze či obezitě, a to i přesto, že průměrný úbytek činil pouhých 6,5 % tělesné hmotnosti – tedy zhruba 5,85 kg u osoby vážící 90 kg.
Úbytek hmotnosti v polovině života, výskyt chronických onemocnění a úmrtnost ze všech příčin
Zásadní je, že těchto výsledků bylo dosaženo bez operací nebo léků: pouze úpravou stravy a zvýšením pohybu. Zlepšení se neomezilo jen na prevenci diabetu, ale zahrnovalo i nižší výskyt infarktu, mrtvice, některých typů rakovin, astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci.
Pozitivní efekt se však projevil až po mnoha letech, což je důležitá zpráva pro všechny, kdo čekají rychlé výsledky – trpělivost se v tomto případě vyplácí. Obdobný vzorec se ukázal i v čínské studii Da Qing, kde benefity vypluly na povrch až po 24 až 30 letech.
Je zajímavé, že většina těch, kteří zhubli, si svou hmotnost udržela trvale a jejich fyzická aktivita byla stabilnější než u těch, kteří setrvali v pásmu nadváhy nebo obezity. Klesl jim krevní tlak i cholesterol. To naznačuje, že klíčem není ani tak samotný úbytek kilogramů, jako spíš trvalá změna životních návyků.
Investice do zdraví má nejvyšší návratnost
Výzkum zároveň ukazuje, že záleží i na cestě, kterou k úbytku hmotnosti zvolíme. Řízené snižování hmotnosti přináší zdravotní benefity, zatímco nevysvětlitelný úbytek váhy po čtyřicítce může signalizovat onkologické nebo metabolické onemocnění a měl by být vždy vyšetřen lékařem. Důležité je také vyhnout se „jo-jo efektu“ – tedy opakovanému kolísání váhy, které může naopak zvýšit riziko kardiovaskulárních komplikací.
Hubnutí po čtyřicítce má svá úskalí: s věkem se přirozeně ztrácí svalová hmota a klesá hustota kostí. Proto je nezbytné spojit omezení kalorií s dostatečným příjmem bílkovin a pravidelným silovým tréninkem. Klíčem k udržitelnému úspěchu je výživově bohatá strava a pohyb. Užitečným pomocníkem mohou být moderní technologie, od mobilních aplikací po digitální kouče, nicméně základem jsou každodenní návyky.
Z pohledu dlouhověkosti a kvality života se ukazuje, že investice do zdraví ve středním věku má nejvyšší návratnost. Lepší metabolické zdraví, nižší zánět v těle, zdravější mozek a menší riziko demence – to vše jsou bonusy, které přináší zdravá hmotnost. Ať už je člověku čtyřicet nebo padesát, nikdy není pozdě začít. Důležitý je směr, nikoli rychlost a každý krok k lepší váze je krokem k delšímu a kvalitnějšímu životu.
V závěru je důležité upozornit na jedno metodologické omezení, které ovlivňuje interpretaci výsledků: všechna data pocházela z kohort tvořených převážně bílými Evropany. To znamená, že i když jsou zjištěné souvislosti mezi redukcí hmotnosti ve středním věku a dlouhodobým zdravím velmi silné, nemusí se automaticky vztahovat na jiné etnické skupiny s odlišnými genetickými, metabolickými a sociálními charakteristikami.