V souvislosti s produktivitou v práci můžete narazit na pojem „flow“ – stav, kdy je člověk naprosto ponořený do činnosti, kterou vykonává, a okolní svět pro něj přestává existovat. Věděli jste ale, že tento pocit souvisí nejen s našimi dovednostmi a náročností úkolu, ale i s tělesným stavem? Vědecké studie ukazují, že dosažení tohoto stavu může ovlivnit fyziologická úroveň stresu a hudba, kterou posloucháme.
Podle studie Corinny Peifer a jejích kolegů existuje úzký vztah mezi stresem a dosažením flow. Možná poněkud překvapivě však nejde o lineární vztah. Příliš vysoká úroveň stresu totiž flow potlačuje, ale ani velmi nízký stres není v tomto směru ideální.
Ideální je střední stres
Nejlepších výsledků dosahujeme při střední úrovni stresu. Tuto souvislost lze graficky vyjádřit pomocí převrácené U-křivky. Pokud je fyziologická aktivace příliš nízká (nuda), pak nemáme dostatek motivace, abychom se do úkolu skutečně ponořili. Naopak při vysoké aktivaci (stresu) nás zahlcují úzkostné myšlenky a tlak na výkon, což nám brání v dosažení flow.
Důvodem je skutečnost, že autonomní nervový systém má dvě hlavní složky: sympatický a parasympatický nervový systém. Sympatický systém připravuje tělo na akci (například během stresových situací), zatímco parasympatický systém působí opačně a zajišťuje regeneraci a uklidnění.
Výzkum Corinny Peifer ukázal, že při dosažení flow jsou obě tyto části nervového systému aktivovány současně. To znamená, že nás povzbuzuje mírná úroveň stresu, ale díky aktivaci parasympatického systému jsme současně s tím schopni zůstat klidní a soustředění.
Hudba podporuje, nebo ruší?
Stejně jako stres má na naši produktivitu a schopnost dosáhnout flow vliv i hudba. Někteří lidé přísahají, že by bez hudby nebyli schopni pracovat, zatímco jiní ji považují za rozptylující element. Podle výzkumu, který provedla Anna Fiveash, je klíčem k pochopení tohoto jevu naše osobnost.
Introverti mívají přirozeně vyšší hladinu vnitřní stimulace, takže poslech hudby může jejich produktivitu snížit. Naopak extroverti potřebují více vnějších stimulů, aby dosáhli optimální úrovně koncentrace, a právě pro ně může být hudba přínosem.
Důležitým faktorem je i druh vykonávaného úkolu. Pokud se jedná o monotónní nebo manuální činnost, může hudba pomoci udržet motivaci a zlepšit výkon. Naopak u složitějších úkolů, které vyžadují hluboké soustředění, může být hudba, zvláště ta s texty, rušivým faktorem. Pokud tedy potřebujete psát nebo číst, je lepší sáhnout po klidné, instrumentální hudbě, která nebude narušovat váš myšlenkový tok.
V rámci výběru hudby je důležité dbát na její druh. Studie ukazují, že rychlá a hlasitá hudba může snížit schopnost plnit složité úkoly, zatímco klidná a pomalá hudba má naopak pozitivní vliv na paměť a koncentraci. Zajímavé také je, že hudba, kterou máme rádi a která nám přináší radost, může mít motivující účinek a zlepšovat naši pracovní výkonnost.
Hudba bez textu, zejména klasická nebo instrumentální, je podle několika studií považována za ideální prostředek pro zlepšení kognitivního výkonu, protože neruší při soustředění na složité úkoly a může podpořit lepší paměť a koncentraci.
Hudba pomáhá zvládat stres
Kromě zlepšení produktivity může hudba také pomoci zvládnout stres. Výzkum ukazuje, že hudba má významný vliv na naše nálady a úroveň úzkosti. Například pacienti, kteří před operačními zákroky poslouchali klidnou hudbu, vykazovali nižší úroveň úzkosti než ti, kteří poslouchali heavy metal nebo techno. Takže pokud se cítíte pod tlakem, možná stojí za to vyzkoušet k uklidnění relaxační hudbu.
Další zajímavou možností je poslech hudby před náročným úkolem. Studie naznačují, že hudba může zlepšit naše kognitivní schopnosti a motivaci ještě předtím, než se pustíme do práce. Takže pokud se chystáte na složitý úkol, může být dobré si nejprve poslechnout oblíbenou skladbu, která vás nabudí a naladí na práci.
Závěrem zbývá dodat, že některé studie naznačují, že při provádění složitých úkolů, jako je například studium nebo psaní, může být ticho často efektivnější než hudba. Tento jev je obzvláště výrazný u introvertů, kteří mají přirozeně vyšší úroveň vnitřní stimulace.
Zdroje: sciencedirect.com, theconversation.com, cultivatedmanagement.com, forbes.com.