Po rušném dni si spousta lidí pustí před spaním svou oblíbenou muziku. Doufají, že se uvolní a bude se jim líp usínat. Tým psychologů a neurologů vedený Michaelem Scullinem z Baylor College v texaském Waco ale ve studii publikované ve vědeckém časopise Psychological Science dokazuje, že je to mylná představa. Naopak, hudba před spaním je receptem na obtížnější usínání a horší kvalitu spánku.
Všichni známe z vlastní zkušenosti, že občas se nám nějaká melodie „zahnízdí“ v hlavě a my si ji pak v mysli „přehráváme“ stále dokola. Většinou k tomu dochází ve stavu plné bdělosti. Scullin zjistil, že podobně se nám může „zažrat do mozku“ i melodie poslouchaná při usínání. Ta nám pak „cykluje“ i ve spícím mozku.
„Náš mozek pokračuje ve zpracování zvuků hudby, i když už žádnou neslyšíme. Zjevně to platí, i když spíme,“ konstatuje Scullin. „Všeho moc škodí. A někdy může být příliš i hudby. Čím víc ji posloucháte, tím je pravděpodobnější je, že se vám hudba uhnízdí hlavě a nezmizí ani poté, co usnete. Pokud k tomu dojde, váš spánek tím vážně utrpí.“
Scullin a jeho spolupracovníci zjistili, že lidé, kterým uvízne hudba v mysli i v době, kdy usínají, čelí šestkrát vyššímu riziku vážných poruch spánku. Poslech instrumentálních skladeb je z toho hlediska rizikovější než poslech písniček.
Hity v hlavě ruší spánek
Studie publikovaná v Psychological Science se opírala o velmi důkladné experimenty. Na základě průzkumu mezi více než dvěma stovkami lidí vědci vybrali padesátku dobrovolníků, které pak podrobili testům ve specializované spánkové laboratoři. Pokusili se jim do hlavy „nasadit“ chytlavou melodii a následně sledovali, jak se to projeví na kvalitě spánku.
Vědci pouštěli dobrovolníkům před spaním např. Taylor Swiftovou s písní „Shake It Off“, Carly Rae Jepsenovou a její „Call Me Maybe“ nebo hit kapely Journey „Don't Stop Believin´“. Dobrovolníci poslouchali skladby buď v originální zpívané verzi nebo v orchestrální úpravě a následně referovali, zda se jim skladba „uchytila v hlavě“ nebo ne.
Sledování kvality spánku jasně ukázalo, že lidé, kterým se melodie „zacyklila“ v mysli, usínali s většími obtížemi, častěji se budili a narůstal u nich podíl lehkého spánku na úkor spánku hlubokého.
Vědci dobrovolníkům natočili EEG a z těchto záznamů pak hodnotili průběh procesů spojených s ukládáním informací do dlouhodobé paměti. U lidí, kterým melodie „zalezla do mozku“ před usnutím, pozorovali i ve spánku výraznou aktivaci paměťových center spojených se sluchovými centry.
To je stejný stav, jaký se projevuje ve stavu bdělosti u lidí, kterým uvízla v mysli chytlavá melodie. Nebylo tedy pochyb o tom, že spánek chytlavou melodii z mozku nevypudí.
„Panuje přesvědčení, že poslech hudby před spaním přispívá ke kvalitnějšímu spánku. My jsme ale zjistili, že čím víc lidé poslouchají před spánkem muziku, tím hůře pak spí. Instrumentální skladby jsou v tomto ohledu dvakrát rizikovější,“ shrnuje výsledky studie Michael Scullin.
Výsledky studie jsou v přímém rozporu s doporučeními hudby jako zklidňujícího prostředku, který usnadňuje usínání a zkvalitňuje spánek. Tato doporučení vycházejí v drtivé většině z výsledků studií, kdy lidé sami subjektivně hodnotí svůj spánek. Studie Scullinova týmu se však opírá o objektivní měření.
Jak usínat
Ze studie vyvozuje Michael Scullin několik praktických závěrů:
- S poslechem hudby bychom to neměli přehánět. Všeho moc škodí.
- Pokud se nám stane, že nám nějaká chytlavá melodie „vlezla do hlavy“, měli bychom si od poslechu muziky na nějakou dobu odpočinout.
- Velmi dobrým prostředkem na zahnání melodie uvízlé v mysli je přechod k aktivitě, která vyžaduje hlubší soustředění.
- Důležité je načasování poslechu. Snažte se vyhnout poslechu hudby před usnutím.
Lidský mozek je navyklý propojovat události a dávat si je do souvislosti. Hledá příčiny a následky a také si vytváří reflexy. Při poslechu hudby před spaním to s sebou nese jistá rizika.
„Pokud usínáte v posteli s puštěnou hudbou, může se vám stát, že se vám melodie vetřou do mysli nikoli poslechem ale už tím, že si lehnete do postele. Bez toho, že byste museli poslouchat jakoukoli muziku,“ varuje Michael Scullin před možností, že nám „zacyklená“ hudba naruší spánek, i když si ji před usínáním vůbec nebudeme pouštět.
A co bychom tedy měli podle amerického psychologa z Baylor College před usnutím podnikat? Michael Scullin doporučuje následující: „Věnujete pět až deset minut tomu, že si promyslíte, co musíte nebo chcete udělat příští den a sepíšete si seznam těchto úkolů na papír.“
K čemu je to dobré? V jiné studii Scullin prokázal, že sepsáním úkolů před spaním zbavíme mozek podvědomých obav z toho, jaká překvapení nám chystá další den. Díky tomu pak snáze usneme a lépe spíme.
Foto: Daniel Foster, CC BY-NC-SA 2.0
