Oživeno 19:10 | Zhruba hodinu po startu se sonda Europa Clipper odpojila a NASA dalších několik minut netrpělivě čekala na rádiové potvrzení, že je v pořádku a komunikuje skrze síť obřích parabol pro spojení se vzdálenými tělesy ve vesmíru (Deep Space Network).
Finální odpojení Europa Clipper a netrpělivé čekání, dokud se sonda neozve skrze síť DSN. To je ten patrný vzor v rádiovém spektru na třetím obrázku
Oživeno 18:12 | Start se podařil a během čtyř minut bylo v podstatě hotovo. Nejprve se odpojily postranní pomocné rakety, poté se odpoutal druhý stupeň rakety se samotnou sondou.
Start, odpojení boosterů a druhého stupně se sondou Europa Clipper
Včera jsme si mohli užít v pořadí už pátý testovací let největší rakety všech dob, no a dnes se o slovo hlásí jen o něco menší Falcon Heavy.
Krátce po šesté odpolední totiž odstartovala jedna z nejdůležitějších misí desetiletí Europa Clipper. Falcon Heavy nese na palubě největší meziplanetární sondu současnosti – hledače života, který zamíří ke stejnojmennému měsíci Jupiteru.
Sledujte živý přenos v češtině:
- Kdy: 14. října, 18:06 našeho času
- Kde: Mys Canaveral, rampa LC-39A
- Raketa: Falcon Heavy Block 5 (Jádro: B1089, Boční: B1064, B1065)
Falcon Heavy měl původně letět už v pátek, plány NASA ale nakonec zhatil hurikán Milton, který minulý týden pustošil Floridu a silné nárazy větru potrápily i Kennedyho vesmírné středisko na jižním cípu poloostrova.
K cíli dorazí až v roce 2030
Obrovská není pouze raketa, ale i samotná sonda. Je šest metrů vysoká a při letu k Jupiteru se o přísun energie postarají 600W solární panely s úctyhodnou délkou 22 metrů.
Sonda měří šest metrů a s roztaženými 600W solárními panely dvaadvacet
Europa Clipper k letu využije přitažlivou sílu Marsu, který mine v únoru příštího roku a nechá se odmrštit na eliptickou dráhu okolo Slunce. Bude to opravdu dlouhá cesta, na které se sonda ještě vrátí relativně blízko k Zemi, elipsa se ale poté protáhne, až Clippera konečně zachytí Jupiter. Stane se tak za necelých šest let – na jaře roku 2030.
Pokud by mohl být někde život, tak na Europě
Měsíc Europa fascinuje vědce už odpradávna. Není divu, jeho slabá atmosféra totiž obsahuje kyslík a povrch tvoří ledová a hladká krusta s minimem kráterů. Proto mnozí spekulují, že by se pod ledem mohl nacházet rozsáhlý oceán, který v tekutém stavu udržují mocné slapové síly Jupiteru.
Ledový povrch Europy plný prasklin, jak jej v 90. letech vyfotografovala mise Galileo
Ti nejodvážnější se dokonce domnívají, že jestli by mohl být ve sluneční soustavě ještě někde primitivní život, oceán Europy chráněný před okolními vlivy masou ledu je téměř ideální kandidát.
Úkoly: Zjistit potenciální obyvatelnost měsíce
Europa Clipper má proto za úkol v sérii průletu podrobně prozkoumat měsíc, zjistit, jestli by mohl být obyvatelný a připravit půdu pro další misi, která by už na povrch vysadila rovera – robotické vozítko po vzoru těch, které známe z Marsu. Toho se ale dočkáme nejdříve až někdy ve třicátých letech.
Podle nejoptimističtějších výhledů by už tou dobou mohly stát na našem vlastním Měsíci první maličké základny – habitaty –, jejichž posádka bude zkoumat možnosti výroby vodíkového paliva z měsíčního ledu.
Vědci doufají, že se pod ochrannou ledovou krustou nachází tekutý oceán
Pokud by se to podařilo, lety ke vzdáleným planetám by mohly být mnohem levnější, dnes totiž musíme veškeré palivo vynášet přímo ze zemského povrchu, což je při zdejší šestinásobné gravitaci oproti Měsíci energeticky extrémně náročné.