Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Sonda měří šest metrů a s roztaženými 600W solárními panely dvaadvacet Foto/ilustrace: NASA

Sonda měří šest metrů a s roztaženými 600W solárními panely dvaadvacet | Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Start Falcon Heavy s misí Europa Clipper

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper | Foto/ilustrace: NASA

Ledový povrch Europy plný prasklin, jak jej v 90. letech vyfotografovala mise Galileo Foto/ilustrace: NASA

Ledový povrch Europy plný prasklin, jak jej v 90. letech vyfotografovala mise Galileo | Foto/ilustrace: NASA

Vědci doufají, že se pod ochrannou ledovou krustou nachází tekutý oceán Foto/ilustrace: NASA

Vědci doufají, že se pod ochrannou ledovou krustou nachází tekutý oceán | Foto/ilustrace: NASA

Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA
Europa Clipper Foto/ilustrace: NASA
15
Fotogalerie

Včera Starship, dnes Falcon Heavy. Z Floridy odstartoval obří hledač života Europa Clipper

Oživeno 19:10 | Zhruba hodinu po startu se sonda Europa Clipper odpojila a NASA dalších několik minut netrpělivě čekala na rádiové potvrzení, že je v pořádku a komunikuje skrze síť obřích parabol pro spojení se vzdálenými tělesy ve vesmíru (Deep Space Network).

2024-10-14 19 10 32.png2024-10-14 19 11 33.png2024-10-14 19 14 35.png
Finální odpojení Europa Clipper a netrpělivé čekání, dokud se sonda neozve skrze síť DSN. To je ten patrný vzor v rádiovém spektru na třetím obrázku

Oživeno 18:12 | Start se podařil a během čtyř minut bylo v podstatě hotovo. Nejprve se odpojily postranní pomocné rakety, poté se odpoutal druhý stupeň rakety se samotnou sondou.

2024-10-14 18 07 05.png2024-10-14 18 10 13.png2024-10-14 18 11 49.png
Start, odpojení boosterů a druhého stupně se sondou Europa Clipper

Včera jsme si mohli užít v pořadí už pátý testovací let největší rakety všech dob, no a dnes se o slovo hlásí jen o něco menší Falcon Heavy.

Krátce po šesté odpolední totiž odstartovala jedna z nejdůležitějších misí desetiletí Europa Clipper. Falcon Heavy nese na palubě největší meziplanetární sondu současnostihledače života, který zamíří ke stejnojmennému měsíci Jupiteru.

Sledujte živý přenos v češtině:

  • Kdy: 14. října, 18:06 našeho času
  • Kde: Mys Canaveral, rampa LC-39A
  • Raketa: Falcon Heavy Block 5 (Jádro: B1089, Boční: B1064, B1065)

Falcon Heavy měl původně letět už v pátek, plány NASA ale nakonec zhatil hurikán Milton, který minulý týden pustošil Floridu a silné nárazy větru potrápily i Kennedyho vesmírné středisko na jižním cípu poloostrova.

K cíli dorazí až v roce 2030

Obrovská není pouze raketa, ale i samotná sonda. Je šest metrů vysoká a při letu k Jupiteru se o přísun energie postarají 600W solární panely s úctyhodnou délkou 22 metrů.

dadcc58a-c894-4b6b-a38b-97bfeeeb3142
Sonda měří šest metrů a s roztaženými 600W solárními panely dvaadvacet

Europa Clipper k letu využije přitažlivou sílu Marsu, který mine v únoru příštího roku a nechá se odmrštit na eliptickou dráhu okolo Slunce. Bude to opravdu dlouhá cesta, na které se sonda ještě vrátí relativně blízko k Zemi, elipsa se ale poté protáhne, až Clippera konečně zachytí Jupiter. Stane se tak za necelých šest let – na jaře roku 2030.

Podívejte se na interaktivní 3D model sondy Europa Clipper

Pokud by mohl být někde život, tak na Europě

Měsíc Europa fascinuje vědce už odpradávna. Není divu, jeho slabá atmosféra totiž obsahuje kyslík a povrch tvoří ledová a hladká krusta s minimem kráterů. Proto mnozí spekulují, že by se pod ledem mohl nacházet rozsáhlý oceán, který v tekutém stavu udržují mocné slapové síly Jupiteru.

 
44f2d721-487d-443b-b7d3-bb4d8137e47d
Ledový povrch Europy plný prasklin, jak jej v 90. letech vyfotografovala mise Galileo

Ti nejodvážnější se dokonce domnívají, že jestli by mohl být ve sluneční soustavě ještě někde primitivní život, oceán Europy chráněný před okolními vlivy masou ledu je téměř ideální kandidát.

Úkoly: Zjistit potenciální obyvatelnost měsíce

Europa Clipper má proto za úkol v sérii průletu podrobně prozkoumat měsíc, zjistit, jestli by mohl být obyvatelný a připravit půdu pro další misi, která by už na povrch vysadila rovera – robotické vozítko po vzoru těch, které známe z Marsu. Toho se ale dočkáme nejdříve až někdy ve třicátých letech.

Podle nejoptimističtějších výhledů by už tou dobou mohly stát na našem vlastním Měsíci první maličké základny – habitaty –, jejichž posádka bude zkoumat možnosti výroby vodíkového paliva z měsíčního ledu.

d8d0cb64-a5df-4206-87c7-5fb032c8d78f
Vědci doufají, že se pod ochrannou ledovou krustou nachází tekutý oceán

Pokud by se to podařilo, lety ke vzdáleným planetám by mohly být mnohem levnější, dnes totiž musíme veškeré palivo vynášet přímo ze zemského povrchu, což je při zdejší šestinásobné gravitaci oproti Měsíci energeticky extrémně náročné.

Podívejte se na seznam měřících přístrojů na palubě Europa Clipper

Určitě si přečtěte

Články odjinud