V posledních deseti letech byla během pěti tropických bouří zaznamenána tak vysoká rychlost větru, že by měly být klasifikovány jako hurikány kategorie 6. Saffirova–Simpsonova stupnice má však jen pět kategorií. Protože lze předpokládat, že kvůli klimatickým změnám budou bouře silnější, bude možná nutné škálu rozšířit. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.
Odborníci varují, že jestliže budou emise uhlíku pokračovat současným tempem, můžeme se dočkat i bouří sedmé kategorie. „Pokud budeme pokračovat v oteplování planety, je to teoreticky možné,“ říká klimatolog James Kossin z americké neziskové výzkumné organizace First Street Foundation.
Když pět kategorií přestává stačit
Oficiálně neexistuje nic takového jako hurikán kategorie 6 nebo kategorie 7. Podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, kterou pro klasifikaci používá Národní středisko pro hurikány v USA, spadá každá bouře s trvalou rychlostí větru větší než 251 kilometrů v hodině do kategorie 5.
Podle Kossina a jeho kolegy Michaela Wehnera z Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho v Kalifornii je však s rostoucí rychlostí větrů v nejsilnějších bouřích používání této stupnice stále problematičtější, protože nevystihuje rostoucí rizika, která představují čím dál tím silnější bouře. „Je to špatné a zhoršuje se to,“ říká Kossin. „Tyto bouře jsou s měnícím se klimatem stále silnější.“
Podle vědců existují tři základní důkazy o tom, že globální oteplování zvyšuje rychlost větru v nejsilnějších bouřích. V teorii hurikánů, které jsou vnímány jako forma tepelného motoru, se předpokládá, že by teplejší svět měl vyvolávat silnější bouře. Tento princip vychází z toho, jak tepelné motory fungují: transformují tepelnou energii na mechanickou práci.
Druhým klíčovým bodem v diskusi o vlivu globálního oteplování na hurikány je použití klimatických modelů s vysokým rozlišením, které při zvyšování globální teploty předpovídají bouře s rychlejšími větry. Třetím důkazem je statistika: ze 197 tropických cyklónů z let 1980 a 2021, které byly klasifikovány jako kategorie 5, polovina z nich nastala v 17 letech před rokem 2021, přičemž pět z nich s nejvyššími rychlostmi větru se vyskytlo v posledních devíti letech tohoto období.
Bude nutné rozšířit stupnici
Pokud by se Saffirova-Simpsonova stupnice hurikánů rozšířila tak, že by bouře s rychlostí větru nad 309 km/h byly zařazeny do kategorie 6, pak by do této kategorie spadalo následujících pět bouří: v roce 2013 tajfun Haiyan, v roce 2015 hurikán Patricia, v roce 2016 tajfun Meranti, v roce 2020 tajfun Goni a v roce 2021 tajfun Surigae.
Kossin a Wehner však nenavrhují, aby Národní středisko pro hurikány oficiálně přijalo jejich definici kategorie 6. Používání stupnice založené pouze na rychlosti větru je dle nich zásadně chybné vzhledem k tomu, že mnohem větší hrozbu pro životy a budovy mohou představovat záplavy a přívalové povodně.
Oba odborníci jsou přesvědčeni, že by bylo lepší zavést zcela nový systém, který by lépe vyjadřoval celkové riziko, které bouře představují. Například hurikán Ike v roce 2008 byl mohutnou bouří, která způsobila rozsáhlé záplavy a škody, ale v době, kdy dorazil v USA na pevninu, byl pouze kategorie 1 nebo 2, vysvětluje Kossin.
S potřebou nové škály souhlasí i Kerry Emanuel z Massachusettského technologického institutu (MIT). „I když si myslím, že je důležité vzít na vědomí rostoucí intenzitu hurikánů, je třeba také zdůraznit, že většina škod, zranění a ztrát na životech při hurikánech pochází z vody, nikoli z větru,“ upozorňuje.
Saffirova–Simpsonova stupnice
Saffirova–Simpsonova stupnice je dle Wikipedie stupnice pro klasifikaci tropických cyklón na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány. Rozděluje hurikány do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů.
- Kategorie 1 (větry 119–153 km/h): Tento hurikán má slabší větry, ale může způsobit škody na střechách, větvích stromů a může dojít k výpadkům elektřiny.
- Kategorie 2 (větry 154–177 km/h): Větší škody než kategorie 1, včetně poškození střech, dveří, oken a může dojít k rozsáhlým výpadkům elektřiny.
- Kategorie 3 (větry 178–208 km/h): Značné škody na infrastruktuře, může dojít k odtržení střech, poškození stěn a většina stromů může být vyvrácena nebo poškozena.
- Kategorie 4 (větry 209–251 km/h): Extrémní škody, s vysokou pravděpodobností zničení střech na domech, vyvrácení nebo poškození většiny stromů, a může dojít k záplavám ve vnitrozemí.
- Kategorie 5 (větry nad 252 km/h): Nejvyšší a nejdestruktivnější kategorie, s totálním zničením staveb, masivními záplavami a extrémně vážnými škodami na obydlených oblastech.
Stupnice byla sestavena v roce 1971 stavebním inženýrem Herbertem Saffirem a meteorologem Bobem Simpsonem, který byl v té době ředitelem amerického Národní střediska pro hurikány. Veřejnosti byla představena v roce 1973 a od té doby je široce používána k vyjádření síly hurikánů.