Když hurikán zasáhne pevninu, může být zkáza patrná ještě několik let nebo dokonce desetiletí poté. Méně zřetelný je vliv hurikánů na oceány. Nová studie, provedená vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu, ukázala, že hurikány nezpůsobují pouze rozbouření vody na hladině. Mohou také tlačit teplo hluboko do oceánu, který ho může zadržet na dlouhá léta a v konečném důsledku ovlivňuje i oblasti daleko od původního místa.
Klíčovou složkou tohoto příběhu je teplo. Již dlouho je známo, že hurikány získávají energii z tepla mořské hladiny. Toto teplo pomáhá vlhkému vzduchu u hladiny oceánu stoupat jako horkovzdušný balón a vytvářet mraky vyšší než Mount Everest. Proto se hurikány obvykle tvoří v tropických oblastech.
Vliv hurikánů na oteplování
„Zjistili jsme, že hurikány v konečném důsledku přispívají k oteplování oceánu, protože zvyšují jeho schopnost absorbovat a uchovávat teplo. A to může mít dalekosáhlé důsledky,“ uvádějí vědci. Když hurikán vmísí teplo do oceánu, nemusí se vynořit na stejném místě – podmořské vlny vyvolané bouří ho mohou posunout zhruba čtyřikrát hlouběji.
Odtud ho hlubokomořské proudy mohou přenášet na vzdálenost až několika tisíců kilometrů. Hurikán, který projde západním Pacifikem a zasáhne Filipíny, může v konečném výsledku ohřát vodu, která bude o několik let později omývat pobřeží Ekvádoru.
Vědecký tým pobýval na podzim 2018 dva měsíce na palubě lodi Thomas G. Thompson, aby zaznamenal, jak Filipínské moře reaguje na měnící se počasí. V první polovině experimentu byla obloha jasná a vítr klidný. Ve druhé polovině však oceán zamíchaly tři velké tajfuny – jak se v této části světa říká hurikánům. Tento obrat vědcům umožnil přímo porovnat pohyby oceánu s vlivem bouří a bez nich.
K měření turbulencí v oceánu byl použit nástroj označovaný jako profilovač mikrostruktury (microstructure profiler), spuštěný do hloubky 300 metrů. Toto zařízení používá k měření turbulentních pohybů vody sondu podobnou gramofonové jehle.
Co se stane, když se přežene hurikán?
Představte si tropický oceán před tím, než se přes něj přežene hurikán. Na hladině je vrstva teplé vody, teplejší než 27 stupňů Celsia, která je ohřívána sluncem a sahá zhruba 50 metrů pod hladinu. Pod ní jsou vrstvy chladnější vody. Teplotní rozdíl udržuje vrstvy vody oddělené tak, že se prakticky nemohou vzájemně ovlivňovat. Můžete si to představit jako rozdělení oleje a octa v neprotřepané lahvi salátové zálivky.
Když nad tropickým oceánem prochází hurikán, jeho silný vítr pomáhá rozrušovat hranice mezi vrstvami vody, podobně jako když protřesete láhev se salátovou zálivkou. Při tomto procesu se studená voda mísí zespodu, zatímco teplá povrchová voda klesá směrem dolů. To způsobuje snížení teploty hladiny, což umožňuje oceánu absorbovat teplo účinněji než obvykle.
Již více než dvacet let vědci diskutují o tom, zda teplé vody, které hurikány posílají směrem dolů, mohou ohřívat oceánské proudy, a tím ovlivňovat globální klima. Jádrem této otázky bylo, zda hurikány mohou přesunout teplo dostatečně hluboko, aby zůstalo v oceánu po celé roky.
Analýzou podpovrchových měření oceánu provedených před třemi hurikány a po nich vědci zjistili, že podmořské vlny přenášejí teplo do oceánu zhruba čtyřikrát hlouběji než během hurikánu. Tyto vlny, které jsou generovány samotným hurikánem, přenášejí teplo dostatečně hluboko, aby se nemohlo snadno uvolnit zpět do atmosféry.
Důsledky tepla v hlubinách oceánu
Jakmile je teplo zachyceno rozsáhlými oceánskými proudy, může být přeneseno do vzdálených částí oceánu. Teplo uvolněné tajfuny ve Filipínském moři mohlo proudit až k pobřeží Ekvádoru nebo Kalifornie díky proudům, které přenášejí vodu ze západu na východ přes rovníkovou část Tichého oceánu.
V tomto místě se teplo může vrátit zpět k hladině vlivem kombinace pobřežních proudů, vzestupného proudění a turbulentního míchání. Jakmile se teplo opět přiblíží k povrchu, může ohřívat místní klima a ovlivňovat ekosystémy. Je také možné, že přebytečné teplo z hurikánů zůstává v oceánu desítky let nebo ještě déle, aniž by se vrátilo na povrch. To by ve skutečnosti mělo na změnu klimatu zmírňující dopad.
Vědci již dlouho považují hurikány za extrémní jevy, které jsou poháněny teplem oceánů a ovlivňovány zemským klimatem. Zjištění, publikovaná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, přidávají k tomuto problému nový rozměr tím, že ukazují, že vzájemné působení probíhá oběma směry – tedy nejen že hurikány jsou způsobené klimatem, ale že i samy o sobě mají schopnost ohřívat oceán a ovlivňovat tak klima.