Mléčná dráha je poměrně velkou spirální galaxií. Jak je to v podobných případech běžné, i Mléčná dráha vlastní „hejno“ malých galaxií, které kolem Mléčné dráhy obíhají. Některé z těchto galaxií jsou tak malé a září tak slabě, že doposud unikaly naší pozornosti, i když jsou vlastně docela blízko.
Právě tohle platí i pro nově objevenou trpasličí galaxii Hydrus 1. Nedávno ji se svými kolegy vystopoval Sergey Koposov z americké univerzity Carnegie Mellon University v Pensylvánii. Galaxie Hydrus 1 je od nás vzdálená asi 90 tisíc světelných let a nachází se mezi proslulými nepravidelnými trpasličími galaxiemi Velkým a Malým Magellanovým mračnem.
Galaxie Hydrus 1 je nejen skutečně hodně trpasličí, ale také extrémně slabě září. Takže není divu, že jsme si jí doposud nepovšimli. Z jednoho konce na druhý měří Hydrus 1 pouhých 326 světelných let.
Proti Mléčné dráze s jejími 100 tisíci světelnými lety je nově objevená galaxie nefalšované galaktické mrně. Ve skutečnosti je tak maličká, že by mohlo jít o bývalou kulovou hvězdokupu, která se osamostatnila.
Souhvězdí Hydrus, které se rozkládá na jižní obloze, má pěkné české jméno Malý vodní had. Proto objevitelé o své nové galaxií mluví jako o „Hadovi mezi mračny“. Hydrus 1 se nachází přímo v Magellanově můstku, což je proud plynu a prachu, který spojuje Velké a Malé Magellanovo mračno.
Když Koposov a jeho spolupracovníci zkoumali hvězdy v galaxii Hydrus 1, tak zjistili, že jsou relativně chudé na těžší prvky, tedy v astronomické hantýrce „kovy“. Rovněž zjistili, že Hydrus 1 rotuje.
To znamená, že jde o první rotující ultraslabě zářící trpasličí galaxii, kterou jsme doposud objevili. Badatelé také usuzují, že galaxii Hydrus 1 z podstatné části tvoří temná hmota. Vzhledem k velké blízkosti nově objevené galaxie by se teď Hydrus 1 mohl stát zajímavou modelovou galaxií pro výzkum temné hmoty ve vesmíru.
Vědci zatím nemají úplně jasno v tom, jaký je vztah mezi galaxií Hydrus 1 a Velkým a Malým Magellanovým mračnem. Doufají ale, že jim s tím pomohou data evropské vesmírné observatoře Gaia, která pozoruje miliardy hvězd v Mléčné dráze.
Foto: ESO/S. Brunier, CC BY 4.0