Trasu mezi indickými velkoměsty Pune a Mumbai byste už za deset let mohli zvládnout přejet za 25 minut. Jedná se přitom o vzdálenost 350 km, kterou současná nejrychlejší vlaková linka nezvládne projet pod tři hodiny. Odpovědí není letecká doprava, ale hyperloop. Firma Virgin Hyperloop One oznámila, že na projektu v součinnosti s indickou vládou začíná pracovat.
Hyperloop v provozu za deset let
Projekt začne přípravou kusu ukázkové tratě, na kterém firma předvede, že hyperloop skutečně umí v Indii postavit. Následně se bude moci vrhnout na celou délku.
Dohodu s Virgin Hyperloop One podepsali indický premiér Naréndra Módí a ministerský předseda Devendra Gangadharrao Fadnavis, jedná se tedy o již zcela vážně míněná obchodní jednání.
Testování na zkušební trati by mělo proběhnout za tři až čtyři roky a mezi tím už se mohou dojednávat podmínky finální stavby. Komerční spuštění celého projektu by pak mělo následovat za dalších 6 až 7 let. Projekt bude financován investicemi ze státního i soukromého sektoru.
Virgin Hyperloop One už svou testovací dráhu v USA postavil a provádí na ni první testy. Po celém světě pak jedná o vytvoření prvních komerčních projektů. Vytipováno je i několik lokalit v Evropě. Prvními vážnými zájemci jsou Spojené arabské emiráty a Indie. Nyní je otázkou, který hyperloop se bude chlubit světovým prvenstvím, jestli ten z Abú Zabí do Dubaje, nebo ten indický mezi Pune a Mumbai.
Richard Branson, předseda představenstva Virgin Hyperloop One tvrdí, že Hyperloop přinese stejnou dopravní revoluci s jakou v minulosti přišli do Indie vlaky. A může mít pravdu. Celou Indii by to navíc v očích zbytku světa povýšilo na technologickou velmoc.
Hyerloop začal vyvíjet i sám Elon Musk
Aktuálně se hyperloop testuje při rychlostech nad 300 km/h, ten indický by měl při svém otevření nabídnout cestování rychlostí 600 km/h. Rychlost by se poté mohla dále zvyšovat, technologie se již dnes vyvíjí na rychlost 1000 km/h.
Ačkoli se jedná o americkou firmu, vybudovat první hyperloop v USA je komplikovanější jak z hlediska navázání na již existující infrastrukturu, tak kvůli legislativě.
Je možné, že v USA se první hyperloop podaří vybudovat spíše Elonu Muskovi. Ten s myšlenkou hyperloopu přišel, ale dal tento nápad světu s tím, že se mu sám nebude věnovat. Po pár letech si to ale rozmyslel a přišel s vlastním hyperloopem, který by se mohl prohánět v tunelech budovaných jeho Boring Company.
Hyperloop v Brně
A kdy bude hyperloop v Česku? Naproti tomu vykročili před rokem brněnští zastupitelé, když sepsali memorandum o spolupráci s organizací Hyperloop Transportation Technologies. Ta podobně jako Virgin Hyperloop One nebo Boring Company usiluje o vybudování komerčních hyperloopů, ale jde na to trochu jinak - jedná se o sdružení více firem, které jsou do projektu zapojeny.
Brno se zavázalo provést základní studii proveditelnosti, na základě které by se dalo o futuristickém projektu dále přemýšlet už s trochu reálnějšími obrysy. Teoretické schválení takového projektu v českých podmínkách si netroufám ani odhadovat. V Indii mají reálný plán, aby hyperloopem začali jezdit za deset let, v tu dobu bychom mohli v Brně vyhlásit další referendum o tom, zda odsunout nádraží...
