Zní to nezvykle a není to moc časté, ale i mezi hmyzem se najdou druhy, které využívají nástroje. Někteří mravenci stavějí lávky, některé broučí larvy používají trus k odpuzování parazitů. Vědci nedávno zjistili, že k takovým šikovným druhům hmyzu náležejí i zákeřnice – dravé ploštice, které používají k lovu kořisti lepivou pryskyřici.
Fernando Soley a Marie Herbersteinová z australské Macquarie University v Sydney byli svědky toho, jak zákeřnice rodu Gorareduvius používají pryskyřici trav rodu Triodia. Při výzkumu pozorovali zákeřnice přímo v terénu, v oblasti Kimberley na severu Západní Austrálie.
Zákeřnice jsou na travách rodu Triodia k vidění často. Triodie rostou v suchých oblastech Austrálie a jsou známé tím, že produkují množství lepivé pryskyřice. Věděli to i původní obyvatelé Austrálie, kteří pryskyřici používali při výrobě nástrojů, například zbraní pro lovce.
Šipky ukazují na kapky pryskyřice, které si zákeřnice nosí na nohou. Na prostředním obrázku jsou vidět trsy trávy rodu Triodia.
Soley a Herbersteinová se domnívali, že pokud pryskyřice opravdu slouží zákeřnicím jako nástroj pro chytání kořisti, měly by být zákeřnice pokryté pryskyřicí při lovu úspěšnější než zákeřnice bez pryskyřice. Nachytali si zákeřnice s pryskyřicí a uspořádali s nimi lovecké experimenty.
Nejprve je umístili, tak jak byly, do průhledné nádoby a nabídli jim dva typy kořisti – mouchy a mravence. Po ukončení první fáze experimentů použili odličovací ubrousky a s jejich pomocí zákeřnice opatrně zbavili pryskyřice. S „vyčištěnými“ zákeřnicemi experimenty zopakovali.
Ukázalo se, že zákeřnice jsou obecně úspěšnější při lovu mravenců než much. Zároveň se potvrdilo, že zákeřnice „vyzbrojené“ pryskyřicí jsou při lovu v průměru o 26 % úspěšnější než bez pryskyřice (bez ohledu na typ kořisti).
Podívejte se, jak si zákeřnice maže lep na nohy:
Badatelé pozorovali, že zákeřnice rodu Gorareduvius seškrabují pryskyřici z listů trávy a pečlivě si ji nanášejí na tělo, především na přední nohy. Dělaly to i čerstvě vylíhlé a izolované nymfy zákeřnic, což naznačuje, že jde o vrozené chování.
Kořist se přitom nelepí k povrchu zákeřnic plnou silou, ale spíše jen krátce, dočasně. Zákeřnicím to poskytne čas, aby mohly kořist pořádně popadnout a zabít vražedným bodavým sosákem. Pryskyřice sice zákeřnicím neposkytuje stoprocentní záruku úspěchu při útoku na kořist, ale zvyšuje jejich šance.
Via Science Alert